HryProDivky.cz
Story of evil příběh-Tak, jak si ho pamatuji
Tak jsem tu s prvním skutečným článkem. Než začnu psát přímo o vocaloidech, myslím, že je správné začít od začátku… Tedy od místa, ze kterého vůbec vocaloid pochází ( a ne, teď nemluvím o Japonsku :D)
Povím vám tady příběh Story of Evil. Můžete ho najít i na internetu, a to dokonce v různých variantách… Já vám tady ale nabídnu něco trošku jiného, než co si můžete dohledat na netu.
Já vám to povím ze svého pohledu, jak to opravdu bylo, což ani autoři sami neví, protože tam nebyli. Já ano. Jsem, respektivě byla jsem, Rilliane Lucifen D’Auritche. Poslední lucifenská princezna…Přezdívaná jako dcera zla nebo ďáblova dcera… Rilliane. Budoucí Kagamine Rin. Jsem to já. Takže vám povím, jak to skutečně bylo.
Teda… nepamatuji si to úplně všechno. Vzpomínky se mi vrací postupně, někdy dost nárazově, a je to teda hukot, občas je to nesmírně těžké a traumatizující…Na druhou stranu… Už je to v pořádku. Tak, jdeme na to.
[Unsupported element format]
Narodila jsem se spolu se svým dvojčetem Allenem Alexielem Lucifen DˇAuricthe ( Ze kterého se pak mimochodem stal Len Kagamine) královně ( Budoucí Megurine Luce), a mým otcem byl údajně její manžel, král, ovšem, jak jsem později zjistila, můj skutečný otec byl vévoda z Venomanie ( budoucí Kamui Gakupo)
Když nám bylo s Allenem pět let, utekli jsme jednou z paláce až k moři na pláž. Tam jsme potkali něco jako vodního džina. Ten chtěl, abbychom mu dali svou svačinu. Já se bála, ale Len mu svačinu dal, a on nám za to slíbil, že když po vodě pustíme v lahvi přání, tak se nám splní…Taky jsem tam našla zrcadlo hříchu, a pak vyžrala kuchyň, ale to není podstatné…
Bohužel… pak nastala ta horší část. Byla jsem starší. O hodinu. Ale Allen, jako kluk, by měl stejně nárok na trůn, a to naše matka nechtěla, chtěla všechno jen pro mě. Takže chtěli mého bratra zabít. Ten ale sám řekl, že klidně dobrovolně odejde, že ani nechce být princ. Takže si ho k sobě vzal henerál Avadonia, pěknnej idiot, mimochodem…Ten měl ještě o čtyři roky ( než my) starší dceru, Germanie ( budoucí Meiko)
A z prince Allena Alexiela se stal Allen Avadonia. Jako můj bratr byl prohlášen za mrtvého, vyrůstal u Avadoniových.
A mě začala matka tvrdě připravovat na roli budoucí královny. Drželi mě ve zlaté kleci, měla jsem všechno…Ale byla jsem sama. Když mi bylo šest, tak mě navíc zasnoubili s princem z modrého království Marlon, Kylem ( Budoucí Kaito) Nakecali mi, jak to bude můj krásný princ, co mě bude milovat, takže jsem s tím souhlasila, dokonce jsem se do něj možná něco jako dětsky zamilovala…Ale víte jak, bylo mi šest a nikdy jsem ho neviděla…
Potom král údajný otec zemřel, ale podle všeho ho moje matka otrávila…A když mi bylo 13, dozvěděla jsem se pravdu o tom, že mého bratra poslali pryč. Že mi vzali moje dvojče, polovinu mé duše. Za pomoci své starší, věrné služebné ( Budoucí Utau Kasane Této), svého pravého otce a pár příznivců, jsem svou matku svrhla a vyhnala. Byla prohlášená za mrtvou. Ale utekla do Zelené země, kde se skamarádila s Michaelou ( Budoucí Miku Hatsune – o které ještě bude řeč.)
Pak Leonhart Avadonia přivedl Allena do služby do paláce jako ,,mešicukai“ – něco jako lokaj nebo lepší sluha. Já ho samozřejmě hned poznala, a byla jsem nadšená, že jsme zase spolu. A taky jsme byli spolu. Na naší oslavě čtrnáctin – kde jsem taky poprvé v životě viděla svého snoubence, kterého jsem si měla v patnácti vzít – na mojí korunovaci…pořád. Zamilovali jsme se do sebe. Jo, může vám to přijít divné, byli jsme přece sourozenci, navíc dvojčata…Ale stalo se. A zdálo se, že si spolu budeme hezky žít.
Podle lidí jsem ale vládla příšerně, a byla hrozně zlá. Protože jsem zatěžovala zemi obrovskými daněmi, abych měla peníze na dorty, drahé zákusky a šaty. A kdykoli se mi někdo znelíbil, nechala jsem ho okamžitě popravit. Včetně kuchaře, když mi nechtěl upéct další pětipatrový dort… Oekj, uznávám, že jsem byla trochu rozmazlená, umanutá, marnivá, a šílela jsem, kdybych nedostala přesně, co jsem chtěla – a trochu mi to zůstalo do teď :D Ale já to jinak neuměla.
Ve skutečnosti jsem chtěla jediný…Mít klid a moct být s Allenem.
Leohnartovi se moje vláda hodně nelíbila…Tak jse ho nechala zabít. Tím jsem si udělala dost vroubek u jeho dcery Germanie…
Země dost chátrala, ale mě to bylo jedno, dokud jsem měla dortíky a Allena…Jenže pak to přišlo… Allen jel jednou, už nevím proč, do Zelené země. A tam se potkal právě s Muchaelou ( Budoucí Miku) A trochu se mu zalíbila. Prostě ta mrcha mi čuměla na mýho kluka, a ten puberťák pošahanej si tehdy nedal pokoj, a čučel na ní taky :D
Jenže já jsem velice žárlivá…No a když jsem se pak ještě dozvěděla, že princk Kyle ruší naše zásnuby, protože se do ní zamiloval…To mě teda dost dopálilo! Teda… celé to, co se potom stalo bylo ve skutečnosti kvůli tomu, že se na ní podíval Allen. Jasně, kvůli Kylovi jsem byla zhrzená a uražená. Ale jeho jsem nemilovala. Nemohla jsem…Viděla jsem ho jednou v životě, jinak jsem měla jen podoboznu. Nicméně všichni si pak mysleli, že to bylo jen kvůli zrušení těch zásnub.
No a nechala jsem vypálit a vyvraždit celou Zelenou zemi. Zapálila okolní lesy ( Tam shořela Gumilie – budoucí Gumi) a Lena potrestala tak, že jsem mu přikázala Michaelu zavraždit. Udělal to. Sice trošku brečel, ale pak jsem se s ním vyspala, a byl v poho :D Zemřel tak každý, kdo měl zelené vlasy…A kdo byl v Zelené zemi jediný, kdo neměl zelené vlasy? Clarith…
Bohužel, lidi toho začali mít už dost, navíc právě Germanie a Kyle, kterýmu tam umřela jeho láska, se rozhodli uspořádat revoluci a mě se zbavit…To jsem Meiko nikdy úplně neprominula. Takhle nám všechno vzít! Dyť se zas tak moc nestalo… Jak říkám, když začnu žárlit, má to grády!
No ale bohužel… došlo k revoluci. Chtěli mě zabít. Rebelantni rozvrátili celou zemi, vrthli do paláce, a bylo jasné… že bude konec.
Allen mě ale chtěl zachránit. Chtěl se za mě převléct. Byli jsme přece dvojčata, byli jsme si tak moc podobní… Nikdo by to nepoznal. Já bez něj samozřejmě žít nechtěla. Ale předvědčil mě. Připomněl mi přání, které máme. Že stačí si přát… a v dalším životě budeme zase spolu. A navíc… já nechtěla, aby mě viděl umřít. Téhle bolesti jsem ho taky chtěla ušetřit.
Takže on se za mě převlékl… a já utekla. Chytili ho. Nikdo nic nepoznal. Kyle pak ano. Ale když mu řekl, že to on zabil Michaelu, rozhodl se ho popravit. Germanie to následně poznala taky…ale to už bylo pozdě.
Nemáte tušení, co to bylo. Viděla jsem tu popravu. V tu chvíli polovina mé duše zemřela. Už jsem neměla důvod žít. Proč taky… Sama, v chudobě, bez své životní lásky, bez paláce a titulu někde v chudobě…Když jsem věděla, že stačí zemřít a znovu se narodit…Zase spolu.
Nicméně utekla jsem. Našla me Clarith. Řekla jsem, že se jmenuji Rin. ( Tak mi říkával Allen, a já jemu Len, proto ta jména) Vzala si mě k sobě.
Jenže já byla mrtvá od chvíle, co popravili jeho…Ale Clarith mě našla v lese. Ještě v jeho oblečení…Kdo vlastně byla Clarith vám z poslední úcty k ní neřeknu…ale napovím vám. Poznala mě. Nakonec. V Zelené zemi se skamarádila s Michaelou…ale protože měla bílé vlasy, přežila…
Našla mě a vzala mě k sobě. Domů. Ale v noci jsem utekla ven. Bylo to na konci prosince, byla šílená zima. Napsala jsem na papír své přání, dala ho do lahvičky, a to pustila po vodě. A zazpívala svoje vyznání.
Na to, co se stalo pak, se vypráví více variant. Ta oficiální je, že mě strhl příliv a utopila jsem se. Ale četla jsem i teorii, že jsem prý usnula na pláži a umrzla. Pravda je někde uprostřed…Nedávno jsem si vzpomněla. Voda mě skutečně strhla, ale než jsem se utopila, umrzla jsem v té vodě, a zemřela na podchlazení dřív, než jsem se stihla utopit.
Pak následovalo mnoho inkarnací, které si zatím nevybavuji, ale vím, že jsme s Lenem byli pokaždé spolu jako dvojčata.
[Unsupported element format]
A teď? Jsme vocaloidi s číslem 02. Rin a Len Kagamine :3
Ještě mi neochdázejte v dalších článcích vám sem hodím fotky :3
