všechno možné a nemožné

Město mrtvých 8.

Rozespale otevírám oči a rozhlížím se.Vedle mě sedí opřený nějaký kluk s lukem a šípy.Asi  až po minutě usilovného přemýšlení si vzpomínám že mě zachránil před smrtícími krysami.,,Jak si se vyspala?"Ptá se. ,, Docela dobře" odpovím ,, Kde to jsem"Ptám se ,, Co je tohle za město?" Ptám se a upírám na něj své oči.,, No nemohu ti říct vše." Odmlčí se ,, Ale něco ti přece jen řeknu protože by asi nebylo fér aby si to nevěděla když už sis kvůli tomu tak zkusila.Těhle měst je na světě hodně ale je to složité protože jsou dva druhy.Bohužel to je vše co ti o tomhle městě mohu říct.A  už určitě všimla že v té věži někdo je a potřebuje pomoc aby tohle město mohlo být zase městem klidu a čistoty.A taky se bez to někoho nemůžeš dostat zpátky domů takže je to i v tvém zájmu." Nechápavě se na mě podívá a pokračuje.,, Jak si se sem vůbec dostala?"Nad touto otázkou jsem ještě nepřemýšlela.Hmm v duchu se vracím k onomu dnu ve výtahu.Jela jsem výtahem protože jsem nestíhala a našla jsem tam přívěsek s andílkem pak jsem si ho dala na krk a .... Nezpřítomně si přívěsek promnu v ruce.Sundám si ho z krku a podám ho Cupovi.Pak mu povím co se přesně dělo . Užasle se na mě podívá a promluví ,, ale to by u normálních lidí fungovat nemělo, maximálně bys pod tím náporem energie měla omdlít ." Podává mi ho zpátky a já si ho opatrně zapínám kolem krku.Mám z něj teď trochu strach.,, Měli bychom jít" Řekne a zvedne se . Podává mi ruku a já se s jeho pomocí zvedám...

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.