HryProDivky.cz
Krvavá přeměna-part 9
Snažila jsem se z jeho objetí vyprostit,ale nechtěla jsem mu ublížit,tak jsem počkala dokud mě nepustí on. Po minutce tak učinil. Všimla jsem si hromadu jizev na jeho zápěstí a vedle klíční kosti,bylo mi ho moc líto,ale jeho výraz neukazoval,že by chtěl,aby mu někdo prokazoval lítost. Je moc prima,že je tak vyrovnaný člověk.
" Víš,Amélio...jsi jediný člověk,kterému jsem tohle řekl. Moc tě prosím,nikomu to neříkej,ano?" a nastavil prosebný obličejík.
" Neboj,dokážu udržet tajemství" jeho výraz se rozjasnil a proslunil do úsměvu "Nechceš se vyspat?" dodala jsem.
" Ano...možná na chvilku,jsem velice vyčerpaný,ale kam se mohu jít vyspat?"
Napadlo mě,že máma je dnes u přítele,takže je dům prázdný. "Můžeš jít k nám,pokud ti to nevadí"
Usmál se,ale nestihl nic říct,jelikož jsem ho nabrala na záda a rozeběhla se směr ke mě do pokoje.
Za půl minutky jsem tam byli "Tohle je můj pokoj,ale je mi více méně k ničemu,tak jdi spát a já půjdu......"
" Buď tady taky!" skočil mi do řeči. Hlasitě jsem vydechla " Fajn,ale už spi."
Zahrabal se do mojí bývalý postele a spal. Sedla jsem si na bednu,která stála před mou postelí a dívala se z okna jak se postupně stmívá,pozorovala měsíc a užívala si toho jak mi svítí do obličeje. " Noc je tak krásná" vzdychla jsem si potichu. Colin se usmál,zdálo se,že mě slyšel,ale to mi bylo jedno. Přemýšlela jsem,co budu celou tu dobu,než se probudí dělat. Ozvalo se tiché chrápání z mé minulé postele. "Chudák musí být vyčerpaný" pomyslela jsem si.
Už vycházelo slunce-Colin se probudil. Otočila jsem se " Dobrýtro Coline" řekla jsem vesele
" Dobré ráno,ty jsi tu fakt celou noc zůstala?" podivil se
" Ano,svůj slib vždy splním" řekla jsem a on se hlasitě zasmál "Nemáš hlad?" nazapomněla jsem dodat.
" Ne,nikdy nesnídám"
" Fajn,jdeme ven?" vyhrkla jsem. Colin se opět zasmál " Určitě,proč ne?"
popadla jsem ho za ruku a skočila s ním z okna. Postarala jsem se,aby dopadl na nohy
" Příště mě varuj,ano?"
" Promiň,ano-dám si na to bacha" a usmáli jsme se na sebe
" Kam půjdeme dnes?" zeptal se
"Kam chceš-jen si řekni." nabídla jsem mu "Počkat!" vykřikla jsem.
Duněla mi hlava a slyšela jsem ozvěny hlasů,přiložila jsem si prsty na spánky a jemně masírovala do kolečka. Viděla jsem místo plné stromů,keřů a různých květin, zdobila to obrovitánská skála. Popadla jsem Colina a přehodila jsem si na záda a má intiuce mě vedla,nohy mi běželi sami,neovládala jsem své tělo. Všimla jsem si,že si Colin kousl do rtu a tekla mu trocha krve,ale to jsem ovládla v pohodě. Co se tu k sakru děje? Zastavila jsem se na daném místě,které jsem viděla-zřejmě v podvědomí. Colin vyskočil z mích zad porozhlédl se " Vždy jsem se chtěl někdy vydat,moc ti děkuju!"
Chtěla jsem říct,že nemá zaco,ale to ne já,ale on se zamračil " Měla jsi me varovat!" a znovu se usmál,jdu se porozhlédnout po okolí šel a v tu ránu se okamžitě zastavil. Stál tam chlapec se zakapanou pusou od krve. Colin se vrátil ke mně jako malé dítě,což jsem brala jako kompliment,že mě bere jako tu silnější. " Co to tu děláš?" a vrhla se směr ke klukovi,Colin mě chytil za ruku a prudce zatáhl k sobě,ale marně. Chlapec se na mě podíval a hlasitě se zasmál " Ty si mě nepamatuješ?.....Á promiň" utřel si pusu a já s údivem vzdychla: "Alane!"
" Vzpomněla sis! Páni,moc ti to upírství sekne,Amélinko..."
Nechápavě se podíval na Colina a já si ho přitiskla vedle sebe. Colin se na mě tázavě podíval "Amélinko,jako fakt? Odkud ho znáš?" Chtěla jsem mu odpovědět,ale Alan z něj nemohl odebrat zrak a stále se k nám blížil. Co má za problém?!
