Malý průvodce volbami

Blíží se volby. Jak sis mohla všimnout, už nějakou dobu se v tvé obci objevují plakáty s různými lidmi a slogany, slibující různé změny a věci, objevují se reklamní spoty v televizi i propagační videa na internetu. Politická hnutí se potkávají s občany, rozdávají po náměstích a ulicích své materiály a upomínkové předměty. Mnozí dospělí je velmi řeší a hlasitě debatují o svých názorech a volbách. Možná se v tom všem zmatku neorientuješ. nebo se můžeš ptát co to vlastně jsou volby a k čemu slouží. Tento malý průvodce ti může pomoci lépe rozumět.

 

Princip voleb

 

Představ si svoji školu. Kromě žáků máš učitele, odborné asistenty, výchovné pracovníky a samozřejmě pana ředitele nebo paní ředitelku. Ředitel rozhoduje o směřování školy, kam přijdou finance, které programy a zájmové kroužky bude škola podporovat, kdo bude zaměstnanec školy. Ve funkci státu to funguje podobně, jenom je vše mnohem větší a složitější. V České republice funguje systém zastupitelské demokracie, to znamená že lidé si při volbách své zástupce volí, v příkladu to znamená, že žáci, občané země, volí ředitele k řízení své školy, tedy země. Ten je pak povinen plnit své sliby, dobře hospodařit a chovat se správně, jinak bude riskovat, že nebude zvolen znovu. Celý tento systém co nejvíce brání zneužívání moci v osobní prospěch. Při kandidování se skupiny lidí sdružují do stran hnutí, organizací zastupující různé politické názory a cíle. Tyto organizace pak posílají své členy do voleb a lidé jim můžou dát své hlasy. Zúčastnit se může každý dospělý občan s občanstvím dané země, v mnoha zemích, mezi nimiž je i Česká republika je věková hranice 18 let, u jiných zemí, například Spojených států je hranice dospělosti posuta na 21 let. Účast u voleb je dobrovolná a nikdy není stoprocentní.

 

Typy voleb

 

V rámci fungování státu existuje hned několik politických institucí, které jsou voleny. Nejvýše v rámci řízení státu stojí parlament, rozdělený na Senát, tj. horní sněmovnu a Poslanecká sněmovna, tj. dolní komora.  Volen je od roku 2012 i úřad prezidenta České republiky. Tyto nejvyšší instituce rozhodují o zákonech a chodu země. Poslanecká sněmovna je volena jednou za čtyři roky, u Senátu je volena co 2 roky vždy třetina jeho obsazení, proto v některých regionech probíhají nyní i volby do něj. Kromě se toho jsou voleny i další zastupitelstva s právem rozhodovat o záležitostech na lokální úrovni. Zastupitelstvo je volené v krajích, v čele každého stojí hejtman, dále ve městech a vesnicích. U menších měst a vesnic stojí v čele starosta, u velkých statutárních jako Praha nebo Ostrava jsou starostové voleni pro jednotlivé obvody, v čele celého města pak stojí primátor. A právě komunální volby do zastupitelstev obcí, nyní probíhají. Tvoji rodiče i ostatní dospělí občané mohou rozhodovat, kterým směrem se na příští roky vydá jejich město nebo vesnice, jak se bude nadále rozvíjet a kdo bude starosta nebo primátor.

 

Z volební historie

 

Česká republika ani zbytek světa nebyli dříve demokratické, mnohé země nejsou dodnes. V minulosti většině zemí Evropy vládli králové z jednoho rodu, vláda se vždy předávala na potomka a občané ji nemohli ovlivnit. V některých zemích Evropy jsou královské rody dodnes, nejvíce viditelná je Velká Británie. Současní evropští panovníci však vládnou společně s voleným parlamentem, který má většinu moci. Takové zřízení se pak nazývá konstituční monarchie.  ve 20.století začali v mnoha zemích vládnout tzv. autokratické režimy neboli diktatury. Takové režimy se tvářili zdánlivě svobodně, ve skutečnosti však moc rozhodovat neomezeně držela jedna strana nebo hnutí. Volby často probíhali jen zdánlivě a bez možnosti výběru. V mnoha zemích světa, jako například Čína nebo Severní Korea jsou autokratické režimy dodnes. Tradice parlamentní demokracie v Česku letos oslaví spolu se státem samotným 100 let. Před 100 lety v roce 1918 vznikl 28.října po rozpadu Rakousko-uherské monarchie stát Československo, trvající až do rozdělení v roce 1993. Jednalo se o první parlamentní demokracii na našem území, demokraticky zvolen byl několikrát i náš první prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Demokracie je v Československu do roku 1938, poté je přerušena 2. světovou válkou a následným obdobím komunismu, znovu se k ní Česká republika vrací po Sametové revoluci v roce 1989 a poté nastupuje systém fungující z drobnými obměnami až dodnes. Poslední velkou změnou byla změna volby hlavy státu, prezidenta, na přímou volbu občany, předtím byl volen poslanci parlamentu.

zpět na seznam článků

Autor: Petr Stanovský  |   Publikováno: 05. 10. 2018   |   Zobrazeno: 359x

Témata článku:Aktuality

Komentáře

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.

Souhlasím Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. (Více informací o použití cookies.)