Cat Annie

Život jako žádný jiný.... #1

Stála jsem před zrcadlem, když zazvonil zvonek a o pár okamžiků později jsem slyšela jeho hlas, jak mluví se Samem. Obvykle mě bráchovo kámoši nebrali, ale on byl pravý opak. V hlavě se mi míhali úžasné scénáře, jak sejdu po schodech a že mě uvidí a řekne.... Jenže já nebyla a nikdy nebudu jako Samanta, která si vezme minisukni a kluci ji hned zobou z ruky. Řekněte mi v jakém vesmíru bych měla šanci u staršího. Ale když jsem se vrátila do reality už nasedal na motorku a mizel v dáli spolu s mími šancemi.

Znovu mě od přemýšleni něco vyrušilo, tentokrátto nebyl startující motor, ale kamínky přistávajícína podlaze. Vyhlédla jsem z okna a spatřila Samantin vyčítavý pohled, doplněný podobně zabarveno větou. ,,Zlato, co tam ještě děláš?" Podívala jsem se na hodiny a bylo mi hned jasné proč se tak tváří. Popadla jsem kabelku a seběhla ze schodů. Sami čekala přede dveřmi se sluchátky v uších. ,,Promiň" řekala jsem a zamířila k ní abych ji objala. Zarazila mě se slovy ,,na to neni čas" a otočila se na svých nových botách, které milovala snad víc než Alexe. Jak soblibou říkala ,,on mě možná opustí, ale ty hle krásky se mnou zůstanou."

Když jsme vyšly bylo půl, škola byla 20 minut cesty. Než jsem jí stačila vysvětlit co se ráno odehrálo. Spustila o včerejším rande, což mě jako kamarádku zajímalo, ale.... ,,O čem byl ten film? "zeptala jsem se jen tak mimochodem. „Ani nevim" pousmála se a s tajemným výrazem ve tváři dodala ,,seděli jsmě vzadu." Po chvilce ticha jsem se zastavila. „Nekecej," vyslovila jsem nedůvěřivě. „Když jsme přišli do kina koupil lístky úplně dozadu na místa pro páry," pokračovala. „Bála jsem se že to neudělá, protože by to všechno zkazilo a já bych musela sledovat ten debilní film, kterej vybral," otřásla se při té přectavě. ,,No... v sále se zhaslo a když jsem natáhla ruku pro popcorn, přisedla jsem si blíž, že jsem se o něj skoro opírala, obejmul mě a..." ,,ušetři mě detailů" přerušila jsem ji v tom nejlepšim. ,,Chtělas to vědět ne?" zeptala se a kráčela přede mnou. ,,Proč myslíš?" pohotově jsem odvětila a byla jsem si skoro jistá že mi neřekla celou pravdu. Obě jsme se začali smát. 

,,Dnes jsem u vás před domem viděla Roba,"změnila téma, jako by ji to minulé nebylo dost dobré. ,,On teď vyzvedává tvého bráchu nebo co?" začala vyzvídat. „Ani nevim, jediný co tak se teď spolu začali víc bavit co je Sam v týmu." snažila jsem se zůstat klidná. „Mohla bys ho poprosit aby vás seznámil," dráždila mě, i když vypadalo že to myslí vážně.„To tak jšeště mi schází aby to věděl i Samuel" poznamenala jsem, „já vim odkoho by se to mohl dozvědět" na její tváři se rozzářil vítězný úsměv, který jsem tak dobře znala. „Na to zapomeň," hrklo ve mně, při přectavě že by toho byla fakt schopná. ,,Taky vim pár věcí a ty by se asi Alexovi nelíbily." oplatila jsem ji její medicínu a přidala do kroku. „No tak počkej" zvolala naštvaně a taky zrychlila.

Tento příběh píšu na wattpad (přečíst na wattpadu) Jelikož je na HPD jistější že si ho někdo přečte, rozhodla jsem se ho přidat i sem. Je možné  že se zde nebude pobjevovat pokračování.

0

Příběhy a povídky

Autor: Jui   |   Publikováno: 03.07.2018   |   Zobrazeno: 641x