HryProDivky.cz
♥Stories and my World♥
Útes jednorožců-Kapitola 6.
Maršmel!
Týden. Pouhých sedm dní. Proč se nedá zastavit čas? Proč mám magii? Tisíce otázek mi lítalo v hlavě. Nedokázala jsem pomyslet na to, že se odloučím od svých sester a táty. A navíc bude okolo spoustu magických tvorů. A jenom já budu člověk. To jsem zvědavá, jak bude vypadat učitel. V hlavě mě strašilo spoustu bláznivých příšerek. To budou moji spolužáci. A kdo byl ten jednorožec který se mnou mluvil? Nebyl to náhodou Lilien Julius? Snad ne. Hlavně to musím říct Emmě. Ona jediná mi pomůže. Nebo aspoň doufám že ano.
ˇˇ
,,Marianne, bude se mi po tobě také stýskat. Ale věř tomu jednorožci´´,přemlouvala mě ,, je to pořád lepší než aby tě magie zabila.´´
,,Emmo, ty to nechápeš! Okolo mě budou samé víly, driády, nymfy, jednorožci, učitel bude zřejmě lochneska a já jediná tam budu člověk. Celé dny budu zavřená ve třídě s obludama.´´ rozbrečela jsem se.
,,Ale no tak. Určitě se tam budeš mít dobře. A určitě ti budou dávat prázdniny. A budeš nám moct posílat dopisy.´´ usmívala se na mně Emma. Koukla se na hodiny.
,,Pojď, ty moje divoško, večeře je na stole´´ a vykročila ke dveřím. Nechtěně jsem ji následovala.
Když jsme sešly do jídelny, Antoinetta, táta, Elise i Agnes seděli u stolu a trpělivě čekali na jídlo. Když jsme vkročily, táta nás informoval: ,,Jdete pozdě, dámy. A ty Marianne, kde máš slušné šaty? Proč máš ten zatracený modrý svetr?! A co ty roztrhané boty?! A kalhoty od hlíny?!´´
Ignorovala jsem ho. Začal tedy znovu: ,,Marianne? Anne? Proč máš rudé oči?´´
,,Tati, vysvětlím ti to později, ano?´´ zakročila Emma.
,,Nic mu neříkej Emmo! Vždyť mu to bude úplně jedno! Ani si toho nevšimne!´´ poprvé v životě jsem na Emmu zakřičela. Rudla jsem vzteky.
,,Marianne, uklidni se. Musíme mu to říct. On tě nechce ztratit. Věř mi prosím.´´ přemlouvala mě Emma.
Měla jsem na všechny zlost. Nejvíc na tátu. Myslí si, že jsem neslyšela jeho slova. ,,Je mi úplně na nic.´´ říkal tenkrát. Už od začátku jsem to věděla.
Antoinetta měla vidličku v puse a vykulené oči. Agnes dostala šok (nikdy mě neviděla tak rozzlobenou) a Elise ji pomalu vlekla pryč z jídelny. Věděla, že tohle Agnes nesmí vidět. ,,Netto, pojď sem!´´ zavolal táta na Antoinettu. Stiskl mi ruce za zády. Bolelo to. Netta přispěchala a společně s tátou a Emmou mě vlekli do mého pokoje. Položili mě do postele a Emma mi dala na hlavu mokrý hadr. Nevím sice proč to dělala, ale bylo to příjemné. Pak doskákali ke dveřím a zamkli.
ˇˇ
Vyhrabala jsem se z postele a otupěle zírala na jednorožce.
-Prosím, pomoz mi. Potřebuji poradit!- začala jsem komunikovat.
-S čím potřebuješ poradit?-odpověděl mi jednorožec.
-Mohu jít do školy dříve?-
-Ano, můžeš. Budeš tak lépe seznámena se školou. Stačí si to jen pořádně rozmyslet. Pak pojedeš domů až na Vánoce.-
-Mám si sbalit nějaké věci?-
-Ne. Všechno oblečení a další věci kromě nábytku, budou přestěhovány do tvého pokoje.-
-S kým budu sdílet pokoj?-
-Můžeš tam být sama. Ve většině pokojů ale bydlí dva až deset bytostí. Jen pár jich bydlí samo.-
-Kdy mě odnesete?-
-No, odnést se to přímo říci nedá. To tvého pokoje připluje jednorožec, samotný Lilien Julius. Ten tě pak odnese do školy před tvůj pokoj.-
-Děkuji za všechny odpovědi. Mohl byste mu prosím Vás vyřídit aby se tu za hodinu objevil?-
-Jistě.- odpověděl jednorožec a signál zmizel.
Rychle jsem popadla papír a tužku a svým kudrnatým písmem jsem začala psát:
Komentáře
Chilli
(ANIME!)
Nádhera. :3