HryProDivky.cz
Černá labuť
Tancuji pro národní divadlo ve Velké Británii. Byl to můj sen už od pěti let. Ale nebylo lehké toho dosáhnout. Tréninky jsme měli pětkrát týdně. A jeden trénink trval tři hodiny. Ale výsledek stál za to. Dostala jsem od divadla smlouvu. A nabídli mi roli v Labutím jezeře. Hlavní roli!!! Hrát Odettu byl můj sen a ten se mi splnil. Ale znamenalo to o hodně víc zabrat. Půjčovala jsem si kazetu s Labutím jezerem i domů. Ale naučila jsem se to. A v rekordním čase. Napadlo mně, že se můžu naučit i černou labuť. Jen tak pro radost.
Do premiéry zbýval měsíc a já byla čím dál, tím víc nervní. Co když mi na jevišti ujede noha? Co když přijdu pozdě? Otázky "Co když..." mi úplně zaplnily hlavu. Zkoušela jsem se soustředit, ale nešlo to. Museli mně poslat ze zkoušky domů, abych se dala dohromady. Doma mám takový ateliér a v něm jsem zkoušela. Ale pořád jsem to kazila. Zkusila jsem se trochu prospat. Zdálo se mi o premiéře. Zvládla jsem to na jedničku a navíc jsem hrála i černou labuť. Dostala jsem po tom ještě hodně rolí. Třeba Gissele, Popelku, Spící krasavici a ještě hodně dalších. Ale byl to jen sen. Zatím. Od toho snu jsem už neměla moc strach. Ale začala jsem toužit i po roli černé labutě i Oddety.
Byl den premiéry. V tu dobu se nesmělo pryč z divadla, jen na oběd. Zkoušelo se intenzivněji než kdy jindy. Dalo se to pochopit. Byla to premiéra a všichni byli nervní. A snad osud tomu chtěl, abych měla šatnu s dívkou, která měla roli černé labutě. Nemohla jsem jinak. Byla jsem tím úplně posedlá. Přišla jsem k ní s rozbitou skleněnou lahví a vrazila jsem jí to do břicha. Všude byla krev. Odtáhla jsem jí do malého kumbálu. Krev jsem utřela ručníky, kterých tu bylo požehnaně. Když začala sháňka po té dívce a nebyla k nalezení, choreograf začal nabízet její roli se slovy " když nepřijde její chyba." Všichni se sáhli, protože nikdo neuměl její roli a ani se jim do toho nechtělo. Přihlásila jsem se na tu roli. Přece jen jsem se jí naučila.
Večer se rychle blížil. A všechno proběhlo hladce. 1. akt šel jako po másle. 2. také. Ale 3. na sobě měl fatální chybu. Když jsem se vrátila do šaten byla tam ta dívka bez jediného škrábance. Popřála mi štěstí s Odettou a šla na jeviště jako černá labuť. Byla jsem v šoku. Koho jsem teda zabila? Najednou mi břichem projela ostrá bolest. Shlédla jsem na svůj kostým, který začal prosakovat krví. vyndavala jsem si střepy z břicha, obvázala jsem si ho a znovu jsem se převlékla. 4. akt jsem odtancovala s neskutečnými bolestmi. Jakmile padla opona zhroutila jsem se na podlahu. Všichni se ke mně rozběhli a chtěli mi pomoct. Ale bylo pozdě...
Já doufám, že se vám tahle psycho pasta líbila. Včera jsem měla první hodinu baletu a napadlo mě, co takhle udělat baletní creepypastu?Takže u dalšího článku ČAU ČAU
