HryProDivky.cz
Osud?! Nové trable,dopisy pro milovanou osobu
Zdravím všechny,
no,asi to nebudu nějak obkecávat,ale máte zde další osud,další kousek mého života.Tentokrát to je o mých nových trablích,o tom,co mě tíží.Opět o novém klukovi.Ráda uvítám vaše názory.
Milý,
Nevím,co k tobě vlastně cítím.Nedávno jsme se skoro neznali.A teď?Trávíme spolu každou volnou přestávku,pokud někde neběháš a něco nezařizuješ.Otravujeme se a děláme si naschvály.Vtipkujeme o tom,že chodíš s mou nejlepší kamarádkou a,že jste měli svatbu.Že já chodím s Nicolasem,totálním blbcem na celé škole.Ptal ses mě jednou,zda to je pravda.Neodpověděla jsem ti,nějak jsme to zakecali.Ale proč by tě to zajímalo?Proč by ses zajímal o to s kým já chodím?Ale kdyby náhodou,je to primitivní,že bych já chodila s Nicolasem.Myslím,že ani ty jsi tomu nevěřil.Dnes to bylo podruhé,co jsi mě doprovázel domů.Nevím,proč to děláš.Proč se chováš jako můj kluk?Jsem zmatená.
Nemluvil jsi o ničem osobním,spíše jsme se vtipně hádali o tom,abys šel laskavě domů a mě nechal jít.Ale neudělal jsi to.Doprovodil jsi mě až skoro domů.Stokrát jsem ti řekla,že bodyguarda nepotřebuju,že mám Danečka.Také jsi se mě ptal,zda spolu chodíme.Ale proč?
Ještě si pamatuju,na to nikdy nezapomenu,jak jsi mě zlechtal tak,že jsem dostala záchvat smíchu, načapala nás učitelka,když jsme spolu leželi na sobě na zemi a smáli se na celé kolo.Dala nám poznámky a napomenula nás.Ten trapas,řekl by někdo.Ale my přesto,že se na nás každý díval divně a někteří si mysleli,co jsme spolu jen dělali.My jsme se smáli dál,i když jsme seděli na svých místech s poznámkami na stole.
Měníš mě.Jen nevím,či k lepšímu nebo k horšímu.Díky tobě se směju,našla jsem spolehlivého kamaráda a už nejsem uzavřená.Kvůli tobě jsem dostala nejednu poznámku,musela jsem stát 20 minut na chodbě a nesoustředím se na učivo.
Tvoje Nelly
Milý,
Dnešek byl pro mě zvláštní.Každý den si u mě byl na velkou přestávku,seděli jsme spolu na stole, vedle nás na židlích naše dvě kamarádky a povídali jsme si.Každou přestávku,kterou jsme měli volnou,jsme se otravovali,brali si věci a lechtali se.
Včerejšek byl pro mě nádherný.Otravoval jsi mě v hudebce a já zase byla napomenuta,zlechtal jsi mě a doprovodil si mě domů,což se samozřejmě neobešlo bez otravování.
Ale dnešek?Totální hrůza.Co je s tebou?Každou přestávku jsi seděl na svém místě,díval jsi se do mobilu,v uších sluchátka a vůbec jsi se se mnou nebavil.Má kamarádka se tě zeptala,zda si jdeš ke mně sednout na svačinu,ale ty jsi jí neodpověděl,i když jsi už neměl sluchátka v uších.Ke konci poslední hodiny jsi jen okomentoval to,že jsem pomáhala jedné holce mazat a pak jsi ještě prohodil pár slov.V šatně jsi se mě zeptal,zda se mě můžeš za něco zeptat.Já přikývla.Zeptal ses mě,zda bych neodnesla klíče,ale ty nakonec odnesl někdo jiný.
Ale nebylo to ono.Chybí mi to.To tvoje otravování,tvůj smích,tvoje pohledy.Chybíš mi celý,každá tvá strana,každá tvá část.Je mi líto,že přijdu o vaření s tebou,protože musím k lékaři.Musím na tebe stále myslet.
Tvoje Nelly
Jsem zmatená,protože se chová jako můj kluk,ostatně,to tam máte všechno napsané.S holkama se bavím v pohodě,klidně celý den.Ale co se týče kluků,je to první kluk se kterým jsem prohodila více než pár slov.Ale včerejšek,v dopise dnešek mě celkem zaskočil.Nechápu,co se s ním stalo.Celou přestávku buďto seděl ve své lavici se sluchátky v uších nebo něco zařizoval.Jednu přestávku jsem ho dokonce neviděla vůbec,odešel na začátku přestávky a přišel těsně před zvoněním.Nevím,co to má znamenat.Nechápu to.
Jak vás překvapí,spíše dorazí to,když hledáte něco a najednou narazíte na vánoční dárky?Vánoce miluju, miluju tu pohody,vždycky sedím u televize u vánočních pohádek s horkou čokoládou a cukrovím.Miluju to překvapení,když si rozbalím dárek.Ale tento rok jsem objevila něco,co jsem asi objevit neměla.Věřím na Ježíška,asi jako málo lidí.Ale vždycky mi bylo záhadou to,jak otevře okno a jak se prodře přes ty vánoční světla a dekorace,květiny,které máme na parapetu.Dnes jsem hledala spony,protože jsem je potřebovala na referát do školy a ejhle,co jsem našla!Otevřu skříň a v ní nejmíň dvacet menších i větších zabalených dárků.Pomalu a potichu,aby to nikdo neslyšel jeden vezmu do ruk.Je tam napsáno mé jméno.V tu chvíli jsem tomu nevěřila.Podívala jsem se na další,jména mých rodičů a mého bratra.S mamkou jsme sice pár dárků kupovaly a pak je po noci balily,abychom o tom věděly jen my dvě,ale tolik jich rozhodně nebylo.Navíc ty dárky jsou už pod vánočním stromečkem,kdyžto tyhle nepoznávám a jsou ve skříni.Bodlo mě u srdce a ihned mě napadlo,že mi rodiče lhali.Že opravdu Ježíšek neexistuje a celé ty roky dárky kupují rodiče.I když záhadou mi je,jak mají peníze na tolik dárku,jak mohli během pár minut dostat do obýváku tak velký dárek.Vánoce jsou kouzelné a i když mám dost důkazů na to,že Ježíšek neexistuje,budu v něj stále věřit.
Všem přeji Šťastné a veselé Vánoce!Hodně lásky,zdraví a štěstí do nového roku!
Děkuji,že čtete můj blog!
Komentáře
Ahoj lidi(nejlepší holky na světě)
Já nevím, je to zmatené(ne ten tvůj článek, ale co se s ním děje)
V klukách se moc nevyznám, ale radila bych ti, aby sis z toho nic nedělala.
Každý má někdy blbý den.