Nelly

Milý Johne, 1-3 dopis

Hlásím se zpět!

Ano,po téměř pěti měsících jsem se odhodlala na můj blog něco přidat.Omlouvám se lidem,které mé příběhy bavili,ale každý to zná.Rodinné a sociální problémy,dá se říct také,že jsem byla zmatená z jednoho kluka, myslela stále jen na něj a psala jen o něm,ale to sem nemohu publikovat.Ani teď si jím nejsem stoprocentně jistá,ale potřebuju přijít na jiné myšlenky.

Nevím,jak se mému blogu bude dařit po tak dlouhé pauze,ale doufám,že vy jste na mě nezapomněly.

Články,respektive příběhy nebudou vycházet tak často,ale budu se snažit,abych psala co nejvíce.

Příjemné čtení!

Milý Johne,
Proč ti píšu dopisy,když každý z nich skončí zmačkaný v koši?Tenhle skončí podobně.Jen nevím,zda ho naštvaností neroztrhám.
Už roky se ti snažím naznačit,že se mi líbíš.Že miluju tvůj úsměv,to,když se na mě usměješ.Miluju tvou osobnost i tvé tělo.
Ale poslední ranou pro mě bylo to,když jsem byla nucena být svědkem toho,když jsi zlíbal Jill Welsovou.
Tu nafrněnou a zpitomělou plastovou barbínu.Tu,která miluje jen tvé tělo.
Ty jdeš na věci rychle a nejsi ten typ, který by přemýšlel dlouho a nemohl přijít na to,jak dát holce najevo,že se ti líbí.
Ale Jill si tě nezaslouží,to mi věř.
Buď na to přijdeš sám a brzy ji odkopneš nebo se necháš a ona si tě naučí poslušnosti.
Johne,nikdy jsem si nemyslela,že tohle děláš.Že podvádíš.Myslím,že je zbytečné ti říkat,jak jsem se o tom dozvěděla, protože během pár dnů to věděla celá škola. Prý si ji podváděl s Rose,ale tomu nevěřím.Padlo i to,že možná s Hannah nebo Liz,ale mě to bylo fuk.Mě dostalo to,že jsi někoho podvedl.
A právě toto byla poslední rána,kterou jsem od tebe potřebovala.
Pak se svět ponořil do tmy a já neslyšela nic.Jen ticho a tma. 

Milý Johne,
sedím v lavici hned vedle tebe.Často slyším tvůj šepot i tvůj smích.Když se ohýbáš pro svůj batoh,zjistíš,že tam stále sedím já,ta hnuska vedle tebe.
Jsi playboy,každá tě chce.Jsi sexy,i já jsem tobě podlehla.Holky nad tebou jen slintají.Jsi oblíbený.Každý tě má rád.Dostaneš všechno,na co si jen ukážeš.Školné i vše potřebné ti platí rodiče.
Tak co chceš víc?To nemůžeš zlepšit den jedné zapomenuté holce?Stačí,když se na ni jen usměješ.Hned ti budu vděčná.
Nikdo mě nechce.Nejsem sexy.Kluci se na mě ani nepodívají,natož aby nade mnou slintají.Nejsem oblíbená.Nikdo mě nemá rád.Nedostanu nic.Na všechno si musím vydělat.Ze školy jdu hned domů, abych stihla jít do práce i se učit.Školné i vše potřebné si platím sama.Má matka nechodí do práce,je těžká alkoholička.Můj otec byl ten nejlepší člověk na světě,ale bohužel,už dlouho se na mě dívá zhora.
Jestli toho vidíš,tati.Omlouvám se ti za to,co jsem ti poslední den řekla.Netušila jsem,že je to tvůj poslední.Byla to naše první hádka.Byla jsem zdrcená,když mi zavolali z nemocnice,že jsi dostal infarkt. Mrzí mě,že jsem s tebou v tu chvíli nemohla být.Že jsem tě nemohla zachránit.Ale i když jsem nasedla na první autobus a běžela jako o závod,nestihla jsem tě.Zemřel jsi.
Vidíš to,Johne?Vidíš ten rozdíl mezi náma?Ale proč to nemůžeme zmazat a nemůžeme se začít mít rádi?
Ach,promiň,Johne.Už mi to došlo.Já bych ti zničila pověst.Že ano?
Ale nemůžu se proměnit v tu plastovou barbínu co se vyspí s kdejakým.Ani kdybych chtěla.Prostě nemůžu. 

Milý Johne,
Proč mi tohle jen děláš?Chceš mě naštvat?Tak to se ti to už povedlo.
Proč jsi přímo přede mnou zlíbal Jill Welsovou?A ten tvůj šibalský úšklebek,který jsi mi věnoval.Tušíš snad něco?Pokuď ano,proč si nepromluvíme a neujasníme si co vlastně chceme?Můžeme se sejít někde v koutě ulice,kdekoliv.Bude mi stačit,když tam budeš ty.Nic jiného nepotřebuju.
S mou matkou to není dobré.Za týden máme soudní jednání o tom,kdo si mě vezme do péče,protože má matka je toho podle soudců neschopná.Mami,promiň,ale pokud se nezbavíš své závislosti,nechci s tebou sdílet domácnost.Ano,jsi má krev,jsi má rodina,ta,která mě vychovala.Ale prostě to nejde. Bude nejlepší,když půjde do léčebny,pár měsíců,když budeš dělat to,co po tobě chtějí.Pak odtamtud vypadneš.Alkohol do ruky už nikdy nedáš a já se k tobě klidně nastěhuju.Mami,prosím,nezklam mě.
Tvůj úsměv,tvůj pohled,jen tak málo a hned bych měla lepší den.Ty to nevidíš?Nevidíš mé trápení?Johne,možná mě odvezou za otcovou rodinou,do Amsterdamu.Nebo za matčinou rodinou, do New Yorku.A co pak my?Odstěhuju se a už tě nikdy neuvidím.Johne,prosím,vyslyš mě.Mé srdce patří jen tobě. 

Příběh o dívce,která miluje playboye třídy,ale ona sama je nechtěná.Má problémy v rodině,jak již bylo zmíněno.Bude to psáno touto formou,formou dopisů.

Ale to neznamená,že v blízké době nezvěřejním něco z příběhů,co se mi stalo.

Děkuji za přečtení!

+6

Příběhy a povídky

Autor: Elhan   |   Publikováno: 12.12.2016   |   Zobrazeno: 920x