Sense

    Další díl je tady. Nebudu to zbytečně okecávat, však uvidíte sami ;)    Zdál se mi sen. Měla jsem před očima pořád ten samý obraz. Možná už to byla paranoia, ale měla jsem u toho divný pocit. Viděla jsem tam sebe, jako bych se dívala odněkud shora, jak visím za ruce na starých, špinavých provazech. Ruce mám krvavé a určitě v nich mám…

    „Musíme vypadnout.“ Zazmatkoval Blake a hned mě pustil. Byla jsem zmatená, nic jsem nechápala, ale z Blakova chování jsem pochopila, že není nejvhodnější čas na vysvětlování. Než sem stačil někdo dojít, zmizeli jsme oknem. Nevěděli jsme, kdo to je, proto jsme se radši vrátili na bojiště a dělali, že jsme tam byli celou dobu.  …

    Neměla jsem s kým trénovat skrývání emocí a Blake mě v tom nechal samotnou. Nevím, jestli by mi to mohlo nějak pomoct, ale zašla jsem za Randalem. Zaklepala jsem na dveře.     „Neruším?“ Vešla jsem opatrně. Seděl u stolu a něco četl. Pravděpodobně si mé přítomnosti nevšiml, proto jsem zkusila něco, co by mě v životě nenapadlo.…

    Pamatujete na moje začátky? A to nemyslím Na stopě emocím, nebo jestli si proboha ještě někdo pamatuje Něco jako můj deník. Myslím ty úplně první články, které jsem tady vydala. První je Ztracená láska. Už ten název mi zní tak krásně, protože bych tak v životě nic nepojmenovala. No, to je fuk. Má to asi jedna a půl strany na A4, takže si to…

    Lidi, není možné k čemu já jsem se dokopala. Teda respektive ne, ale to je fuk. Prostě mě po ŠÍLENĚ dlouhé době chytla ta úžasná nálada, kterou jsem tak potřebovala a prostě jsem se rozhodla napsat nový článek jen tak o ničem. No vlastně o mně, ale dalo by se říct, že o ničem.     Prostě mám hrozně dobru náladu a těm, kteří mi…

    Už dlouho jsme nic nevydala, já vím. Ani nevím, jestli mě ještě někdo sleduje, ale každopádně miluju psaní a nehodlám se ho vzdát kvůli nějakým malým problémům. Užijte si to ;)     Svalila jsem se na svoji postel a snažila se vstřebat ty emoce. Poslala jsem sluch k místu, kde by měl být Blake s Randalem, ale hrozně jsem se lekla,…

    Včera v noci jsem s Randalem trénovala, aby mě ochránil před někým jako je vedení. Je mi ho ale líto. Jednou mu budu muset říct, že mě chrání zbytečně. V životě jsem se tak nesnažila jako teď a to jen díky poutu. Myslím, že ho to dostane, až se to dozví, ale nemůžu ho věčně podvádět. Jednou to zjistí a já bych nerada, aby od někoho jiného, než…

    Probudila jsem se na ošetřovně. Ulevilo se mi. Kdybych tam zůstala ještě chvíli, něco by si na mě vymysleli a pak mi to vnutili, jenom aby mě mohli popravit. Hlavně nesmí zjistit, že máme my dva pouto, jinak nás popraví. V téhle zemi je zakázáno cokoliv duchovního. Jakékoliv propojení s duchovnem a souznění s přírodou. Nesmíme ani meditovat.…

    Jen tak ze zajímavosti... jak se vám zatím líbí tahle povídka? Než se rozhodnete, vrhneme se na další díl...    Bolest, která mě srážela na kolena poslední týden, mi zase naopak pomáhala udržet se ve střehu. Šíleně to bolelo. Nevěděla jsem, jak mám tu bolest ukojit. Ignorovat to nešlo, protože jsem Blaka viděla tak nějak všude.…

    Jak jsem řekla, je tady další díl. Dneska jsem porušila svůj rituál a vydávám článek odpoledne, místo o půlnoci, ale myslím, že vám to nevadí.    Ucítila jsem strašnou bolest. Žaludek se mi sevřel, ale pořád zbývala naděje. Jak to myslí, že musí odejít?     „Když jsem hlídal ty pašeráky, zjistil jsem, že cestují na jih,…

    Druhý den ráno jsem byla vyřízená. Gong mi málem rozrazil hlavu a ledová voda v umývárně na mé náladě taky nepřidala. U snídaně jsem výjimečně seděla sama. Vždycky mě otravuje Blake, ale dneska tu nebyl. Dneska mám první hodinu teorii s klukama. Zase. Na té se taky neukázal. Když jsem se šla o přestávce podívat na klučičí oddíl, nebyl tam. Že…

    Je to tady. První díl slibované povídky. Vykašleme se na prolog, který by se tam stejně nehodil a vrhneme se rovnou na příběh. Co vy na to?    Po přivezení do tábora jsem se cítila osaměle, ale když jsem uviděla obličeje ostatních, uklidnilo mě to, protože se cítili přibližně stejně hrozně jako já. Já a ostatní, co tam byli, jsme…

    Čau lidi, pamatujete na mou legendární povídku Na stopě emocím? Někteří možná ano, někteří už mě nečtou a ti, kteří tak přibližně ví... prostě... jsem hrozná, já vím. Slíbila jsem jednu povídku, slíbila jsem druhou a prostě jsem toho naslibovala. Ale jelikož už nemám tak moc čtenářů, nezklamu tím moc lidí, no ne? To je fuk. Prostě mám…

    Konečně jsem začala žít. U téhle povídky toho mám napsaného docela dost a jsem hrozně ráda, že se s váma o ni můžu podělit. Jinak contrary je v překladu něco jako opak nebo protiklad, kdyby někdo nevěděl. Mohla jsem použít i jiné slovo, ale musíte mi dát za pravdu, že to zní božsky.     Tak jdeme na ty…

    Už docela dlouho jsem nevydala článek a myslím, že je to docela hodně lidem fuk, ale pro ty, kteří mě ještě jakž takž z lítosti čtou tu mám menší vysvětlení. Teď o prázdninách se mi stalo spousta věcí. Příjemných i nepříjemných a já jsem vykročila do školy úplně špatnou nohou. Prostě jsem byla úplně mimo a myslím, že ještě dlouho budu. Nějak…