Be YOU!

Krvavá přeměna - part 8,5 (není to dokončený díl)

Uběhla půl minutka a od krve jsem odstoupila,byla jsem už nasycená. "Co jsi to udělal,ty kluku?!" vykřikla jsem

"Chtěl jsem znát tvou reakci..."

"Děláš si srandu? To ses mě snad mohl zeptat,ne? Hele,už víš,že jsem upírka,páč jsem tě skoro zabila,teď si mě viděl na lovu. Co máš za problém?"

"Upírky jsou....jak bych to řekl....přitažlivý"

Nechápavě jsem na něho pohlédla a masírovala si spánky...ten kluk je snad blbej-pomyslela jsem si.

" Je to moc milé,že se ti líbí upírky,ale....." pohlédla jsem na oblohu a uvědomila si,že už je slunce za obzorem "mel bys jít domů" 

"NE!" vykřikl ne celé kolo a pak se omluvně usmál "nemám domov,omlouvám se za tu histerickou scénu,rodiče mi zemřeli,když mi bylo deset let. Žil jsem s tetou,ale ta je neuvěřitelně na pravidla a neměla mě ráda,tak jsem před rokem utekl a teď žiji na vlastní pěst. Ujala se mě,ale jedna hospodyňka když byla v zimě sněhová vánice.  Pozvala mě do jejího příbytku,byl zahalený do tmavých barev a její dcera- byla krásna,rudé rty,tmavé skoro do červena oči a zuby jasně bílé,ale ostré jako břitvy. Licní kosti jí jasně vystupovali,ale bila bílá jako křída,žádné ruměnce na tvářích byla vyhublá a nikdy nejedla lidské jídlo. A tak jsem se seznámil s existencí upírů. Zamiloval jsem se do ní,ale v tu chvíli jsem nevěděl o jejím tajemství. A tak jednou k večeru jsem cítil tupě bodavou bolest vedle klíční kosti. Proto mě nevadilo když ses do mě zakousla,každý večer za mnou chodila,aby se nasytila."

"To je moc líto,Coline. Mám být dnes s tebou? Neboj jíst už nemusím měsíc. Budu tě dnes v noci hlídat,kdyby něco." bylo mě mrzelo.jak jsem se k němu hrubě chovala. Neovládla jsem se a obejmula ho.

+2

Příběhy a povídky

Autor: Jájinka04   |   Publikováno: 03.07.2016   |   Zobrazeno: 621x