HryProDivky.cz
Optimistická část mě
Většinu mé povahy tvoří uzavřenost, zamlklost, přemýšlivost a odpor k lidem, byť si s nimi jen podat ruku. Ale taky je tu optimistická část, kterou se snažím rozšířit, i když je to hodně těžký, když si přeju, aby lidi byli zombie. Mám pár pravidel.
RADUJ SE Z MALIČKOSTÍ
Život není zrovna procházka růžovým sadem a moc věcí k smíchu v něm není, proto by se na světě měly hledat i věci, kterým bychom se normálně nezasmáli.
NEPŘESTÁVEJ VĚŘIT
Tak tohle zastírat nedokážu, tahle moje vlastnost je dost rozsáhlá a někdy se nehodí. Když se někdo ztratí, věřím, že je pořád na živu, protože tuhle vlastnost mnoho lidí postradá. Ne všichni by ji měli mít, ale co kdyby nikdo nevěřil? Všichni by vše odepsali a i kdyby byl ten člověk na živu, už by se po něm nikdo nesháněl a on by zbytečně umřel.
KDYŽ SE CÍTÍŠ ŽIVOTU NEPROSPĚŠNÝ, POMOŽ JINÝM LIDEM, KTERÝ ŽIVOT POSTRÁDAJÍ
Tohle se snažím dělat dost často. Známe to, lidi ve škole, pořád s myslí dítěte, ta parta ubohých lidí,kteří si myslí, že život se točí jen kolem nich, ale ne. Ti, co šikanují ty slabší jedince, všichni se zaměřují na ně, ale co ti lidi, co jsou kvůli nim na dně? Pak by tu měli být lidé jako já, kteří jim pomůžou za všech okolností a vytáhnou je zase zpátky na nohy.
TO ČINY TĚ DĚLAJÍ ČLOVĚKEM
K tomu není co dodat, název mluví za vše.
ZA POMOC SE NEMUSÍ DĚKOVAT
Dříve mě hrozně štvalo, že mi nikdo za pomoc nepoděkoval, ale ono to chvíli trvá, než si uvědomíte, že jste na to nebyli sami a někdo vám při tom pomáhal.
Tak to je vše, doufám, že jste si z toho něco vzali a některými pravidly, které vám přišly dobré, se budete řídit.
Tak zase někdy!
