Slohovky :D

Ta dnešní generace... Názorovka #1

Ahoj, vím, že už jsem dlouho nepřidala článek. Vím, že jste asi čekali další část Dark Lovera. Ale dneska bych se vám chtěla s něčím svěřit. 

_______________

Víte, před nedávnem (přesněji, v sobotu) jsem byla s rodiči na návštěvě v Terezíně, které dřív sloužilo jako židovské ghetto. Bylo to něco neskutečně... emotivního. Jako by se tam ta minulost pořád vznášela. V muzeu i byly vystaveny obrázky namalované dětmi, které tam "žily". V tu chvíli, kdy jsem to viděla, jsem měla chuť brečet a dalo mi spoustu práce, abych to zadržela. 
A pak jsem jela na turisťák se školou. Se třídou. Se spolužáky. S PITOMÝMI spolužáky. Skoro bych byla radši, abych nejela a neslyšela to, co kluci říkali. Protože to bylo neskutečně odporný. 
Jak jste už asi pochopili, já jsem člověk 2. světovou válkou hodně dotknutý. Nevím, mě je prostě strašně líto, co se Židům tehdy dělo. Netuším proč, ale tohle mi prostě vadí víc, než něco jinýho z historie. 

Ale k věci. Kluci na turisťáku měli dost nacistické kecy. Přirovnávali celý školní výlet k Osvětimi a dělali si "srandu" z holocaustu. A kdybyste to slyšeli. U některých jejich keců (pardon, fakt se to nedá nazvat jinak) by si ani jeden nebyl jistý, zda to myslí vážně, nebo si jen dělají hloupou srandu. 

Fakt jsem vytočená. Když jsem slyšela to, co říkali (já si něco i pamatuju přesně - ale pro dobro všech to tu radši nebudu zveřejňovat, ten kdo by to chtěl slyšet, ať mi napíše do zpráv), měla jsem chuť: 
Za a) Zvracet 
Za b) Dát jim pořádnou facku za každého, kdo umřel v koncentračním/pracovním/vyhlazovacím táboře. 
Jenže pak jsem si uvědomila, že by to pravděpodobně nemělo cenu a zničila bych si ruku. Což mi za to nestálo, tak jsem to se ZNECHUCENÝM pocitem přešla. 
Já jsem byla neskutečně šťastná, když jsem přešla na školu, kde jsem teď. Jenže... to jsem nevěděla, že by tam mohl někdo něco takového říct. 
(A jen tak mimochodem, tohle nebylo poprvé, kdy se to stalo. Při češtině jsme si četli nějaký příběh z období 2. světové války a taky si z toho dělali "srandu". Učitelka je oprávněně nazvala pitomci.) 
Ach jo. Chci tím jen říct, že já znám černý humor. A v některých případech mi i nevadí. Jenomže pak jsou tu i případy, ze kterých se legrace prostě nedělá. Protože je to hnusný. 
Nejsmutnější na tom je, že jsme před nedávnem měli přednášku o holocaustu, na které byli všichni ze třídy. 

Ale co nadělám, že? Protože lidi jsou občas pěkný mrchy. A pěkně odporný. A umí říct něco, co je prostě... ani já, která denně píše příběhy a má velkou slovní zásobu, neumím popsat jedním slovem ty jejich kecy. 
Chtěla bych tímhle článkem jen říct, že to, co občas ostatní berou jako "srandu" a "legraci" je pěkně smutný. Chce se mi z mých spolužáků brečet. 
V budoucnu, až se budu rozhodovat, na jaký školní sraz (takový ty srazy v dospělosti třeba jednou ze 10 let, víte co myslím?) půjdu, jestli na ten se současnou školou, nebo na ten s minulou školou, myslím, že vím, jaký si vyberu... 
Takže pokud tohle někdo bude číst, nedělejte si srandu z témat, za kterých by se prostě utahovat nemělo. Tím nemyslím jen holocaust a 2. světová válka, ale tak nějak obecně. 
Klidně mi do komentářů můžete napsat, co si o tom myslíte a jaké spolužáky máte vy. Já se prozatím s vámi loučím a ahoj! 

+11

Zajímavosti

Autor: Caliopeia   |   Publikováno: 02.06.2016   |   Zobrazeno: 805x