HryProDivky.cz
Utopená - Horor - 14. část
14. část
Barbara netušila, kde se zrovna nachází. Ani si moc nevzpomínala, co se stalo předtím, než omdlela.
Byla si jistá pouze jednou jedinou věcí: Mělo to co do činění s tou ženou. S tou blondýnou. Jo, a taky s tím mužem.
Rozhlédla se kolem sebe. Neviděla do koutů místnosti, ona sama sice byla osvětlená bílým kuželem světla z žárovky, ale světlo nebylo tak jasné, aby dosáhlo někam dál. Když dívka, svázaná na židli, pohlédla ke svým nohám, provazy spoutanými k sobě, všimla si, že na všude po zemi se válí stará sláma.
Je tudíž někde ve stodole? Nebyla si jistá. Napadala ji jen jedna opuštěná stodola, kde by mohla být, jenže ta byla od města, kde bydlela, docela daleko.
Nebyla jediná šance, že by utekla.
"Ach, tak holčička se nám už probrala?" zašveholil blízko ní hlas. Nedaleko od Barbary se otevřely dveře - díky čemuž do místnosti proniklo trochu světla a dívka zjistila, že je vážně ve stodole - a vstoupil ten muž, pomocník zlé ženy.
"Pusťte mě," zavrčela Barbara. "Alex mě bude hledat."
"To si nemyslím, zlato," promluvila žena, zřejmě jdoucí za jejím partnerem. Vstoupila do stodoly, muž jí následoval. Zavřel za sebou vchod.
"Naopak, vychází nám to perfektně," zachichotala se. "Ten tvůj Alex se chytil na náš plán. Stejně jako Annie."
To upoutalo dívčinu pozornost.
"Vy... vy jste zabili Annie?" vykoktala, neschopna to strávit. Měla tedy pravdu, že její kamarádka nespáchala sebevraždu. Byla to vražda, jak si celou dobu myslela.
"Jak?"
"Stejně, jako zabijeme tebe a Alexe."
"Aspoň mi řekněte, jak to chcete udělat?! Vždyť jste už stejně vyhráli, tak mi to řekněte!" Žena se zasmála.
"Víš děvče, nikdy nesmíš prozrazovat svoje plány. To je pravidlo číslo jedna. Zvlášť ve chvílích, kdy už máš vyhráno. Zabráníš tak obětem vymyslet nouzový plán na útěk."
