Pár slov o koních

«Nejnovější články | Pár slov o koních

Vytvořit blog | Nápověda

Starokladrubský kůň

Ahoj!
Mám tu pro vás slíbený článek na přání hráčky konemy. Tentokrát se tedy zaměříme na pravý poklad naší země – starokladrubské koně. Proto bude tento článek také trochu delší, tak doufám, že to oceníte.

HISTORIE:
Chov starokladrubských koní založil císař Rudolf II ve městě Kladruby nad Labem. Bylo to roku 1579. Nyní je tento hřebčín nejstarším v Evropě a jeden z nejstarších fungujících na celém světě. Základem chovu byly domácí klisny křížené se starošpanělskými a staroitalskými hřebci. Plemenná kniha je vedena od 17. století.
Za sedmileté války zasáhla hřebčín velká katastrofa – tudíž požár. Koně byli naštěstí včas evakuováni, ale bylo zničeno mnoho dokumentů o šlechtění a chovu.
Za vlády Marie Terezie byl však tento hřebčín zrušen, aby jej pak její syn Josef II. znovu obnovil.
Plemeno tohoto koně se dále dělí na dvě části: starokladrubského bělouše a starokladrubského vraníka. Historie obou těchto zbarvení se nyní rozchází, a proto vám ke každému povím jen pár vět ve zkratce.
Starokladrubský bělouš a jeho historie: Původ starokladrubského bělouše se vztahuje k vraníkovi Pepoli, jeho syn Imperatore byl otcem koně General. Ten měl syny čtyři, kteří založili vlastní linie, z nichž nejdůležitější byla linie Generalissimus, ta ovšem v roce 1929 vyhynula. V posledních desetiletích byli při křížení použiti převážně lipicáni, orlovští klusáci a arabští polokrevníci.
Starokladrubský vraník: Zakladateli tohoto rodu byli dva hřebci Sacramoso a Napoleone, z nichž Napoleone vyhynul úplně, Sacramoso téměř. Po první světové válce byl tento chov téměř zničen kvůli nenávisti k všemu habsburskému. Zachránil jej profesor František Bílek. Podařilo se mu zachránit tři hřebce a jedenáct klisen, však jen dvě byly čistokrevné. Tak do chovu použil také fríské koně a orlovského klusáka. Dnes je chov založen na čtyřech hlavních liniích Sacramoso, Solo Siglavi, Pakra a Romke.

STAVBA TĚLA:
Patří mezi nejtěžší teplokrevníky. Mají ušlechtilé proporce. Těžká hlava je klabonosá, velké oči s živým a inteligentním výrazem. Má dobře osvalený, vysoko nasazený, klenutý a mohutný krk. Mají málo výrazný kohoutek, v něm výška asi 165-170 cm. Díky přiměřeně dlouhé lopatce mají vysokou pohyblivou akci. Záď mají mohutnou, širokou, rovnou, nebo také mírně skloněnou. Jejich nohy jsou silné a krátké. Kopyta jsou tvrdá a dobře tvarovaná. Váží okolo 700 kg.

VLASTNOSTI:
Starokladrubští koně jsou velmi dlouhověcí, dožívají se až 30 let. Jsou velmi vytrvalí, ale i živí, přesto klidní, vyrovnaní, laskaví a ochotní. Jsou to koně milí a přátelští, vhodní také pro vožení dětí. I přes svou velikost jsou citliví a jemní.

VYUŽITÍ:
Nejvíce jsou uplatňováni jako tažní, nebo kočároví koně. Po celé Evropě se proslavili zejména díky čtyřspřeží. Také jsou oblíbeni pod sedlem – v drezuře především. Také jsou vhodní pro hipoterapii a často se využívají i při vozatajství. V minulosti byla jejich úloha především reprezentační, armádní, nebo zemědělská.

ZAJÍMAVOSTI:
 od zaniknutí habsburské monarchie se chov potýkal s mnoha problémy, protože ho lidé brali jako symbol této monarchie a snažili se jej vyhladit.
 regenerace starokladrubských vraníků (kterou prováděl František Bílek) probíhala nejprve v Průhonicích u Prahy, poté ve Slatiňanech u Chrudimi
 hustá hříva a ocas, charakteristická pro toto plemeno, by se neměla nijak upravovat.

Tak to by bylo pro dnešek vše, doufám, že se vám článek líbil a zase někdy příště.
Přeji hezký zbytek dne!
AryaXXX