KagamineRinCZ

Úzkosti - reálný a častý problém dnešní doby

Dneska zase trošku vážněji. Rozhodla jsem se udělat článek o úzkostech, protože to je něco, čím dnes trpí hodně lidí, a přesto se úzkosti dost zlehčují. Já sama jimi trpím od tří let, nebo možná od narození, ale od tří let si je pamatuji. A z nejhoršího jsem se dostala díky lékům.


ÚZKOST x STRES

Stejně jako špatná nálada není deprese a bolest hlavy není migréna, stejně tak úzkost není běžný stres. Jasně, větší nebo dlouhdobější stres vede k úzkostem a úzkost se projevuje podobně jako když jsme ve stresu, akorát je to silnější. Navíc stres má obvykle důvod. Úzkosti ho mít nemusejí. Pokud někdo trpí hodně silnými úzkostmi, může to být projevem úzkostné poruchy, a pak už je to nemoc.

Úzkosti mohou být skutečně silné až tak, že to člověka vyřadí na celé dny z provozu. Někteří lidé, když mají úzkostný záchvat poprvé si myslí, že umírají, a často si volají sanitku. Mají pocit, že se dusí, že nemohou dýchat, že mají infarkt, a že prostě umřou. Člověk může mít neskutečně zrychlený tep, bolesti v hrudi, dusit se, třást se, mít silné křeče, neudržet se na nohou nebo dokonce zvracet. Můžou se projevit i silné až migrenické bolesti hlavy a silné trávicí potíže, silné průjmy, zvracení nebo takové to dávení na prázdno.

Někdy člověk v úzkosti skutečně nezvládne víc, než sedět nebo ležet na zemi, klepat se a být přesvědčen, že má infarkt nebo se udusí. Někdy mohou stejně jako při depresi celé dny proležet v posteli neschopni čehokoli. 

CO POMÁHÁ:

Pokud je to až takhle zlé, pak jedině léky. Pokud má člověk velký úzkostný záchvat, je někdy potřeba nasadit nějaké silné akutní jednorázové léky jako rivotril nebo diazepam, který je návykový, ale podává se právě jednorázově na tyto záchvaty. Ale jinak je důležité mít napsané nějaké léky po delší dobu nebo trvale. 

Pak pomáhá vědět, o co jde. Jak jsem právě řekla, lidé si často i zavolají sanitku, když se jim to stane poprvé, protože nevědí, že jde ,,jen" o záchvat úzkosti. 

Pokud ale víte, o co jde, budete vědět, že neumíráte, a že je to psychické. Jak víte, proti čemu stojíte, je snazší bojovat.

Dál je důležité se zaměstnat, jakmile to jen trochu jde nebo dřív, než se úzkost úplně rozjede. Na úzkosti není nic horšího, než ležet, koukat do zdi a myslet na to, jak moc zle vám je. I kdybyste se měli donutit kreslit, hrát blbou hru na mobilu, dokopat se jít na procházku nebo začít uklízet skříň...Hlavně něco dělat. Je dobré si najít činnosti, které vám trošku povedou odvézt pozornost od toho stavu. Pro někoho to může být běh, pro někoho šití nebo psaní do deníku, pro někoho právě úklid a pro někoho křížovka. Je dobré, aby ta činnost nebyla moc náročná, ale aby vyžadovala určité soustředění nebo zapojení těla, aby jste odvedli pozornost od toho psychického stavu.

Další metodou první pomoci může být dechové cvičení nebo sprcha. Když jsou úzkosti slabší, je dobrá meditace, jóda, jednoduché cvičení nebo cílená relaxace a uvolnění. 

Dobrá je taky technika, že začnete nahlas vyjmenovávat věci, které vidíte. Nádech - vidím stůl, - výdech. A tak dál, dokud nevyjmenujete vše, co vidíte, a následně, co slyšíte, jakou vůni cítítte, atd. To vás dostane do reality.

Další věc, která pomáhá spíš dlouhodobě je uvědomění. Uvědomit si, že je to psychický stav. Že vám to dělá váš mozek. A říct si: ,, Tohle mi způsobuje mozek. Není to trvalý stav. Přejde to. Dřív či později přejde, a zase se budu cítit líp, teď to prostě musím nějak vydržet a pracovat s tím. Neumírám. A nebude t navždy."

Pokud trpíte silnými úzkostmi nebo dokonce záchvaty, je důležité vyhledat pomoc lékaře, protože bez léků, případně terapie to nepůjde. 

Nebojte se o svých pocitech přemýšlet a pojmenovávat je. Pokud mají vaše úzkosti důvod, najděte ho. A v lepší chvilce se zamyslete nad řešením, nad tím, c reálně můžete udělat v téhle situaci a jak.

Komentáře

Adriana MJ

mam velke deprese uz rok mam problemy brecim kvuli nim po nocich ale i ve dne ale nikomu to nesmim rict myslim ze by mi nikdo nepomohl neverim lidem a mam pocit za kdybych rekla nekomu co me trapi tak by rekl ze si vymyslim i kdyz na to vazne trpim mam pocit ze nema smysl tu zit atd. nesmim s tim nic delat a potrebovala jsem si postezovat aspon tady protoze minule pred par tydny jsem i brala do ruky ostry kuchynsky nuz ze se budu sebeposkozovat ale nakonec jsem zavolala bratrovi ale nerekla mu co presne me trapi myslim ze na to stejne uz zapomnel a ja mam i pocit ze bych mela jit k psichologovi nebo psichiatrovi rekla jsem matce jen to ze chci k psychologovi ale ona ze me tam neda ptala se me proc tam chci jit tak jsem rekla ze mam problemy o kterych nikomu nereknu a ona ze me tam proste neda a i tak mam pocit ze uz mi nemuze nic pomoct musim prede vsemi hrat nejveselejsiho cloveka na planete a ty deprese maji sve duvody

Adriana MJTo se mi líbí 0 To se mi nelíbí

RinKagamineCZ

Adriana MJ: Ahoj, no...pomoc bys vyhledat měla, ale...faktem je, že dětští psychologové jsou dost strašní. U dospělých je to lepší. Nechci tady psát věci typu že dokud ti není 18 tak to nemá moc smysl, ale...co si budeme. Já měla to štěstí, že můj odjel a převzal mě nakonec ten pro dospělé, protože neměl kdo jiný, ale ti dětští, to je bída s bídou. Ale pokud to máš takhle povídání to nespraví, asi budou potřeba léky, a ty ti může napsat psychiatr. Ten ani nemusí být zase tak dobrý, pokud je schopen napsat dobré léky, stejně s tebou psychiatr moc mluvit nebude, pokud je na pojiš´tovnu, ten hlavně píše ty léky. Zkus doma na rovinu říct, že to nezvládáš, a že pokud nechce, aby sis ublížila nebo se zabila ať ti teda sakra pomůže, že je tvoje máma, a je to její problém taky. Je to trošku kruté, ale někdy je třeba radikálnějších metod, aby se rodiče probrali. Bohužel... z vlastní zkušenosti vím, že to nemusí pomoci. Pokud to nezabere, můžeš zkusit nějaká nízkoprahová centra nebo krizové centrum, tam by tě měli vzít hned ( ze zákona by měli, ale v téhle zemi jeden nikdy neví...) můžeš tam přijít i sama. Nebo je možnost zkusit školního psychologa. Tam můžeš jít sama. Ale dokud to někomu neřekneš, tak ti nikdo nepomůže. Klidně mi napiš soukromě, možná ti budu umět poradit. Ale dokud to nezačneš řešit, nebude ti líp

RinKagamineCZTo se mi líbí 0 To se mi nelíbí

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.