TAJEMSTVÍ (1)/3 část

* * * * *

Zalezla jsem do sprchy.Vzala jsem si mýdlo.Klasika...Namydlila jsem se...A ucítila jsem štípavou bolest.Podívala jsem se na nohu.Měla jsem na noze obrovský šrám,dost hluboký.“Jak se to stalo? Nepamatuji si že by se mi něco stalo...“pomyslela jsem si.Vylezla jsem ze sprchy,vzala si ručník a pomalu jsem vyšla do svého pokoje.

Do pokoje jem vešla úplně utahaná,najednou jsem ucítil hroznou únavu,slabost.“No jo,to je asi to,že jsem vlastně celou noc nespala...“proběhla mi myšlenka a zívla jsem.Sedla jsem si na postel a podívala jsem se z okna.“V tuhle chvíli,někde daleko,Charlotta čeká na moji pomoc...“řekla jsem si vzduchu a cítila jsem se beznadějně.Podívala jsem se na noční stolek.“Co..to?!“vykřikla jsem a rychle jsem k němu přiběhla.Stál na ní malý kovový předmět...Malý mečík s kovovou čepelí a pozlacenou rokujetí.Byl od krve...Od MÉ krve...Stál u ní malý kus pergamenu...“Počkat...Pergamenu?!“pomyslela jsem,a rychle jsem ho popadla.Stálo na něm:“Tohle je jen začátek...“.Začalo to být trochu zvláštní...

Vzpomněla jsem si na váček,který mi dala Charlotte.“Je čas na to,podívat se co je skryté uvnitř...“řekla jsem si.

Přešla jsem potichu ke koberečku.“Jen aby nikdo nezjistil o mé tajné skrýši..“pochybovačně jsem šeptla a rozhlédla se.Nakonec jsem to riskla.Sundala jsem kobereček...
V tu chvíli někdo pohnul klikou.Dveře se otevřely a v nich stála mamka.Usmívala se a držela v ruce nějaký papírek.“Copak to děláš?“zeptala se nejistě a pohledem naznačila kobereček.“Aha...Ty myslíš ten kobereček ?“ řekla jsem s hraným úsměvem.Nevěděla jsem,co dělat.“Já jsem jen stratila...sponku“bože,lžu jako když tiskne.“Sponku?...No...Když říkáš...“promluvila mamka nejistě.“Víš,já jsem se chtěla zeptat,kdopak to je ?“ řekla vesela a ukázala mi...“Co...Cože?! Ty to nevíš?“Máma mi ukazovala fotku...Fotku Charlotte ! “Nevím.Tak kdo to je?“ptala se mamka.“Moje....Moje kamarádka.“řekla jsem.“Víš,já jsem ji našla u sebe.Chceš si jí vzít ?“nabízela mi mamka fotografii.“A..Ano.“málem jsem šeptala.Vzala jsem fotografii,mamka se usmála a odešla z mého pokoje.“Co to bylo?“řekla jsem si v duchu“Snad to máma hrála? Ne,tak to nevypadalo.Co se to děje?! Všechno je čím dál,tím divnější...“ Položila jsem fotografii na stolek,a sedla si na postel.

Udělalo se mi mdlo.Začala se mi točit hlava.Sklouzla jsem pohledem na podlahu.Sice se mi zamlžilo před očima,ale uviděla jsem něco červeného....červená louže...louže...louže KRVE ! Podívala jsem se na levou nohu..“Já...já krvácím!“vykřikla jsem.Zatočila se mi hlava,ucítila jsem pronikavou bolest,udělalo se mi zle...Svalila jsem se na zem a upadla do bezvědomí.

Komentáře