Já a zakázanej pohyb #4

V minulých dílech: Mám velkou skoliozu. Zakázali mi všechen pohyb a mam korzet, naštěstí mám ale super tělocvikáře, který mě psychycky podporuje. Bohužel, ale odchází a máme nového tělocvikáře. Vypadá dobře. Máma za ním šla na konzultační hodiny.....

Nic jsem si od toho neslibovala. Máma se vrátila z pohovoru s ním. Byla jsem nervlózní? Ne. Byla jsem tak hrozně mimo, že už jsem si ani nemyslela, že by to mohlo být někdy ještě lepší.

Máma:" Byla jsem za panem Briglem."

Já:" Hmm a co jste vyzkoumali?"

Máma:" Budeš chodit na tělocvik. Vždycky před tělákem si korzet sundáš a po těláku si ho zase vezmeš. Ale máš částečný osvobození, pan učitel vypadá dobře. Máš radost?"

Chvíli jsem tam jen tak seděla. Začaly mi týct slzy a začala jsem ječet! Radostí! Bylo to pro mě neuvěřitelný. A do konce života budu mámě a panu učiteli vděčná! Ani nevíte jakou radost může někomu udělat chození na tělocvik! Od další hodiny jsem chodila na tělocvik. Měla jsem z toho takovou radost! OMG, to se nedá popsat. Jasně, že jsem některé věci nedělala-třeba sedy-lehy, kotrmelce atd., ale i tak! Brzo mě to, ale přešlo...čekala mě další návštěva v Motole....a...