HryProDivky.cz
JAK SI VYBUDOVAT DOBRÝ VZTAH K SOBĚ SAMA
Sebeláska je dnes docela populární téma, přestože ho většina lidí dost zkresluje. Sebeláska neznamená, že si odpustíme všechny naše chyby a nedostatky včetně těch, které reálně ubližují ostatním nebo i nám samotným, ale spíše to, že sami sobě i svému okolí stojíme za to, abychom tyto věci zkusili změnit.Sebeláska není nafoukanost, ani přesvědčení, že jsme lepší, než ostatní, a rozhodně tu existují věci, ve kterých bychom se podporovat neměli, a které bychom v sobě neměli živit a mít se rádi i s nimi, jako jsou například šikana druhých, závislost na drogách, poruchy přijmu potravy, morbidní obezita nebo jiná destruktivní zálibička.
I tak ale mnoho z nás trpí sníženým sebevědomím a tím, že prostě nemají rádi sami sebe. A to je trochu problém, protože sami se sebou budeme žít celý život. Přehnané sebevědomí je určitě špatně, ale to, co paradoxně způsobuje namyšlené a sebestředné chování lidí není vysoké sebevědomí, ale naopak nízké.
Lidé, kteří nemají rádi sami sebe a jsou sami sebou nejistí, se to snaží skrývat právě za arogantní chování. Jsou to právě lidé, kteří mají velký problém sami se sebou, kteří mají neustále potřebu se srovnávat s ostatními a hledat na nich chyby, aby z toho vyšli lépe, než oni. Aby si prostě mohli říct: TAK PROTI TOMUHLE JSEM NA TOM JEŠTĚ DOBŘE.
I proto je důležité budovat zdravou sebedůvěru a umět se přijmout takoví, jací jsme. Jdeme na návod XD
SEPIŠTE SI SVÉ NEGATIVNÍ VLASTNOSTI, CHYBY A VADY, A ROZDĚLTE JE DO DVOU SLOUPEČKŮ
· Do jednoho sloupečku napište věci, které vám na vás vadí, a které vás znejišťují, ale za které nemůžete ( například větší nos, malá nebo žádná prsa, pupínky, to, že vám nejde matematika nebo mluvení před lidmi atd.)
· Do toho druhého napište něco, za co už si tak trochu sami můžete, jako je lenost, prokrastinace, skákání do řeči, přetvařování se…
Potom věnujte pozornost prvnímu sloupečku. Uvědomte si, že každý má něco, nikdo není dokonalý, dokonce ani ti, kteří umí dokonalost velmi dobře předstírat. A že vždycky budete mít nějaké chyby a nedostatky, protože je má každý. Obvykle jsme sami k sobě přísnější, než k druhým. Kdyby za vámi přišel dobrý kamarád právě s touhle ,,vadou“, a dělal si ohledně ní starosti, co byste mu řekli? Byli by jste na něj stejně přísní, jako na sebe? Dost možná ne.
Zamyslete se nad tím, proč na sebe berete jiný a přísnější metr, než na druhé. Spíš se zkuste soustředit na své klady, než na své zápory.
U druhého sloupečku si hlavně nic nevyčítejte, jste jen lidé, a každý má něco, jak už bylo řečeno. Na druhou stranu…tohle už jsou věci, které trochu ovlivnit můžete. Věci, nad kterými se můžete zamyslet nebo na nich zkusit zapracovat. Je to jen ve vaší režii. No, a pokud se vám podaří nějakou z těchto věcí alespoň trochu změnit, hned máte něco, na co můžete být pyšní!
Cílem není všechny nedostatky odstranit nebo si je naopak úplně promíjet. Cílem je si je uvědomit a snažit se přijmout, že je v pořádku je mít. Nikdy si nedovolte se za ně stydět! Protože vždycky nějaké budete mít, a máme je každý. To je podstata lidství.
Ale je potřeba naučit se s nimi žít, a pracovat na tom, na čem pracovat jde. Ne kvůli druhým, ale proto, abyste se vy sami cítili jako lepší a spokojenější lidé.
SEPIŠTE SI VAŠE KLADY A PŘEDNOSTI NEZÁVISLE NA SROVNÁVÁNÍ SE S DRUHÝMI
Druhý krok bude o něco těžší. Teď na sebe musíte vyštrachat všechno dobré. Ovšem, musíte ZCELA VYPUSTIT myšlenku na to, že ostatní jsou v tom i tak lepší, že je to automatika nebo na tom nikomu nezáleží.
Ať už máte hezké vlasy, oči, hezky rovné zuby nebo fajn postavu, napište to. Ať už vám jde čeština, angličtina, sport, kreslení nebo přírodopis, napište to! Pokud umíte vařit, zpívat, hrát na nějaký hudební nástroj, opravovat telefony, stříhat videa…prostě to sepište, a nedovolte si myslet na to, že to nic neznamená, že to někdo umí líp nebo na to, že v tom v porovnání s celým světe, nejste zase tak dobří.
Jakmile si své klady sepíšete, věřte jim, a věřte tomu, že na nich záleží. Kdybyste měli kamaráda s takovými vlastnostmi a schopnostmi…bavili byste se s ním? Měli byste ho za to rádi? Pokud alespoň trochu ano, není důvod, proč byste se měli nenávidět
VĚCI, VE KTERÝCH BYSTE SE NEMĚLI PODPOROVAT, ALE MĚLI BYSTE S NIMI ZAČÍT NĚCO DĚLAT
Sem patří jen věci, které vás ohrožují na zdraví. Případně věci, které opravdu, ale opravdu, druhým ubližují, a vy je můžete ze svého života vyřadit, aniž by to reálně ublížilo vám. Spousta lidí pod nálepkou sebelásky propaguje obezitu, anorexii, závislost na drogách či alkoholu nebo ubližování druhým.
To prostě není v pořádku. Pokud jste se do takové situace dostali, tak spíš potřebujete pomoct, a rozhodně potřebujete najít sílu s tím bojovat, než se v tom podporovat pod záminkou sebelásky. ( a to se opravdu netýká tří kil navíc nebo širokého nosu! Mluvím tady opravdu jen o extrémech ohrožujících lidské zdraví)
Je v pořádku být na cestě k tomu dosáhnout svého cíle, i pokud to bude trvat déle, a už během té cesty byste měli být srovnaní sami se sebou, ať už jste jakýkoli, to sice ano, ale rozhodně to není o tom se podporovat v nějakém zdraví ohrožujícím nedostatku, a akceptovat ho. Nicméně byste měli na jeho odstranění postupovat svým tempem a se svým
nejlepším svědomím, a ne se zpovídat ostatním. Ale právě to, že máte vůli s těmito věcmi něco udělat, kvůli sobě, protože si za to stojíte, je sebeláska, ne to když se podporujete v nějaké toxické srajdě.
DĚLEJTE VĚCI, KTERÉ VÁM DÁVAJÍ SMYSL
Už Frankl léčil smyslem a razil teorii, že klíčem ke všemu je smysl, náš smysl života. Je proto důležité se v životě věnovat něčemu, co dle nás smysl má. Nemusí to ani tak dávat smysl ostatním, ale nám ano.
Ta věc by samozřejmě neměla nikomu ubližovat a nikoho omezovat!
V zaměstnání to bude těžší, opravdu málokdo má to štěstí, že ho jeho práce skutečně baví a vidí v ní smysl…většina lidí se prostě jenom musí nějak živit, o to víc byste měli svůj volný čas trávit tak, aby to pro vás bylo smysluplné, a něco vám to přineslo. I kdyby jen odpočinek a zábavu, měli byste se u toho zkrátka cítit dobře, a večer usínat s tím, že jste udělali něco užitečnýho.
SNAŽTE SE POCHOPIT, ŽE VY NEJSTE ON NEBO ONA ANI OSTATNÍ
Srovnávání se s druhými, časté úskalí. Začali to už naši rodiče, když měli řeči typu: proč má Pepíček jedničku a ty dvojku nebo proč si Anička ten pokojíček uklidila a ty ne…a my to pak děláme až do dospělosti. Chceme být jako někdo, chceme vypadat jako někdo, chceme mít, co někdo…chceme být někdo jiný.
No, mám pro vás špatnou zprávu. To se nikdy nestane. A pokud máte být někdy v životě spokojení, budete muset vybudovat svý lepší já, udělat ze sebe teda někoho, s kým budete spokojenější, ale nikdy ne na úkor vaší přirozenosti.
Žádní dva lidé na tomto světě nejsou úplně stejní, a právě proto máme každý co nabídnout. Najít si svou vlastní cestu a vlastní osud je moc důležité. Máte hlas svého srdce i dost vlastních nápadů, které za to stojí :3 Můžete být originál, můžete být sami sebou, a můžete být na své úrovni, opravdu se nemusíte snažit kohokoli kopírovat. To nemá doopravdy nikdo zapotřebí. Stejně…musíme to být my, všichni ostatní už jsou jaksi zabraní XD
CHTĚJTE BÝT ŠTASTNÍ
Všechno se musí chtít, dokonce i být šťastný. A dokud nechcete, tak si to jednoduše nedovolíte, a vždycky budete hledat důvody, proč být nespokojení.
Ono…všechny tyhle věci, které tu dnes probíráme, jsou vlastně hodně těžké. Ono se to všechno líp řekne, než udělá, že? Právě proto že jde o práci se svou hlavou, a se svou psychikou, která je asi vůbec nejtěžší, to chce už tady zapojit tu pevnou vůli a to, abychom si za to stáli. Protože pokud nebudeme ochotni překračovat tyto překážky kvůli vlastní spokojenosti, nedostaneme se k ní.
Je to jako se vším. Musíme mít motivaci, a musí nám to stát za to.
NEPODCEŇUJTE SVÉ ÚSPĚCHY A NEPŘECEŇUJTE NEÚSPĚCHY
Nikdy nezlehčujte své úspěchy, nebagatelizujte a neříkejte si, že na nich nezáleží nebo že jsou v porovnání s jinými nic. Pokud se vám něco povedlo, dovolte si se pochválit, a pokud z něčeho máte radost, nenechte si ji vzít, a ani vy sami si jí zbytečně neberte tím, že to budete bagatelizovat a říkat si, že vlastně o nic nešlo. Proč si zbytečně kazit radost, když jí z něčeho máte?
Stejně jako naše klady a zápory k životu patří úspěchy a neúspěchy. Nikomu se nedaří pořád, a v životě se střídají lepší a horší období. Tak či tak se od času stane, že se nám něco nepovede nebo že něco nedokážeme. A pak máme tendenci cítit se jako podřadný hovno, který samo sebe i druhý zklamalo.
Tyto pocity v sobě nesmíme živit. Neúspěch by měl být poučením a motivací pro příště, ne důvodem k tomu cítit se pod psa.
Každá chyba, každý neúspěch nám ukazuje chybu, o které pro příště víme, a kterou tím pádem nemusíme opakovat, každý neúspěch nám dá vylučovací metodou návod, jak to nedělat, a co třeba naopak vyzkoušet. Je poučením. Proto je důležité, že se nám občas něco nepovede, kdyby se nám všechno jen dařilo, tak…vlastně ani nebudeme vědět, že se nám daří, a hlavně nebudeme mít žádný návod, jak danou věc nedělat.
Každýmu se prostě někdy něco nepovede, chápu, že když neuděláte na poprvé maturitu, nedostanete vysněnou práci nebo projedete nějakou soutěž na plné čáře, tak to bolí, je to strašidelné, demotivující a nepříjemné, ale nemá žádný smysl to trápení prohlubovat sebemrskačstvím.
Tím to stejně nenapravíte a to, že se za to psychicky potrestáte, nic neřeší. Snažte se myslet jen na to, o čem už víte, že nefunguje nebo se takhle nedělá, a vyvarovat se těch chyb pro příště.
A s tím se pojí poslední bod:
DĚLEJTE VĚCI NEJLÉPE DLE SVÉHO SVĚDOMÍ, A JAK DOVEDETE
Ne každý může zvládnout všechno, každý máme někde limity. A všichni je máme někde jinde v různých věcech, ale i když danou věc nezvládnete, pokud víte, že jste to alespoň zkusili, a že jste do toho opravdu dali VŠECHNO, co jste mohli, pak ze sebe i tak můžete mít dobrý pocit, protože pokud můžete poctivě říct, že jste tomu dali všechno, pak…jste pro to víc prostě udělat nemohli, a asi to bylo za tím vaším limitem
Komentáře
sarinka580(ANIME!)
Skvělý! Se sebeláskou bojuje hodně lidí, včetně mě. Proto jsem ráda, když se někdo takhle snaží pomáhat ostatním. Keep it up *heart*
RinKagamineCZ
sarinka580: Děkuji za komentář. Popravdě, sama jsem s ní dlouho hodně bojovala, a stále bojuji. Je to ale jako se vším, člověk musí se svými problémy něco dělat a pracovat na nich. A to včetně problému se sebevědomím.
Pokud ho někdo má, musí se snažit s tím nějak bojovat a učit se mít se radši. Chce to různé techniky, a hodně přemáhání a přemýšlení, které není jednoduché