HryProDivky.cz
Ten pocit když... Je toho už moc
Jo, moc. Takovej ten pocit, když už to nejde dál, když už jste zkrátka zoufalí, a je toho příliš. Něco takového jsem zažila dneska. Máme vždy v pondělí volnou hodinu a pak dvě hodiny tělocviku, v tělocviku nejsem moc dobrá (když jsem se před měsícem naučila skákat přes švihadlo XD). Zkrátka... Druhou hodinu jsme hráli s létajícím talířem, a já dostala talířem do oka. Pak už jsem hrát nemusela. Na scénu opět přijde Šmitec, ve společnosti Molly. Takže Molly se v šatně naštvala, říkala, že to moje nebolelo, a to jak vrazila do jiné holky bolelo víc, já jí na to řekla, že neovládám, co učitelka na tělocvik řekne. Pak přišel z tělocviku Šmitec, ptal se, co je. Já jsem na něj byla naštvaná proto, že na mě byl ještě hnusnej. On se taky naštval proto, že jsem si jednou nevšimla jeho mámy a nepozdravila ji. Byla prý naštvaná, tak jsem Šmitcovi řekla, že nemám povinnost ji zdravit, a je pro mě vlastně cizí, Šmitec řekl (já to s těma slovama risknu) že jsem pro něj taky cizí, a že jsem kráva. Pak jsem odešla, a byla dost smutná.
Doufám, že jsem vás tímto vylíváním srdíčka neuspala, a... ahoj.
