Nelly

My nežijeme,my jen přežíváme - 1.kapitola

                             1.

Některé věci přijdou v tu nejméně očekávanou chvíli.

„Alexi,prosím,dopiš tam mléko a kávu,“ slyšel jsem matčin hlas z komory,kde jsme měli usladněny všechny potraviny.
„Ano,už jdu,“ vstal jsem ze židle v kuchyni.Přešel jsem k kuchyňské lince,kde jsem na kousek papíru připsal „mléko„ a „káva„.
Opřel jsem se o kuchyňskou linku a díval jsem se z okna.Nebe bylo bez jediného mráčku.Když má matka přišla do kuchyně,nesla s sebou několik prázdných tašek.
„Mami?“ zeptal jsem se nejistě. „Předevčírem,na plesu,jsem Cass políbil.“
Má matka vykulila oči „Počkat,neříkal jsi,že chodí s Dannym?“
„Je to Daniel.Nikdo mu už neříká Danny.A ne,těsně před tím se s ním pohádala.“
„Vypadaly jako šťastný pár,“ řekla po chvíli má matka. „Připiš tam něco,zda potřebuješ,já se jdu převléct,zavolám kluky a můžeme jet,“ odběhla do pokoje mých dvou bratrů.
S úlevou,že se mě má matka už na nic neptala,jsem si sedl na židli.Věděl jsem, že za chvíli přiběhnou Teodor s Henrym a začnou pokřikovat,takže jsem si užíval klidu,dokud jsem mohl.
Zavřel jsem oči a přemýšlel o plese,přesněji o chvíli,kdy jsme se s Cass políbili. Nevím,zda to udělala z bezmoci nebo ke mně doopravdy něco cítila.Od té chvíle jsme se nepotkali,jelikož ples se uskutečnil v pátek večer a Cass nemá mou adresu ani telefonní číslo,aby mě mohla kontaktovat.Nevím,co se bude dít,když se zítra potkáme ve škole.Netuším jaká bude její reakce a zda mě jen neodkopne s tím,že si dělala srandu a jak jsem si já mohl myslet,že by se mnou chtěla něco mít.
Nikdy jsem Cassinino chování nechápal.Někteří kluci za ní neustále dolézali a byli vcelku naštvaní,když ji viděli se líbat s Danielem.Nikomu jsem nikdy neřekl, že se mi Cass líbí.Nedávám to na sobě znát a tak se mi daří zmást pár lidí.S Danielem se nesnášíme od té doby,co jsem ještě dávno chtěl svést Rachel Wilsonovou s,kterou on byl na začátku vztahu.Ale kdo to měl tušit?
„Nutellu!Nutellu!Nutellu!Nutellu!,“ pokřikoval Teodor a Henry se k němu hned přidal.Běhali okolo kuchyňského stolu a křičeli.
Bylo mi hned jasné,že chtějí,abych na nákupní seznam připsal 10kilogramů Nutelly.Moji rodiče jim Nutellu zakazují a když už povolí,tak v malém množství, ale Henry nemá problém jít klidně o půlnoci do lednice a jíst Nutellu přímo z balení. Nevím přesně,jak se k nim tohle závisláctví na Nutelle dostalo.Ale myslím si,že z těch jejich návštěv kamarádů něco pochytili,někde Nutellu zkusili a zachutnala jim tolik,že ji chtěli pořád.Někdy jsou naštvaní,když s radostí vybalují nákup,ale Nutellu nenajdou.
O malou chvíli později,co mí dva totálně blázniví bráchové začali běhat a křičet v kuchyni,přijde do kuchyně můj otec.
S otcem nevycházím moc dobře.Je výbušný,netrpělivý a často opilý.Den ze dne si sbalil své věci a bez jediného slova na rozloučenou se vytratil.Vzal si auto a já jsem jen viděl,jak odjíždí.Tohle všechno začalo,když mého otce vyhodili z práce a my jsme museli žít pouze z platu mé matky.Předpokládám,že to bylo nějak před třemi lety,takže si to mí bratři zažily také.Jsou to jednovaječná dvojčata a jak říká má matka,přišli z nenadání.Netušila,že čeká dvojčata.Pak se to na ní vše sesypalo,porod dvojčat,můj první školní rok a nespolehlivý otec.I když je to můj otec,někdy bych ho bez zaváhání vyhodil z domu a má matka by se s ním rozvedla.Největší zklamání však přišlo,když se má matka dozvěděla,že jí můj otec podvádí s nějakou blonďatou fiflenou.To se neudržela a mého otce vyhodila z domu.Po té,co ho vyhodila jsme si žili šťastný život.Peněz jsme měli víc,jelikož má matka nemusela dávat peníze mému otci,který většinu a nebo úplně všechno propil nebo si zaplatil za prostitutku či za drogy o,kterých nepochybuju,že je užívá.Ale náš šťastný život bez otce nám dlouho nevydržel.O tři měsíce později se u našich dveří objevil můj otec a já jsem mu s radostí otevřel,protože jsem si myslel,že je to můj kamarád,který měl ten den přijet na přespávačku.Ale nebyl.Můj otec tam stál,se všemi svými věcmi a díval se na mě.Viděl jsem mu v očích plamen naděje.
Zakroutil jsem hlavou a v duchu jsem si pověděl,tati,co to se sebou děláš.
„Zavolej mi maminku,Alexi,“ řekl drsným hlasem.
Chvíli jsem zaváhal.Nemám radši ty dveře zabouchnout a doufat,že se tu otec už nikdy neobjeví?Co,když mě má matka seřve za to,že jsem mu otevřel?Nikdy mi neublížil,ale tušil jsem,že kdybych ty dveře zabouchl,najde si způsob,jak se dostat dovnitř,i kdyby mě měl zabít.
„Mami!“ zakřičel jsem směrem do kuchyně,kde se má matka snažila přebalit Teodora,zatímco Henry naruživě cucal z láhve mléko.
Má matka přiběhla,v ušpiněné zástěře a s pozvracenými vlasy,ale úsměv na tváři jí zůstal.Avšak se hned vytratil,když uviděla mého otce.
„Alexi,postarej se o brášky,“ řekla a strčila mě směrem do kuchyně.
Chtěl jsem poslouchat,ale když jsem zahlédl Teodora,který se blížil ke kraji stolu,přiběhl jsem k němu a přebalil ho.Slyšel jsem zabouchnutí dveří a když jsem odběhl s Henrym na rukách ke dveřím,zjistil jsem,že si šli popovídat ven, na chodbu.Bydleli jsme v pětipatrovém velkém starém panelovém domě s rozpraskanými zdmi a s netěsnícími okny,ale zato s dobrou cenou za pronájem.
Ještě ten den matka vyměkla a mého otce vzala zpátky.Když jsem viděl,jak tahá své věci do pokoje,kde měl tentokrát spát sám,zakroutil jsem nad matčiným rozhodnutím hlavou.Když se mnou mluvil,táhnul z něj alkohol a nevoněl zrovna hezky.Bylo mi jasné,kde ty tři měsíce byl.Našel si nějakou milenku a u ní bydlel, protože krásnej chlap jako on by přece nemohl zůstat sám spát někde pod mostem.Přitom se mi můj otec zeškaredil.Z častého pití a braní drog se mu vytvořili vrásky mnohem dříve než zdravému člověku.O měsíc později mu musela má matka zaplatit operaci stehenní kosti,protože kvůli narůstající obezitě v jeho těle špatně chodil.
Dnes tu stojí,s šedivými vlasy a šedesátkou na krku,s berlí v ruce a s naštvaným výrazem v obličeji.Těžce jsem vysvětloval svým bratrům stav našeho otce a to,že by se mu měli radši klidit z cesty.Zprvu to nechápali a odmlouvali.V noci se vkradli do pokoje otce a hráli si s ním.Se mnou promluvil málokdy a s matkou také.Ale s Teodorem a Henrym si dokonce i hrál a já jsem se musel usmát,když jsem je viděl nedávno,jak si spolu hrají s auty a smějí se spolu.Bylo ode mě podlé,když jsem se ho snažil přemluvit,ať se už dále neopíjí a neužívá drogy.
„Chlapče milej,“ řekl tehdy opilým hlasem a zapotácel se.Chtěl jsem ho chytit,ale odstrčil mě a já se bouchl o dveře. „Kdo si myslíš,že tě vychoval?Já! Samozřejmě,že já.Tvá matka se o tebe nedokázala postarat,protože neustále běhala za svými nápadníky a já jsem se z toho zbláznil.Nevíš,co je to,když přijdeš domů z práce,dostaneš tříleté dítě na krk a jeho matka si mezitím někde užívá s jinýma chlapama.Nebyl jsem nejmladší a často jsem přemýšlel,co se tvé matce na mě líbilo.Mohla to být povaha.Mohla být typ, kterým na věku a vzhledu nezáleží.Ale také mě mohla chtít kvůli mým penězům, které jsem zdědil po svém otci.Zůstal jsem sám,čtyřicítka na krku.Pak přišla tvá matka,porodila tebe a za sedm let mi ohlásila,že je znovu těhotná.V ten čas jsme se nestýkaly, ale já cítil zvláštní soucit a rozhodl jsem se nastěhovat k ní.Ale když mě vyhodily z práce,já byl padesátník,důchod na krku a k tomu ještě tři děti,z toho dva malá dvojčata?Zhroutil jsem se.Všechno jsem to zazdíval prostitutkami, alkoholem a drogami.Nezvládal jsem to.Poznáš to,až si to zažiješ. Je to můj život,“ znova se zapotácel a narazil do stolu.Zajíkl bolestí a spadl na zem.
Dnes přede mnou stojí ten samý člověk,jen o několik let starší,trpící obezitou a cukrovkou.Má potvrzenou chudokrevnost a od mé matky koupené léky,které ale neužívá.Stojí si za tím,že vše vyřeší alkohol,zážitek v posteli nebo drogy.Ale kdo mu má pořád říkat,že tyto věci mu spíše zaškodí než pomohou?
Přeměřil si mě i mé dva bratry pohledem.Teodor se zastavil a ztichl,ale Henry stále křičel,ale Teo ho brzy zatahal za rukáv a Henry taktéž zmkl.Oba byli oblečení a tak si sedli na židli a pozorovali otce,který loudavým krokem s berlí došel ke stolu a přečetl si nákupní seznam.
Pak ho strčil přede mě,vytáhl z kapsy tužku a zamumlal „Cigarety a tvrdý alkohol,moc tvrdý,“ ukázal na nákupní seznam a já to tam bez zaváhání napsal.
Můj otec je nehorázně neslušný,když chce alkohol i cigarety po matce,která živí sama tři děti a k tomu ještě i otce svých dětí.Samozřejmě,že od patnácti chodím na brigádu,ale nevydělávám zrovna tolik,aby to matce nějak pomohlo.Vždy mi řekne,ať si ty peníze nechám,že jsem si je poctivě vydělal a,že ona to nějak utáhne.Ale já jí vždy strčím alespoň tisícovku.
Pohlédl jsem na své bratry a ty své pohledy otočili na mě.Dívali se na mě nechápavě.Otec mluvil o drogách,alkoholu i cigaretách běžně i před Teodorem a Henrym.Těm jsem musel vysvětlit,že jsou to látky pro ně nebezpečné,že je na tom otec závislý a myslí si,že mu to pomůže,ale přitom mu to jen škodí.
Do kuchyně vkročila má matka již převlečená do světlé halenky,černých džínů a bílých rozchozených balerín.Když spatřila otce opřeného o zeď,ztěžka dýchajícího,zavřela na pár sekund oči.Modlila se?
Oči otevřela a hned nás hnala do auta „Alexi,“ hodila mi klíče. „Odemkni auto a sedněte si,zachvilku přijdu.“
Popohnal jsem své bratry a nechal otce s mou matkou samotné,jakmile jsem zabouchl dveře,uslyšel jsem křik a po pár sekundách náraz skla na podlahu.
Další sklenice,pomyslel jsem si.
„Taťka bije mamku?“ zeptal se mě nejistě Teodor,když jsme seděli na zadních sedadlech a čekali na naši matku.
Překvapeně jsem se na něj podíval „Kluci,“ řekl jsem sebejistým hlasem a naklonil se blíže k nim. „Už jsem vám několikrát říkal,že s naším otcem je to složité.“
Chtěl jsem dále pokračovat,ale Henry mě přerušil.
„A my jsme moc malí na to,abychom to pochopili.Proč nám neřekneš pravdu?“ vyjekl na mě.
Podíval jsem se na Henryho.Byl naštvaný.Jako vždy,když jsme o otci mluvili. Chtěl jsem něco říct,ale věděl jsem,že by byl stejně stále přesvědčen o tom,že jim lžu.Ano,lhal jsem jim.Ale copak jsem jim měl říct,že jejich otec bil matku a mě také,když jsem svou matku bránil?Že by bil i je,kdyby otec nebral prášky na uklidnění?Ne,tohle jsem jim nemohl říct.
Byl jsem zticha.Všichni jsme byli zticha.Hleděl jsem z okýnka auta s nadějí,že se brzy otevřou.Obdivoval jsem svou matku,že otce už dávno nevyhodila.Ale také jsem jí za to nesnášel.Nechci být pokrytecký,ale život bez mého otce by byl podstatně lepší.Nejen,že bychom měli více peněz,jelikož bychom nemuseli utrácet za alkohol pro mého otce,ale také by byla atmosféra v našem domě odlehčenější.
Dveře od našeho domu se otevřeli a má matka právě vycházela.V tu chvíli jsem si vzpomněl na Cass.Na tu noc,kdy jsem své rty cítil na těch jejích.Nic dalšího se ten večer neudálo.Jen jsme si povídali a později jsem Cass doprovodil domů. Když jsme stáli u jejího domu,políbila mě a já se nebránil.Pak se na mě usmála,obejmula mě a odešla.
Možná jsem měl počkat na Freda nebo někoho z kluků,aby mě i Cass odvezl,ale bylo mi jasné,že bych se načekal.A také jsem chtěl doprovodit Cass.Nevím,zda mi,jak se potkáme neřekne,že to byl omyl,byla to jen pouhá chyba.Že se mnou, s nezajímavým klukem,který nemá svaly ani denně nagelované vlasy nemá holka jako ona,nádherná s tím nejkrásnější tělem,co dělat.Kdyby mi to,ale neřekla a chtěla by se mnou být,byl by to risk.Buď by mě Daniel začal bít a možná i šikanovat,zesměšňovat mě před celou školou a nakonec bych zůstal sám,protože Daniel vždy dostane to,co chce.Nebo by tohle všechno dělal Cass, protože by se nedozvěděl,že jsme pár.V tom nejlepším případě by nám oboum dal pokoj a přijmul fakt,že ho Cass odkopla a on je sám.Ale to by se muselo jednat o zcela jiného Daniela,protože ten,kterého znám,by si tohle nikdy nepřipustil.
Ani jsem si nevšiml,že má matka už nastoupila do auta a nastartovala.Když jsem se konečně probral,dívala se na mě tím jejím pozoruhodným pohledem.Podíval jsem se na ni.Ruce se jí třásly a v rukou držela obálku.
Podala mi ji „Musíme si promluvit,“
To bylo všechno co mi řekla.Pak vyjela z cesty od našeho domu.
Podíval jsem se na obálku,kterou mi podala.Byla to obyčejná obálka,ničím jiná. Ale já věděl,že tahle obálka nám změní život.Přikrčil jsem se k sedadlu,ohlédl jsem se,zda mě kluci nepozorují,ale ti se s neutrálními pohledy dívaly z okna auta.Pomalu jsem obálku otevřel.Bylo tam to,kvůli čemu jsem dlouho do noci i o víkendech a svátcích dřel.Kvůli čemu jsem lhal svým kamarádům i učitelům. Kvůli čemu nemám žádnou holku.Nechtěl jsem je počítat,kolik jich tam je a zda nám to vystačí,protože jsem věděl,že má matka má plán zcela promyšlený.Byly tam peníze.Peníze,díky jimž už nikdy nebudeme muset prožívat to zlo s mým otcem.

První kapitola nového příběhu.Napište mi vaše názory do komentářů.

Děkuji za přečtení! 

+4

Příběhy a povídky

Autor: Elhan   |   Publikováno: 27.12.2016   |   Zobrazeno: 664x