HryProDivky.cz
Příběhy ze světa HP #2?!
Zdravím, je mi ctí (že jsem překonala lenost...) Vás přivítat u pokračování na můj nudný příběh.Eh, rozhodla jsem se, že budu líná a nepřidám sem WARNING. Článek naleznete ZDE.
A samosebou, postavy stále smíte přidávat.
---
Murph a Mystery se tlačily společně s dalšími desítkami kouzelníků před bránou školy. Bylo to nekonečné, jako by slyšela i tikání hodin ve své hlavě.
Mystery posílala po Murph významné pohledy a Murph je oplácela. Nemohly se dočkat, ale zároveň nervozitou nemluvily. Co je asi bude čekat tento školní rok? Jejich myšlenky přerušil smích dvou Nebelvíraček vedle nich. "Bude to zábava! Třeba...však víš...Severus..." uchichtla se menší z nich. Blondýnka, nepochybně ta z kupé hloupě pohybovala hlavou a culila se na kamarádku. Mystery si povzdechla. Proč nemůže být jen jedna kolej? Odvrátila se od jejich pubertální konverzace a snažila se počítat Murphyny vlasy.
Konečně se asi o půl hodiny později rozhodli otevřít bránu. Studenti se nadšeně hrnuli vpřed a nebrali si servítky. Nedivila by se, kdyby ji v klidu ušlapali. Zívla si. Jde se čekat.
Sledovala dlouhou frontu před ní a počítala každou hlavu, co vešla. 'Padesát pět...padesát šest...padesát sedm...' odříkávala si v hlavě. Zdálo se jí to, anebo kolem ní proběhla bělovlasá dívka? Jen co zamrkala, byla pryč. Udiveně se podívala po Murph, ale ta dál větvičkou, kterou sebrala že země bodala do mechu, který rostl uprostřed kachliček cesty.
Po nekonečné době se dostaly do školy. "Nádhera..." vydechly jednohlasně a dál se rozplývaly nad školou. Z jejich vášnivého rozhovoru je vytrhl školní rozhlas, který hlásal sraz ve velkém sále. Vrhly na sebe šťastný pohled a vydaly se směrem k sálu, kde se měla konat hostina. Mystery musela uznat, že přes to nekonečné čekání jí dost vyhládlo. Mhmmm...dala by si kuřecí stehýnka, pěkně ogrilovaná. Z té chuti jí zakručelo v žaludku.
Když dorazily, téměř všichni ze Zmijozelu už zde byli. Okamžitě jí krásně začal hřát žaludek. Takhle se jí to líbilo. Zde je její druhá...možná i první rodina.
O kousek vedle se rozkládal Nebelvírský stůl. Jistě, všichni seskupeni kolem Pottera. Mystery zavrčela. Vůbec se jí to nezamlouvalo. Pootočila se znovu k jejich stolu. Zvedal se jí žaludek, ale co. Zahlédla i Lily, Potterovu slavnou sestřičku. Jistě, motalo se kolem ní minimálně deset kluků. Šťouchla do Murph, aby ohodnotila situaci, ale ta se cpala různými pochutinami. Vzdala to, asi už je čas se taky najíst. Nebo jí to dával najevo její žaludek. A navíc, ani ne za hodinu započne rozřazovací ceremoniál a uvidí nového ředitele.
Nevěnovala tomu před tím sice moc pozornost, ale zdálo se, že ji sleduje jaká-si dívka s bločkem. A něco si zuřivě zapisuje. Měla téměř bílé vlasy v drdolu a její kůže téměř zářila. Kdo to byl?
Započal ceremoniál a představil se i nový ředitel. Měl blonďaté, středně dlouhé, vlasy v culíku. "Dobrý den" zazněl jeho zvučný hlas v sále "sešli jsme se zde po tragické nehodě. Jistě všichni tušíte, o co jde" všichni přikyvovali hlavami, včetně úplně nových žáků. "Já jsem Adgnis Ravel, Váš nový ředitel" v hale to zašumělo. Nechyběla ani jízlivá poznámka od Murph. "Ten je divnej, co?" řekla jí. Mystery nemohla nic jiného, než přikývnout. Ale už bylo vše zase v pořádku, ne? Mladí kouzelníci postupně sedali na židličku a nasazovali na hlavu Moudrý klobouk. "Nebelvír!" zaslechla jen. Ohrnula nos a zadívala se na dívku. Měla na sobě jakousi cedulku se jménem. "Katniss...McL...oop?" četla nahlas. "Co?" zeptala se udiveně Murph. Mystery jen místo odpovědi mávla rukou, jakože je to jedno. Murph pokrčila rameny.
V pozadí zněl ředitelův proslov a smích studentů. Nevěnovala tomu pozornost. Jen sledovala další dívku, co že zvedla že stoličky. Modré oči dívky na ní jen zářily. Mimo to, také zelená kravata. Výtečně. Věnovala jí pohled 'zabijeme Nebelvír' a dívka ho opětovala.
Rozloučila se s Murph, jelikož ona byla o ročník výš. Vyrazila chodbou a sledovala špičky svých bot. Když v tom někoho srazila. "Omlouvám se" řekly jednohlasně. Zase. Mystery se pohotově zvedla a prohlédla si dívku na zemi. "Co?" podivila se omylem nahlas. Byla to úplně stejně vyhublá a vysoká dívka, jakou již zahlédla. Ale byla černovlasá. Zamrkala, jestli se jí to nezdá, ale ta dívka stále ležela na zemi. Mystery se sklonila, aby jí pomohla sesbírat knihy. Ulevila si, že měla na kabátě znak Havraspáru. "Ehm...Luccybi...Luccybi Nologic." pípla dívka že země. Než si Mystery uvědomila, co se teď stalo, už stála na nohou na odchodu. "Počkej!" chytila ji rychle za rukáv. Luccybi jí věnovala neidentifikovatelný pohled. "Mystery" řekla rychle, než se vykroutila z jejího sevření. Bylo to divné.
---------
Toto by bylo pro tento díl vše! Příští díl by se i něco mohlo začít dít. Možná by už bylo na čase :D Každopádně, postavy dál přidávejte, jen prosím i s věkem. Ano, je to moje chyba a omlouvám se.
A taky se omlouvám těm, kteří tu dnes ještě neměli postavu, snažila jsem se je nějak lehce přiblížit, ale všechny jsem tam nevtěsnala.
Snad jste nezemřeli nudou. A Čaj :P
Komentáře
Ravenclaw(ANIME STALKERS)
Divné. Ano, ať žije podivnost. Nádherná práce, jako vždy. Jste opravdu výborná, co se psaní týče. Musím se stydět za svou práci, a velmi vás obdivovat. *žere se závistí* Eh, Mystery je skvělá. Zatím ji mám velmi ráda, a pochybuji, že by se to změnilo. Počkat ? Ne to je...Hetalia ! Vy se mě snažíte zaujmout ? *propadá srdečnímu záchvatu* ...Ne počkat, to je tam kvůli jiným osobám. *opět posmutní. Začáteční smutek byl proto, že už díl skončil*
Moc děkuji za vydání a dokonce i využití mé postavy. A nemohu se dočkat dalšího dílu. Takže zkuste překonat svou lenost častěji.
Vaše Ravenclaw.