↓Věci, které nesnáším↓

«Nejnovější články | Vali čte

Vytvořit blog | Nápověda

Ahojte!

V dnešním článku vám ukážu pár věcí, které mně opravdu dokážou naštvat. Pro někoho to může být doporučení, jak se ke mě chovat :P. Jdeme ale na článek!

Nezavírání dveří

Sedím hezky zabalená v dece s popcornem u filmu, když vtom do mého pokoje vejde mamka, která mi chce něco říct. Potom, když odchází nezavře dveře. Vždycky na ni chvíli volám (což nefunguje) a pak se až vymotám z deky a dojdu ty dveře zavřít. Lidi, naučte se prosím zavírat za sebou dveře!

Focení

Třeba focení různých květin, přírody mně baví. Ale focení sebe přímo nesnáším. Dám vám třeba příklad: Jsou Vánoce a já se chystám rozbalovat dárky. Vrhnu se k prvnímu dárku, ale mamka mě samozřejmě zastaví, že se musím s tímto dárkem vyfotit. Rodiče, víte jaká to je pro děti hrůza? Víte, jaká je to pro děti hrůza držet v rukou minutu dárek, aniž by ho nerozbalilo? xD

Když mi někdo strašně pomáhá

To nesnáším. Samozřejmě, pomáhání je opravdu dobrá věc, ale ne pomáhání "pořád". Mám takovou spolužačku, která si snaží u všech najít oblibu tak, že je na všechny přehnaně hodná a strašně všem pomáhá. A všechny nás to pomalu začíná pěkně s*át. Jednou jsem třeba šla po chodbě, když mi spadly učebnice. A ona se hned přihrnula, a i když jsem řekla zřetelně "Ně, děkuji nechci pomoct", stejně mi ty učebnice posbírala.

Sukně, štrample

Ve svém šatníku mám asi miliardu sukní, které stejně nikdy nenosím. Když chci něco svátečnějšího, raději si vezmu šaty nebo košili. Štrample už naneštěstí hodně dlouho nenosím, ale jako malá jsem je úplně nenáviděla. Ten materiál byl strašně nepříjemný a ten pocit, když se mi prsty zahákly do těch nití...

Slizy, antistresové hračky

Sice je to hrozný trend, ale já ho úplně nesnáším. Nevidím na slizech nic zajímavého. A na antistresových míčcích už vůbec. Už jsem si slizem zničila jednu mikinu, a když jsem jednou zkoušela vyrábět sliz, koberec jsem zničila lepidlem. A k antistresovým míčkům: Jeden jsem měla a všude jsem ho nosila. Jednou jsem si s ním hrála na posteli, když vtom rupl a celou postel postříkal nějakou divnou, lepkavou tekutinou. Od té doby se antistresových hraček ani nedotknu.

Cestování autem

Toto opravdu nenávidím. Nevadí mi třeba jízda půl hodiny, ale pokud jedeme autem více jak hodinu, je to pro mě peklo. Sedím v jedné řadě s mými dvěma bratry, kteří mají pořád autosedačky, takže jsem vždycky uprostřed namačkaná a nemám žádný prostor. Ale co je nejhorší- z jízdy autem se mi a bratrům dělá špatně. Takže každou cestu na dovolenou prožiji tak, že bratrovi musím držet sáček před obličejem, ale nepoblil auto, zastavujeme každou chvíli, aby jsme šli na čerstvý vzduch a obvykle trčíme v kolonách. Super. Doufám, že příští dovolenou pojedeme vlakem.

Nakupování oblečení

Toto je opravdu hrozné. Většinou nakupuji s mamkou a skoro vždycky to skončí tak, že mamka nakupuje sama a já sedím celá vyčerpaná někde v rohu se sluchátky. Nejhorší je to zkoušení. Mamka mi vybere miliardu věcí a potom se v kabince převlékám jako divá. A když dojde ke kupování bot tak končím. Nakupování bot opravdu nesnáším, pořád si zkoušet boty a procházet se v nich po celém obchodě? Ne. Prostě NE.