Twailightina knihovnička

«Nejnovější články | Twailightina knihovnička

Vytvořit blog | Nápověda

Johnlock - Povídky

Jáj,

vím že jsem slibovala "odpadní povídky" bohužel tu co jsem chtěla "hodnotit" jsem někde ztratila - myslím že přede mnou utekla :D - každopádně se jí pokusím najít, a mezitím jsem si pro vás připravila jednu malou povídku.... Znáte Sherlocka? Doufám že ano...Enjoy!

____________________________________________________________________________________

Pamatuješ na ten den kdy jsme se poprvé setkali? Tehdy jsem si myslel že jsi arogantní psychopat...Ale pak mi došlo že jsi jen vysoko-funkční sociopat, sociopat co mi ukradl srdce.

Tak dlouho jsem si to nechával pro sebe, tak dlouho jsem to v sobě dusil, myslel jsem si že když ti řeknu co cítím, vyděsím tě. Že mně opustíš, že se ti budu hnusit.

Ale neudělal jsi to, tehdy když jsem ti to řekl jsi se pousmál, pohlédl mi do očí, a já měl jasno. Nikdy jsi mi to neřekl, ale já to věděl, nepotřeboval jsi slova aby jsi to dal najevo.

Tvá láska byla znát v každém úsměvu, v každém letmém pohledu.

V každém tónu tvých tolik milovaných houslí. Pamatuji si jak jsi jednou večer cvičil, vzbudil jsi sousedy, paní Hudsonovou, a dokonce i mně. Tehdy jsem sešel dolů abych ti vynadal, abych si ulevil několika sprostými slovy a pak se opět vydal do pohodlné postele - ale to se nestalo.

Zrovna jsi si odběhl pro něco do kuchyně, chtěl jsem jít za tebou, ale mou pozornost upoutal notový sešit rozložený hned vedle tolik opečovávaného hudebního nástroje.

Byla to tvoje nová skladba, byla krásná, ale nejvíc mně dostal její název : Pro Johna.

Tehdy jsem šel za tebou, ty jsi se jen usmál a já se nezmohl ani na slovo.

Měl jsem ti to říct, to kolik pro mně znamenala, kolik jsi pro mně znamenal ty.

Tíží mně to u srdce jako kus olova, a vím že už nikdy nespadne, už nikdo jej nedokáže odstranit.

A tak tu sedím u tvého lesklého náhrobního kamene, promoklý až na kost - ale to už nevnímám.

Už to nemá cenu, už nic nemá cenu - Ne bez tebe Sherlocku.