ThatBlog

Proč je to tak těžké?

Hi... Ne, sem se můj pozdrav jaksi nehodí. Náladu mám sice docela dobrou, ale... Stejně si potřebuju pročistit hlavu. 


Nikdy jsem totiž lidi příliš nechápala, vždy jsem byla v kolektivu ta chytrá, ale divná. Nikdy mi příliš nedůvěřuje, možná jsem toho chtěla dosáhnout, a možná ne. Protože ta skořápka kolem mé osobnosti nejsem já, jen se bojím ukázat jaká jsem... Bojím se, protože pokud se projevím, tak budu zranitelná. Ač navenek nedávám najevo, že mě nadávky, ač nesmyslné, mrzí. Nepříjde mi vtipné, že člověku připadá v pořádku, způsobovat jinému bolest, i když jen slovní. Rány na těle se zahojí, většina, ale rány na duši, obzvlášť ty hluboké, zůstanou. Budou nás trápit paranoiou, že svět je zlej, a chce se nám zavrtat pod kůži, a tam škodit. Ano, když někdo smýšlí jako já, a musí zůstat v nedospělém kolektivu, který hledá chyby, jenom proto že jinam nezapadne, tak je velké riziko depresí. Pochopte, vždy jsem musela být vyspělejší, ať už abych se starala o mého bratra s autismem, když to neuměl, anebo abych se zvládla ubránit... Musela jsem se naučit chápat, vzpomínám si, jak jsem byla neposkvrněná, naivní, někdy je lepší zkušenost, naučí vás, s čím se můžete setkat a jak se bránit. Za to, že deprese díky bohu nemám, vděčím svým rodičům a prarodičům, jsou to zlatí lidé. Ráda pro ně dělám dobré skutky, nikdy se tomu nebráním. Když mi slíbí, že o něčem budou mlčet, můžu se na ně spolehnout. Dává mi to pocit jistoty, ale v jiném kolektivu ne. Ne tam, kde jsem, tam nejsem šťastná, ale nemůžu jinam. Možná nechci, nejsem si jistá, co chci. Nejsem si jistá, kdo jsem. Nevím, jestli to, za co se vydávám, je to pravé. Pochopte, jsem člověk empatický, ale dost v rozporu je to, že pokud mě někdo naštve, (jako hodně, což se naštěstí stalo jenom párkrát) jsem dost nemilosrdná. Je to stejné, jako když vás někdo uhodí, taky se budete bránit. Možná, je to zbytečný článek, ale je pro mě snažší, svěřit se lidem, co mě neznají a dost možná ani znát nebudou. Nevím, proč to tak cítím. Možná jsem divná, možná, že je to pravda...



Musím vás varovat, věřte si víc. Minulost se nedá vzít zpět, přítomnost se dá změnit, a na budoucnost se dá připravit.

Komentáře

pastelkaVIP

To, že všichni tápeme a hledáme sami sebe je v tomto věku (myslím) normální. Zkus se netrápit tolik tím, co říkají ti hloupí. Protože, jen hloupí lidé uráží bezdůvodně druhé.Měj na paměti, že ne každý člověk, dokáže být stejně empatický. A proto se musíš obrnit proti špatným lidem a snažit se (pokud to jde) trávit svůj čas s těmi, s kterými se cítíš dobře. Máš báječnou rodinu, pokud vím, ve škole jsi dobrá, jsi inteligentní a dokážeš myslet v souvislostech. Už jen v tomhle vlastníš víc, než většina lidí.Ty nepodléhej depresím! Určitě máš na to, ustát spoustu nepříjemností,aniž bys ztratila půdu pod nohama.Držím ti palce a fandím ti. smajl pa pastel

pastelkaTo se mi líbí 0 To se mi nelíbí

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.