Nelly

Lehké zamilovat,těžké zapomenout - Pravda ....

Lehké zamilovat,těžké zapomenout

Pravda vyjde vždy na povrch

„Ségra,včera jsi byla pěkně zřízená.“ Uchechtne se můj brácha.
Já se na něj jen s velkou bolestí hlavy vražedně podívám.
„Slyšel jsem rodičovskou hádku…vypadalo to,že mluví o tobě.“
„Dělej.“ Pobídla jsem ho,ať mluví.¨
„Ségra,zadarmo to nebude.“ Zasměje se.
Já si povzdechnu.
„Týden mi budeš uklízet v mém pokoji.“
Přikývnu.
„To určitě ten Harry!Zabiju ho!“ křičí George,můj otec.
„Taky si myslím,že to byl on.Sice nevím jistě,zda pije,ale myslím,že ano.“ Povzdechne si Kate,má matka.
„Už jsem jí dávno zakazoval se s ním stýkat.Toleroval jsem to,protože tu byl kvůli projektu.Ale opíjet se s ním nebude.“
„Ona se s ním nebude vůbec stýkat.Bůhví,co jsou ti jeho rodiče zač!“

„Victorie!Ihned pojď sem.“ Zakřičí na mě z kuchyně mamka.
Já zaklapnu notebook a běžím po schodech.Sednu si na pohovku a,když vidím zaražené pohledy obouch mých rodičů,uznám,že je něco blbě.
„Chceme,abys nám řekla jen pravdu.Žádnou lež.“ Promluví taťka klidným hlasem.
Tu je něco špatně.A to hodně.
„Stýkáš se s Harrym mimo školní aktivity?“
Hm,super.
„Ne.“ Odpovím,ale nedokážu se mamce podívat do očí.
„Nelži.“ Řekne naštvaně můj otec.
Protočím očima.To mě tu jako budou vyslýchat,proč se stýkám s Harrym?
„Fajn.Jo,stýkám.“ Přiznala jsem a hned jsem spatřila na svých rodičů zaražené pohledy.
Taťka kroutil hlavou a mamka si povzdechla.
„Já nemůžu za to,že vy ho nesnášíte.Já mám Harryho ráda a nebude se s ním bavit jen kvůli tomu,že mi to vy nařídíte.Mám svůj život a do toho s kým se scházím vám nic není.“ Snažím se působit klidně,ale jsem naštvaná.
„Tak mi řekni,co měl být ten včerejšek.Přišla jsi zlitá jak něco a Harry tě políbil. Tomu ty říkáš kamarádství?Moc dobrej kámoš…“ řekne naštvaně můj otec.
On mě políbil před mým otcem?To je tak blbý?!
„Milovat můžu koho chci.“ Odsekla jsem drze.
„Skoro.Ale každopádně s Harrym to může skončit.“ Pronesla má matka.
„Proč?!“ zakřičela jsem „Proč mi ničíte život tím,že mi zakazujete se setkávat s tak milým klukem?To,co se mezi vámi stalo jste blbě pochopili.A pokuď jeho rodiče jsou nějací …,on takový není,to jsem jistá.“
„Jistá…“ uchechtl se můj otec. „Znám Harryho dost na to,abych tě vyvedl z omylu.Jestli tě s ním někdy uvidím,máš zakázáno vše a teprv uvidíš.Budeš se učit a učit.Dotáhneš to ve škole alespoň na dvojky.Budeš dávat v hodinách pozor.Nebudeš dělat žádný blbiny.“
Taky máte někdy chvilky,kdy bystesvé rodiče nejradši někam zavřeli a šli si užívat?Tak ten pocit mě užíral.
Zakázali mi se s ním stýkat.A bůhví kdy to povolí a jestli vůbec.To je pořád: Harry,ten -----/Zakazuju ti to a to/Harry je blbec,pochop to/ a další.
Nebaví mě to.Fakt ne.Poslouchat žvásty o tom,jak je Harry blbej a,když jim řeknu,že cítím úplný opak,začnou do mě hučet,co si myslím.Své rodiče mám ráda,ale tohle je už moc,ne?Kvůli tomu,že se dáávno pohádali se teď s pro mě milovaným člověkem nemůžu setkávat.

„Dnes jsi nějaká …jiná.“ Řekne Harry a podívá se mi do očí

Sedím v restauraci,kam jsem utekla,sklesle na židli a znudeně čučím do stěny. Proberu se a dívám se Harrymu do očí.
„Je to blbý.A to moc.“
Harry se na mě překvapeně podívá.
„Rodiče se o tobě dozvěděli.O všem.Mám útrum a to na bůhví jak dlouho.Sem jsem utekla,rodiče by mě nepustili.“ Řekla jsem sklesle.
Harry mi pevně stiskl ruku „Nezapomeň,že mám mě.Já nenechám tvé rodiče, aby ti zakazáli se se mnou setkávat.Miluji tě.“ Usmál se a krátce mě políbil.
Já jsem mu úsměv opětovala.

„Chápeš to alespoň trochu?“ zeptal se mě Nick na doučování.
Nikdo se neptal na můj souhlas.Prostě mě s Nickem šoupli do nějaké třídy a on mě doučoval.Nemohla jsem se z toho vykroutit.Byla jsem možná i ráda, počkat,co to plácám?Ne z toho,že by tam byl Nick,ten mi byl někde.Ale kvůli tomu,že to bylo v rámci hodiny Fisherová,která mě uvolnila kvůli tomu,že bych tam stejně jen seděla a čučela jak blbá.A Nick?Pohoda,ten si to dopíše.
Zakroutím hlavou.Nick si povzdechne a z tašky vytáhne sešit,kalkulačku, svůj mobil,propisku a učebnici.Já si vytáhnu propisku a sešit,který následně otevřu a opíšu příklad,který mi Nick ukáže v učebnici.Když si ho prohlédnu, uvědomím si,že to totálně nechápu.
Pohlédnu na Nicka.
„Tak tohle bude dlouhý…“ zasměje se a přisune si židli více ke mně.
„Já se tě o to neprosila.“
„Ale já chci.“ Usměje se a začne mi vysvětlovat příklady.Když se na konci hodiny vrátím do třídy,zavalí mě skoro všechny holky otázky na Nicka.Na některé odpovídám,jiným jen kývám a nad některými otázkami mávnu jen rukou,protože jsou totálně šílené.Kolem Nicka se také sběhne malý shlouček. Že by se ptali na mě?Hm,zasměju se,jasně.
Když se dav ječících holek kolem mě rozpustí,pohlédnu na Harryho.Ten se jen usměje.Doufám,že nebude žárlit.Doučování,Herolde,doučování.Nic víc.

Pomalým krokem se loudám domů.Věřte mi,že se mi domů vůbec nechce.Zase poslouchat mí rodiče.Něvěřím jim,že by Harry byl takovej,jak mi ho popisovali. Je lepší,o hodně.
„Tak jaký bylo doučko?“ otočím se a spatřím Harryho.Usměje se a já také.
„Normal.Jenže to pořád nechápu.“
Chytně mě kolem ramen „Takže Nick neumí vysvětlovat nebo tys to nepochopila,protože nemluvil tvojím jazykem?“
„Počkat.“ Zarazím se „Já mám nějakej svůj jazyk?“
„Jasan.A rozumím mu jen já.“ Uchechtne se.
Nějak divnej,ne?
„Ty se vydej hezky domů a já jdu zažívat horor.“
„Určitě to není tak strašný.“
„Je.“ Řeknu sklesle.
„Půjdu s tebou.Musím tě chránit.“ Usměje se.
„Nepotřebuju osobního ochránce.Bude to akorát ještě horší.“
„Okey.Ale kdyby cokoliv,napiš.“
Rozloučíme a já se vydám domů.

Zítra bude kapitola,jen ještě nevím jakého příběhu.Já vím,že měla být spisovatelka,ale nějak se mi do toho nechtělo :-D

Děkuji za přečtení!

+7

Příběhy a povídky

Autor: Elhan   |   Publikováno: 06.05.2016   |   Zobrazeno: 682x