Twailightina knihovnička

Stodola - Horory

S kamarádkou jsme se rozhodly prozkoumat sousedovu stodolu, samozřejmě že o tom nevěděl. V té době byl pryč a to nám poskytlo příležitost. Z té stodoly dříve vycházely divné zvuky, naříkání, pláč a řev. Nyní je ale ticho které sem tam přerušují všudepřítomní cvrčci.

Opatrně otevírám vrata stodoly a vstupuji dovnitř.  Rozsvítila jsem baterku a skrz kužel světla je vidět poletující prach. Anna dveře zavírá a postupujeme dál stodolou, odhodlány zjistit co se tu dělo.

Čím hlouběji mezi slámou jsme tím pronikavější zápach cítím.  ,,aááá" ozve se za mnou a pak uslyším tupou ránu. ,, Anno, Anno!" volám tiše její jméno. Docházím opatrně až k místu kde zmizela.

,,Pane bože!" podemnou se rozkládá asi metr čtvereční velká díra. Je hluboká takže nedohlédnu na dno. ,,Anno! Anno jsi tam?" volám a posvítím dolů baterkou. Anna sedí dole a mává na mě. Přežila to. Pak ale ukazuje na hromady čehosi okolo sebe. Nedokážu to určit, zjištění až pochopím o cho jde mě na nejvyšší míru vyděsí. Jsou to lidské kosti. Hromady lidských kostí! Bože! Rychle hledám okolo sebe něco čím bych ji mohla vytáhnout. Zanedlouho najdu provaz a spustím ho do jámy.


Anna vylezla špinavá od bláta a na noze měla krvavý šrám, ale byla celá. ,,Měli bychom vypadnout" zašeptám a ona souhlasně přikývne. V tom uslyším zvuk motoru. Granfield se vrátil! Otevřírají se vrata stodoly, musíme se schovat!

Zaskočím do velké hromady slámy, Anna se schová za sud a čekáme. Dovnitř vjede auto, asi škodovka, její světla na moment osvítí celou stodolu, v tom si toho všimnu, na stěnách na zemi, všude jsou stříkance krve! Zadržuji výkřik. Ale slyším jak z poza sudu vyjde kníknutí. A neslyšela jsem to sama. Napjatě jsem seděla v kupce slámy a doufala že mě nenajde.

On ale nešel za mnou ale za Annou. Zhasla světla auta a nic jsem neviděla, jen jsem slyšela výkřiky.

zanedlouho jsem rozeznala obrysy ve tmě. Granfield vstal a odhodil nůž. Pak vzal cosi jako barvu a něco psal na stěnu. Pak poodstoupil a začal sbírat věci ze země. Zaostřila jsem na Granfieldův nápis. Na stěně stálo:

Vím že jsi schovaná v seně....

Komentáře

RiveVIP(Svět Fantazie ^^)

Tak to je dost brutální! Nevím proč, ale ten konec mě donutil k úsměvu na tváři! Opravdu geniální a dobře vymyšlené a samozřejmě dost děsivé.

RiveTo se mi líbí 0 To se mi nelíbí

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.