HryProDivky.cz
Rusovlasá Lily #1 - Prázdniny
Ahoj, tak tady je první/druhý díl :) Koukněte ještě na #0
Sedím na louce nedaleko za městem opřená o velkou jabloň a čtu si Alenku v říši divů. Je opravdu krásné počasí. Ještě aby ne! Je začátek srpna, letní prázdniny a ikdyž v Anglii hodně prší, dnes je opravdu krásně. ,,Ahoj" přeruší mou četbu tichý hlas ,,myslel jsem si, že tě tady najdu..." Pomalu jsem se otočila a usmála se na chlapce stojícího teď už vedle mě. ,,Ahoj." řekla jsem vesele. ,,Lily... Můžu něco zkusit?" zeptal se černovlasý chlapec. ,,A-Ano." odpověděla jsem na jeho otázku a položila knihu ke stromu. Opatrně jsem vstala a chlapec mi naznačil, abych mu podala ruku. Vzal moji malou ručku do svých a držel ji chvíli dlaní vzhůru. Pak moji ruku pustil a řekl: ,,Sleduj." a sevřel ruku v pěst. Po chviličce ji otevřel a na jeho dlani vyrostla malá kopretina, ale po chvíli uschla. Dívala jsem se na něho ráda, když čaroval. ,,Teď ty!" vykřikl. Plně jsem se soustředila na svou dlaň. Sevřela jsem ruku v pěst a po chvíli ji znovu otevřela. Na mé dlani začala pomaličku růst kopretina. Rozpadla se, ještě než zvládla rozkvést, ale opravdu se to podařilo! ,,Lily! Ty jsi to dokázala!" zakřičel chlapec a já se mu vrhla do náruče. Sice se mi už párkrát podařilo v dlani vykouzlit maličkou rostlinku, ale nikdy se mi nepovedlo, aby téměř rozkvetla. Pak mě ale něco od Severuse odtrhlo. ,,Ty... ty.... ty zrůdo!" zaječela na mě má sestra Petunie a praštila mě do ramene. To už jsem začínala brečet, když se před Petunii postavil Sev. ,,Pusť jí!" řekl docela klidně, ale bylo na něm znát, že je rozzlobený. Na to Petunie nereagovala a dál mě táhla směrem k našemu domu. ,,Pusť ji, nebo tě proměním v krysu!" vykřikl Severus, tentokrát už docela naštvaně. To Petunii zarazilo. Pustila mě a co nejrychleji utíkala domů. ,,Děkuji." řekla jsem ještě se slzami v očích směrem ke chlapci. ,,To je v pořádku... Nejraději bych jí v tu krysu proměnil... Kdybych teda věděl jak." odpověděl mi chlapec podávajíc mi kapesník.
,,Lily... Vstávej zlatíčko... Mám pro tebe překvapení." šeptá mi mamka do ucha. Pomalu otevřu jedno a poté druhé oko. Mamka se na mě usmála a odešla z pokoje. Chvíli jsem běhala po pokoji a hledala oblečení, ale hned co jsem ho našla jsem se oblékla a učesala si vlasy. Rychle jsem seběhla po schodech do jídelny, kdy už mamka, otec a Pet snídali. ,,Dobré ráno. Dobrou chuť přeji." řekla jsem. Všichni se ke mě otočili a řekli sborově: ,,Dobré ráno Lily.", teda až na Petunii. Ta na mne vrhla zlostný pohled a hned co jsem se posadila ke stolu se zvedla a odešla do svého pokoje. ,,Co to překvapení mami?" zeptala jsem se, hned co bouchly dveře od jejího pokoje. ,,Dostaneš to, až se najíš..." řekl otec a usmál se na mě přes noviny. Rychle jsem do sebe nahrnula všechno jídlo a ukázala mamce prázdný talíř. ,,Přišel ti dopis." usmála se na mě mamka podávajíc mi velkou, žlutohnědou obálku s velkou rudou pečetí. Chňapla jsem dopis a bleskurychle se posadila na sedačku. Rodiče si sedli naproti mě a čekali, abych jim přečetla, co se v dopise píše. Nejdříve jsem si prohlédla pečeť. Byly tam čtyři políčka. V každém z nich bylo jedno zvíře. Lev, had, orel a jezevec. Když jsem si pečeť dostatečně prohlédla, otočila jsem obálku. Zeleným písmem zde bylo napsáno:
Slečna Liliana J. Evansová
Beagle close 287
Radett
Přečetla jsem si to snad desetkrát! Zelený inkoust mě fascinoval a sama jsem nevěřila tomu, že mi takový dopis přijde. Severus říkal, že přijde na sto procent, ale já jsem mu bláhově nevěřila. Nemohla jsem se dočkat a opatrně rozlomila pečeť. Otevřela jsem obálku a dívala se na stejně zeleně popsaný list. Jelikož se rodiče také tvářili nedočkavě, začala jsem nahlas číst:
ŠKOLA ČAR A KOUZEL V BRADAVICÍCH
Ředitel: Albus P. W. B. Brumbál (nositel Merlinova řádu první třídy, Velký čaroděj, Nejvyšší divotvorce, Nejhlavnější hlavoun, mezinárodní sdružení kouzelníků)
Vážená slečno Evansová,
S potěšením Vám Oznamujeme,
že ve Škole čar a kouzel v Bradavicích
počítáme se studijním místem pro Vás.
V příloze Vám zasíláme
seznam všech potřebných
knih a pomůcek.
Školní rok začíná 1.září.
Očekáváme Vaši sovu nejpozději
20. srpna.
Se srdečným pozdravem
Minerva Mc Gonagallová
zástupkyně ředitele
Celý dopis jsem si přečetla ještě asi třikrát. Rodiče se na mě dívali a oba se smáli. ,,Nám také přišel informační dopis..." začala mamka ,,Už asi před týdnem, ale my jsme chtěli počkat, než ti přijde tvůj dopis. V tom dopisu pro nás byly informace, kde co nakoupit, nějaké informace o kouzelnickém světě a o škole." otec jen vesele přikyvoval. Ve dveřích se objevila Petunie. ,,Je to zrůda! Jednou nás všechny zabije těma jejíma čáry márama! Ale já jsem to říkala!" začala na nás zběsile ječet. Otec jí šel uklidnit a já zůstala v jídelně s mamkou. ,,Zítra pojedeme do Londýna nakoupit věci... A taky tam máš schůzku." řekla mamka. ,,Jakou schůzku? S kým?" zeptala jsem se. ,,S panem ředitelem tvojí budoucí školy. Hodně ti toho vysvětlí." odpověděla mi mamka a odešla za Petunií.
Schovala jsem dopis zpět do obálky a rychle se obula. Vydala jsem se pod jabloň, protože jsem tušila, že už tam na mě bude Sev čekat.
Snad se Vám nová kapitola líbila :)
Děkuji předem za sledování, komentáře a "+"
Terka <3
