Modrý koutek s Tindrell

Horor - Sklep (2)

Žena chytila Lenčinu ruku v lokti a prudce trhla k sobě. Tenka začala cukat rukou a žena se zamračila:
"Jesstli nechceššš, abych ti prořízla tepnu, neccukej sse."
Lenka se v tu chvíli uklidnila, ale z očí se jí řinuly slzy. Žena Jí nožem uřízla tenkou vrstvu kůže, takže krev vůbec netekla, jen jí rudě zářila na paži. Lehce to zaštípalo. Žena si k ráně čichla a usmála se:
"Čerssstvá..." A v tu chvíli udělala něco, při čemž by tuhla krev v žilách. Do místa drobné rány zarazila své hadí špičáky a začala tiše mručet. V Lence projela ostrá vlna bolesti. Ještě nikdy necítila nic tak strašlivě bolestivého. Žena jí působila strašlivá muka. Lenka cítila, že žena se jí zabodla tam, kde by neprokousla tepnu. Po chvilce vyrvala tesáky Lence z ruky a spokojeně se olízla svým tenkým jazykem.
"Jssi to ty." zamručela a uchopila Lenku přesně v místě zranění a stiskla. Lenka začala křičet a vůbec nevnímala poslední větu. Potom ale ucítila, že rány pod ženiným dotekem se začínají hojit. Přesto pociťovala stále silnou bolest. 
"Zapomněla jsssem sse předsstavit," změnila téma žena. "Jmenuji sse Paraen. Tvé jméno znamená ssvětlo, nemýlím - li ssse?"
Opět začala Lenku táhnout určitým směrem. Ta už se ani neodvažovala křičet, jak byla unavená. Navíc, ač to popírala, ji Paraenina slova zaujala.
"Kam... to jdeme?" zeptala se přerývaně. Paraen se jen usmála a jeden z hadů na hlavě na Lenku zasyčel.
"Já se chci vrátit! Nechci umřít!" vykřikla.
"Nemussíš zemřít," odsekla žena "sstačí, když budešš dělat to, co ssse po tobě chce."
Lenka už dál nepromluvila. Přišlo jí, že sklepem jde velmi dlouho. Takhle na člověka působí temnota?
Začala přemýšlet, jestli ještě někdy uvidí světlo světa, svoje přátele, nebo rodinu. Jak tak přemýšlela, neuvědomila si, že už drahnou chvíli stojí na místě. Před ní byly nevýrazné kamnné dveře a za nimi stály jakési postavy. Tu najednou Lenka uslyšela směsici různých hlasů. Ty hlasy chrčely, vrčely, chraplaly i syčely, ale říkaly jedno jediné slovo. "Vítej."

Pokračování příště...