Slohovky :D

Dark lover - 13. část

13. část 

"Rafaeli!" vykřikla Hope radostně, když po snídani dorazila ke svému cíli. Anděl k ní stál zády, křídla mu zplihle visela dolů. 
Vypadal smutně. 
Jakmile uslyšel hlas jeho milované, otočil se. Na jeho bledé tváři se rozlil lehký úsměv, jakmile uviděl, že k němu běží tmavovlasá dívka v černých šatech. 
"Jak ses vyspala, princezno?" zeptal se svůdně, zatímco jí obličej obsypával polibky. 
Hope se šťastně usmála. 
"Nádherně," odtušila. Vášnivě ho políbila na rty. "A děkuji za snídani." 
"Nemusíš děkovat," zavrněl jí do ucha. Zvedl drobnou dívku a vzal jí do náruče. "Co bych pro svojí bohyni neudělal..." Jeho hlas byl tichý, ale sebejistý a pevný. Líbal dívce její labutí krk. 
Trochu se zachichotala. 
"Ještě jsem se necítila pro nikoho tak důležitá..." 

A takhle spolu strávili vlastně celou sobotu, i následující neděli. Otec nebyl doma, tak si dívka ve volnosti mohla dělat, co chtěla.
Hope mu povídala o svém životě, o otci, o škole, kde jí všichni nesnášeli, dokonce mu řekla i o Thomasovi a Robinovi. 
Anděl se strašlivě rozzuřil, když slyšel o chlapci, který se mu snažil přebrat jeho milenku a o chlapci, který jí podle zradil. 
"Nedělej si s těmi chlapci starosti, má drahá," zašeptal jí do ucha. Jeho hlas byl houpavý a konejšivý, ale nesl v sobě i stopy jakési arogance a povýšenosti. 
"Já se o ně postarám." 
Hope, jako zhypnotizovaná, přikývla. 
"A-ano," vzdychla pod andělovými polibky. "P-postaráš se o ně, aby m-mě už nikdy neotravovali?" 
Ďábelský úšklebek se rozhostil na tváři padlého anděla. 
"Ale jistě, lásko. Postarám." 
Hope neměla ani tušení, kam ta slova povedou. 

Ahoj, tak... jak je to dlouho, co jsem vydala poslední díl? Asi hodně dlouho, že? XD No, ti, co čekali až do dneška, tak těm děkuju a ti, co odešli tak... no, nedivím se jim. XD 
Jsem hrozně nespolehlivý člověk XD 

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.