HryProDivky.cz
Dračí Srdce 2
Hi Dragon Lovers! Dneska jsem se dokopala k napsání pokračování mé povídky, takže: ENJOJ!
,,Vítám tě, Novo.'' Slyšela jsem temný hlas, ale nic jsem neviděla. Pohodila jsem hlavou abych se tohoto pocitu zbavila. ,,Asi se divíš, proč jsi v té temnotě, hned ti to vysvětlím, jen co přijde Fire.'' Fire je určitě ohnivý-syn-lávy, já to vím. Na svých čtyřech tlapách jsem cítila řetězy. A pak jsem slyšela krále: ,,Fire, víš jak jsi chtěl draka? Draků je málo, ale s touhle dračicí jsi z toho nemohl vyjít líp.'' Pravil naoko přátelským hlasem. To si vyprošuju, pomyslela jsem si. Fira jsem logicky neviděla, ale slyšela jsem ho. ,,Kdy jí vrátíš zrak?'' Zeptal se. ,,Když začne poslouchat.'' Odpověděl král. Zděsila jsem se: jak můžu lítat bez očí?! Král na chvilku odešel, Fire si ke mě přisedl a řekl: ,,Je mi to líto, nechtěl jsem...'' Já jsem mu na toto vylévání srdéčka neměla co říct. Nebudu přece mluvit s nepřítelem! Obzvlášť proto že mluvim myšlenkama. Nakonec tak zváštně utichl, já jsem k němu ze zvědavosti vyslala myšlenku. Dovolil aby se naše vědomí propojila. ,,Nemůžeš mi vrátit zrak?'' Zeptala jsem se. Zhmotnil se uvnitř našich propojených myšlenek. Řekl mi: ,,Král je ten nejpodezíravější "člověk" pod Sluncem.'' To mě zklamalo. Tento pocit nejspíš pronikl i k němu, protože řekl: ,,Vím, že jsi naštvaná, zmatená a zklamaná, ale pokud chceš mít šanci odtud zmizet, musíš se naklonit jeho věci.'' Pak se stáhl. Opatrně se opřel o můj bok. Dovolila jsem mu to. Řekl mi už normálně: ,,Král ti vrátí zrak na jedno oko při zítřejším letu, ale ještě neutíkej, zabili by tě lučištníci.'' Pohla jsem hlavou na znamení souhlasu. Pak Fire odešel. Já jsem usnula, zklamána, a pokořena složitostí světa.
Probudil mě zvuk kroků směrem ke mě, dvojích kroků. Slyšela jsem krále zamumlat nějaká slova, na levém oku mě oslepilo světlo. Král byl vysoký, svalnatý muž v postříbřeném brnění. Měl na sobě i černou košili a stejno barevný plášť. Mnohem pozorněji jsem si však prohlížela Fira, byl oděn ve zlatém brnění, červeném plášti a košili. ,,Zdá se být mnohem více nakloněna naší věci.'' Pravil jízlivě král. Fire s námahou zvedl cosi, co vypadalo jako změť-kůže-kterou-tak-rádi-nosí-koně. Nasadil mi to na záda, přitom jsem si na cosi vzpomněla: neumím létat. Šlo to sice těžko, ale nakonec jsem našla Firovo vědomí, okamžitě jsem mu sdělila: ,,Neumim létat...'' Neodpověděl, ale okamžitě tuto novinku oznámil králi. Král se zamračil, poté se však jeho výraz opět rozjasnil: ,,Tak tě to naučíme, můj drak Shadow létat umí.'' Takže to byl ten černý drak! Fire mi opatrně uvázal řetěz kolem krku, podal ho králi a odpoutal mi nohy. Nejdřív mě odvedli k masu, najedla jsem se, pak mě vedli různými chodbami směrem ven.
Tak, tady máte pokračování, doufám, že se líbilo, a... BYE!
