A fading no one

Informace + Dokončení

Zdravím.Včera jsem POD povídku psala,že udělám závěr a informačku.Je tady.Taky vás štve "Přeskočil si limit 16 000 znaků"? Nemohli tam dát slov...?Začnu tedy informačkou.

OK.Takže jsem přemýšlela a dospěla k názoru,že už nevím co dělat.Tak budu dělat ,nebo ten příběh,který mám nejradši.Fnaf.Jo,jo,jo.Fnaf už upadá,ale mě je to doopravdy srdečně jedno.Takže bude na vás,jestli to číst budete,nebo ne.Včera jsem psala "I'm crying.Why not?".Je to o životě,nebo posledním dni Marrionette jako dítěte.Já vím,že nikdo,krom Scotta,pořádně neví,kdo to byl/a.Pode mě je to holka,matka jednoho z dětí,ale ten příběh by byl složitější,propletenější a chtělo by to víc částí.A to se mi nechce.Takže,takhle nějak budu psát i poslední den ostatních dětí,včetně crying child /To je to dítě ve čtyřce,co umřelo při Bite of '83/,jeho bratra.U Vincenta/Purple guye/Purple mana-je mi jedno,jak mu budete říkat,já Vincent,to bude trochu složitější.Tam tu bude muset být od toho,co zabil děti,až po to,co FazBear Fright : The horror atraction lehla popelem.A protože Springtrap unikl a nikdo neví,co se stalo,tak konec budu domýšlet. Zkrátka a prostě,konec bude podle mě.Neručím za vaše psychické zdraví.Dál jsem uvažovala o knížce,co píšu na Wattpadu.Jmenuje se "Vincent - Killing is fun".Má tři části a už umřeli dva lidi.Dítě a bezdomovec.No,tenhle příběh nevím jestli sem budu psát,ale kdyby jo,tak bych poprosila všechny,co se bojí krve,mučení a podobně,aby to nečetli.Ale k příběhu.To je vlastně o tom,že Vincent/Purple najde zálibu v zabíjení.Začne to při tom,kdy ho napadl bezdomovec a jeho vraždy skončí dětmi.Samozřejmě,potom už se to bude zase víc a víc spínat s příběhem,ale nikdy se to úplně nesepne.Taky to nebude mít "Happy End" protože nechci,aby děti a Purple zůstali uvnitř animatroniků a trápili se dál.Tak a teď pro vás,co máte Wattpad.Četli jste Materiu a Vzpomínky (Materia 2)? Ne? Musím se přiznat.Brečela jsem u jak prvního,tak i u druhého dílu.Doopravdy jsem brečela.To je tak hezké..no,ehm stačí.Pokud chcete,přečtěte si ji sami.A já bych tady chtěla zkusit něco tomu podobné.Ne stejné,já nechci být kopírka,ale podobné.Zkrátka,ještě to ani nemá název,nevím jaké bude rozvržení postav,nevím co se bude v průběhu dít.Takže to by vyšlo někdy před prázdninami.Koneckonců,vadí?

Další téma,je Spoutaná.SEM napíšu poslední díl.Sorry lidi.Mělo to mít ještě pět dílů,ale už mě to přestalo bavit a já to konečně můžu vyhnat z hlavy.Bude stejně jako předchozí povídka na konci článku.Mě už to doopravdy omrzelo,některé věci mi tam nedávali smysl a bude to celkem rychlé.Vynechám několik dílů a půjdu až do posledního.Takže to bude o několik let později.

Scarttinia.Tohle jsem slíbila sama sobě i Garriss,že se pokusím napsat něco pro Scarttinii.Tam budu vystupovat za postavu,kterou mám ve Scarttinii,takže se nedivte,když to nepochopíte.No,chtěla bych tam psát minulost,v případě Společenstva Budoucnosti přítomnost.Já nevím,ale taky tam budou vraždy královen,takže,doufám že víte co mám na mysli.A nebude to z pohledu toho,koho vyprávím.Bude to z mého pohledu.Takže místo vět "Ucítila jsem něco ostrého v mém hrudníku" tam bude věta "Viděla jsem,jak královnu probodl černý jezdec" jasné?

Co se týče "normálních" témat.To nějak neplánuji.Jasně,občas sem dám vtipy,nějakou reálnou mini-povídku,nebo obrázky či názorovku,které se nevyhnete,ale jinak ne.Tím se dostáváme k další věci.

Moje kresby.Já neumím kreslit,ale proč neukázat svoje díla,že?Jasně,já doopravdy neumím kreslit.Ale dám je sem,prostě,chci abyste to viděli a zhodnotili to.

Názorovka. Prostě a jednoduše,čím dál víc lidí,mi píše jaká jsem vy-víte-co a ať jdu vy-víte kam.Ale samozřejmě tu jsou fajn lidi a někteří o tom ani moc neví.Takže,proto.

*

Tak a teď něco podstatnějšího.Já si s články dělám docela práci,vymýšlím názvy,aby to bylo záživnější,nějaké sarkastické větičky a povídky,nebo fakta.Potom mě strašně mrzí,když na blogu najdu článek,který má stejný název,nebo pár vět je opsaných,ale doslova.Nebo jenom ty rádoby-vtipné větičky.Tak mě to mrzí,protože já si s tím dávám práci,vymýšlím několik dní a vy prostě zmáčknete třikrát tlačítko na myši a máte to.Vážně bych ocenila,kdybyste se zeptali.Já chápu,třeba vás to taky napadlo,ale pokud vím,že jste na můj článek koukali a za pár dní se u vás na blogu objeví úplně stejný název a několik(set?) vět. Pokud jste četli na Wattpadu můj příběh,"Kdo vlastně jsem?!",tak jsem tam použila říkanku,kterou napsala michaela0001.Ne,já to nekopírla.Já se předtím zeptala.Jasně a teď mě budete nenávidět,ale upřímně? "Hejtujte" mě,nadávejte mi,nesnášejte mě,je mi to úplně srdečně jedno.Klidně za zády pomlouvejte,je mi to šumák.

*

Takže,abych to shrnula.

Něco jako Materia-Můžete mi psát do komentů,jak by se to mělo jmenovat.

I'm crying.Why not? - Všechny děti,ze fnaf samozřejmě

Purple Vision - Něco jako předchozí,ale i Vincenta/Purple Guye,takže na víc dílů.

Killing is fun - To si rozhodněte sami.Je mi to jedno.Ale já vás varuji,že to doopravdy nebude pro slabší povahy.Já bych to sem dala,ale oni tu jsou menší děti,a polovina by to nechápala,ta druhá by zešílela,takže nejspíš ne.

Scarttinia - Dějiny,přítomnost.Můj život.

Názorovka - Můj názor na vás

Moje kresby - Ukážu jak neumím kreslit 

*

Tak.Spoutaná bude mít vlastní díl.A tady závěr včerejšího.

*

Ale znovu jsem viděla světlo.Probudila jsem se a byla v jiném těle.Těla Marionette.Měla pravdu,ona a já jsme teď jedno.Koukala jsem na rodinu,bavila se,nejspíš o tom neví.Byli tam všichni,až na..na Simer.Ta bylo pryč.Přenos duše nemohl trvat déle,než pár minut.Foxy se na mě podíval.My spolu můžeme mluvit přes myšlenky?Říkal něco,že mě vítá a doufá,že se mi tu  bude líbit.Potom kouknu zpátky k "mojí" rodině.Najednou se rozrazily skleněné dveře a dovnitř vběhla plačící,doslova řvoucí Simer.Moje sestřenka.Se mnou v náruči.Spadla na zem a jenom řvala a brečela.Všichni byli v šoku,a potom,všichni začali brečet,řvát a objímat se.Přiběhl šéf a začal také.Tolik bych k nim chtěla doletět a říct jim,že žiji a že si nemusí dělat starosti.Ale teď,teď už nemůžu.I přesto doufám,že se to vyřeší,že časem zapomenou.Vím,že se to nestane.

O pár let později...

Všechno,co se mělo stát,se stalo.Teď jsme u někoho doma a jsme noční můry.Perfektní.Nebyla ironie.Jsme teď tak nějak všichni šťastní.Je mi teď 25 let a ostatním přibližně taky tolik,až na Vincenta,tomu je 40 let.Dávno jsme mu odpustili....

*

*

*

Fajn.Díkes za přečtení a budu ráda za vaše návrhy.

Takže

Čus

+1

Zajímavosti

Autor: pouchlusněbe   |   Publikováno: 05.04.2016   |   Zobrazeno: 557x