Twailightina knihovnička

Druhý ročník - HP fanfiction



Nastupuji do vlaku, setkávám se s Lyrou, vypráví mi jaké měla léto, byla u moře, na famfrpálovém zápase, u babičky v Malém Visánku. Já poslouchám a přikyvuji, pak mě vybídne ať řeknu jak jsem se měla v létě já. Váhám, skoro celé léto jsem si totiž dopisovala s tajemným ctitelem. ,, No…Já jsem měla celkem nudné prázdniny, byla jsem jen doma a pak chvíli u babičky.“ Vypravím ze sebe nakonec. Rozhoduji se jí neříkat o ctiteli, jež mi celé léto psal.


Cestou se u nás v kupé zastaví i Hermiona, rychle ale odbíhá, protože jí uteklo cosi chlupatého a ošklivého, něco na co křičela : ,, Křivonožko!“
Cesta se vlekla, do Bradavic jsme dorazili až za soumraku a na rozdíl od minulého roku jsme do školy jeli kočáry.


Ve velké síni byl zahajovací ceremoniál, v naší koleji jsme přivítali jen tři nové studenty. Na rozdíl od Mrzimoru, který mezi sebe přijal valnou většinu. Po hostině nás uvedly do kolejí a já si šla rovnou vybalit. Lyra byla veselá jako vždy a Pansy vyprávěla jak strávila týden na Malfoy Manor. Musela jsem se pousmát nad tím s jakým nadšením to líčila, já tam byla nejmíň tisíckrát a nikdy jsem neměla potřebu se s tím vytahovat. ,, Viděli jste někdo Draca?“ nadhodila jsem, neviděla jsem ho u vlaku ani na hostině, že by přece jen propadl? Takové štěstí mít určitě nebudu! Někdo zaťuká na okno, jedna dívka ho otvírá a dovnitř vlétá hnědá sova. Přistává rovnou na mé posteli a nese nejen dopis, ale i drobný balíček.


Dívky se okamžitě nahrnou k mé posteli a čekají až balíček rozbalím. Trochu se stydím, ale přece jen jej otvírám. Uvnitř je maličký skleněný přívěšek ve tvaru srdce. ,, No tak, přečti to!“ vypískne nedočkavě Lyra. Neochotně přikývnu, otevřu dopis a čtu : ,, Milá Twailo, posílám ti tento přívěšek jako důkaz toho jak moc tě mám rád…“ trochu se červenám. ,, To je tak romantické!“ vzdychne Pansy a sedne si ke mně na postel. ,, Tak mu odepiš!“ řekne,, A něco mu pošli!“ přidá se Lyra.


Nejsem zrovna nadšená že mi radí, ale mají pravdu, měla bych mu něco poslat, nevím ale co. ,, No tak co kdybys mu poslala kouzlo?“ navrhne Lyra . To je nápad! Kouzlo! Vezmu si papír a napíšu na něj vzkaz, pak když ho dávám do obálky, použiju malé kouzlo. Po otevření obálky by měli vyletět maličká srdíčka. Podávám dopis sově a ta s ním odlétá.
Nemůžu se dočkat až odepíše. ,, A jak se jmenuje ten tvůj ctitel?“ zeptá se Pansy. ,, No…Já, vlastně nevím, on se nepředstavil, říká že na jméně nezáleží.“ Dívky si zklamaně povzdechnou a postupně zhasínají lampičky, je čas jít spát.

Komentáře

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.