Modrý koutek s Tindrell

Ledový hřebec

Co to je Modrý koutek s Tindrell? Vysvětlím hned. Každý týden, se budu snažit přidávat nový zápis. Budu se Vás snažit pobavit básněmi, povídkami, mými kresbami, dobrými vtipy, či obrázky. (Půjde-li, tak i GIFy). Nejsem žádný umělec, to říkám předem. Někdy půjde i o názorovku, to potom budu chtít, abyste mi psali do zpráv názor na věc. Více se dozvíte právě u takových názorovek. Nejsem zrovna skvělý blogař, tak snad to nebude až takový propadák ;)

                                    Ledový hřebec                                         
                                                                 

Sněžný kůň ledem uhání,

bílý sníh padá na stráni.

Hříva se mu větrem nese,

rány větrným bičem snese.

Kaštanově hnědé oči svůj cíl neznají,

dlouhou cestu sněhem si samy hledají.

Sněžný jezdec mu už chybí,

kůň uznává svoje chyby.

Jak pegasové letí vzduchem,

je ve sněžném snu, se sněžným duchem.

Když tu z křoví vlk vyskočí,

bílého koně zaskočí.

Sněžný kůň není osedlán,

je tu s vlkem jen on sám.

Vlk cení zuby, na útok se chystá,

ušlechtilý kůň si ho nevšímá, čeká ho dlouhá cesta.

Vlk tiše vrčí, tlapami přešlapuje,

ale v koutku mysli toho koně obdivuje.

Pudy mu říkají: „Musíš ho sníst,

sám si život zachránit!“

Vlk už ale nechce vidět krev,

srdce mu praví: „Tak ho nech!“

Duše zase radí: „Ulov si jiné maso a buď dále sám!“

Vlk vykřikl: „Ano, ano, na radu duše dám!“

Šel se svým hladem dál a dál,

koni život zachoval.

Zase řítí se dál, hřebec s černou lysinou,

od kopyt se mu jiskří, jak běží zmrzlou krajinou.

Oddělovače (↑) jsou od Elle z howrse.

+3

Příběhy a povídky

Autor: Rive   |   Publikováno: 24.07.2015   |   Zobrazeno: 786x