Draconitčin šupinatý bloček

Prostor pro sebelítost a whatever kraviny ZDE.

Kvetha!
Uběhla vážně dost dlouhá doba od toho, kdy jsem naposledy vydala nějaký článek. Pro ty, kterým články chyběly, právě vydávám tento článek. Název vám pravděpodobně napoví dost sám o sobě. V každém případě - Alex, doufám, že budeš spokojena!
Nëya: Artemio, vysvětlíš mi, proč jsi právě asi 15 minut nepsala?
Artemia: …
Nëya: Hej!
Artemia: ♫ … jajajajajajajajaja ... ♫
Nëya: Vypni si ten Coconut Song.
Artemia: What? É, proč?
Nëya: PROTOŽE. MÁŠ. PSÁT. ČLÁNEK.
Artemia: Článek? Jaký? *podívá se na mobil odhozený na posteli*
Nëya: Přesně ten. Na chuděrku Alex už jsi jako zapomněla?
Artemia: Ne to ne… Jen… Mi se nechce…
Nëya: *přehodí si křídlo přes hlavu* Vzdávám to… Vzdávám…

Kvetha!
Po dlooouhatánské době vás ráda opět internetově vidím na šupinatém bločku. Chtěla bych…
Nëya: Nerada ti kazím zábavu, ale úvod se ti už jednou nějak podařil. Nechceš spíš pokračovat?
Artemia: *frustrované odfouknutí copánku z obličeje*

Dobrá, má “nejdražší” dračice má pravdu. Pro informaci, je celkem odlišné, kde se právě teď nacházím, takže něco málo k tomu.
Sedím v autobuse, obrovském červeném autobuse. Ne, nenacházím se v Londýně. Náš autobus má zpětná zrcátka ve tvaru tykadel a na boku obrovskou dračí hlavu + logo HC Oceláři Třinec.

Pomalu ale jistě se dostáváme do Vídně.
A kdyby to někoho zajímalo, spokojeně vypadající Gaia sedí vedle mě a pročítá si již po několikáté “Nejkrásnější” od Marissy Meyer, zatímco já se snažím skrýt mobil za bundu, aby neviděla, co tu ťukám. *nejistě se na Gaiu usměje*
Gaia: …
Gaia: …
Gaia: … *nevnímá*
Artemia: Děkuji za vyjádření vašeho názoru, slečno!

Vídeň. Ah ano, historické centrum Rakouska, matka monarchie Habsburské! Právě sem jedeme, navštívit vánoční trhy a především kouzelné centrum. Připravte prosím někdo alespoň psychicky můj mobil na obrovský výdej baterie, vložený do fotografií. Yay.

Každopádně - a už se v této všehochuti dostáváme k důvodu, proč jsem nepsala články - do účasti na tento zájezd jsem vložila více úsilí, než by mi bylo milé. Jistě všichni chápete, o co se jedná - o prospěch.
Jde o to, že destrukční deníky učitelů mají do stran vyryté “9.A”, alespoň desetkrát podtržené.

Myslím to seriózně. Předměty, ze kterých jsme v poslední době nepsali, byly tělesná výchova, hudební výchova, výtvarná výchova a informatika. A já se do úplně všech testů učila jako blázen. Prosím famfáry pro Artemiu a upřímnou lítost nad mým osudem.
A vzhledem k tomu, že učení sežere obrovské množství času, na psaní článku opravdu nebyl čas. Tak.

Eh, ano, slibovala jsem si, že zpáteční cestu z Vídně se budu věnovat psaní článku, a skutek utek. Teď už je pro změnu po Vánocích a já se těším z naprosto awesome dárků. Nebudu vás zatěžovat tím, co jsem dostala - vždyť koho to zajímá? - ale možná bych se tady mohla tu chvilku Vánocům věnovat.
Ne, nemám je ráda. Abych byla zcela přesná, na Vánocích si vážím následujícího:
- čas
- dárky
Jsem já to ale materialistická svině, že? Ale rozumějte, ačkoliv má jít o svátky klidu a míru, já nic z toho nevidím. Já vidím zmatek, nervózní mamku, uklízení uklizeného, useklý kýčovitě nazdobený strom a masové vraždění kaprů. A to jsem pomlčela o kýčovitých, doopravdy odporných blikajících světýlkách  od pana Vietnamce.
Neptejte se, proč Vánoce ze srdce nenávidí Nëy. Mi to taky nesdělila. Jsem však jen ráda, že tato třpytivá maškaráda končí a jsou jen ty prázdniny. Aweeeeeeeee!~

Blíží (blížil, hmmmm...) se však nový rok se sedmičkou na konci. Ať už to číslo máte rádi nebo ne, tak vám jménem celé této kraviny v podobě článku plného bezduchých keců přeji (trochu opožděně, ehm...) mnoho úspěchů, štěstí, zdraví a dalších věcí, co lidé rádi do nového roku.
A *loupne pohledem po vybraných lidech, kteří toto čtou (a mezi které patří i Nëya)* i když je fajn nový rok oslavit, neopijte se, neběhejte nazí po cizích zahradách a vychutnávejte si volné dny (protože jak na Nový rok, tak po celý rok!).

Vidíte to? Kuvajt aweya mince ljfyjxclhesmvmhl! 
Ano, takhle Artemia píše článek… No. Nebijte mě, i když si to zasloužím, prosím- *nervózně hledí na dav lidí s kyji v ruce*
Obávám se, že toto by bylo ještě nadlouho… Takže konec.

Nakonec poslední vsuvka-
Nëya: Hele, tohle myslím, že je má věc. A to, že mám rovnou dvě nová zobrazení obyvatel DSka. Líbí?

(Tak schválně... kdo Nëyušu našel?)

Sí, uvědomuji si, že tento článek je totální shit a jestli jste dočetli, aplaus pro vás. Nicméně, pololetí končí a já bych teď zase jednou mohla být trochu méně ovlivněna stresem způsobeným školou, a pokud se tak stane, články opět budou vycházet.
Děkuji vám, že jste přežili.

Kéž žijete blaze, nejíte větve (pokud vám nešmakují, žejo) a máte se naprosto kouzelně!
Artemia (...a Nëyuša.)