Útes jednorožců-Kapitola 3.

«Nejnovější články | ♥Stories and my World♥

Vytvořit blog | Nápověda

Maršmel!

Ráno jsme seděli u velkého jídelního stolu. Tentokrát jsem si i já vzala šaty, jenom obyčejné abych mohla po snídani vyrazit do zahrady. Chtěla jsem ochutnat nějaké ovoce.
,,Marianne, jak ses vyspala?´´ zeptal se mě táta.
,,Dobře tati. V mé nové posteli se spí nádherně. A ta tapeta na stěně je překrásná. Líbí se mi hlavně kombinace tmavě hnědé a fialové.´´ pousmála jsem se.
,,To jsem rád že se ti líbí. Dnes přijede návštěva, můžeš jí svůj pokoj ukázat.´´
,,A kdo dnes přijede, tati?´´ zeptala se Emma.
,,Uvidíš, a klidně si můžeš dát sedmikrásky do vlasů. A ty, sebou můžeš vzít kočku, Agnes. Elise, ty můžeš pobrat pár bylinek a darovat je návštěvě. A ty Marienne…ehm… no, ty se třeba nacvič s Dastym nějaké představení.´´
Táta neměl rád sedmikrásky. Proto si je Emma dávala do vlasů jen občas. Taky neměl rád bylinky a vše ostatní. Nevoněly mu, a když byl malý, zemřel mu dědeček když snědl špatnou bylinu. Směla sice bylinky sbírat, sušit a prodávat dál, ale nikomu z rodiny je podávat nemohla. Táta také nemá rád kočky, a když si u něj Agnes jednu vybrečela, neměl je rád ještě víc. Agnes si musí Miu hlídat aby neutíkala. A mě má táta asi nejmíň rád. Nelíbí se mu, že si nepletu složité účesy, že se svátečně neoblékám a že pořád lítám po lukách a lese. Nechce by kupovat samé tepláky a tenisky, místo šatů a balerínek. Nechce mě vozit do Spolku Ochránců Lesa a byl by radši, kdybych chodila na balet a zpěv. Když jsem od Spolku Ochránců Lesa dostala malé štěňátko jménem Dasty, neměl mě rád ještě víc. A když máma umřela, musela mu o mě povědět nějaké tajemství. Pořád mě žene do kouta a bojí se o mě víc. Ať je to co chce, já to zjistím!
ˇˇ
,,Nechápu, Marianne, jak můžeš být tak zdravé vlasy. Jsou tak zrzavé a nádherné. Emma a Elise je mají míň zrzavé a Agnesiny vlasy se pohybují mezi zrzavou a hnědou. Stejně pořád nevím, čím to je. Nedáváš si na ně žádné olejíčky a různé patlaniny, používáš pouze obyčejný březový šampon. Už jsem u Emminých, Elisiných, a Agnesiných vlasů vyzkoušela všechno a pořád nechápu, proč nemají tak krásné vlasy jako ty. Problém je, že ty si je nečešeš, neděláš si složité účesy a furt někde lítáš. To je strašné! Ani nechodíš slušně oblékaná!´´ bědovala Ruth na procházce sadem. Nechápu proč bych tu nemohla nosit starý modrý svetr a jezdecké kalhoty. Musela jsem nosit baleríny místo starých dobrých červených conversek. Ale kdo by na to dbal, že? Nejsem jako Elise která na sobě dává záležet. Ne že by byla Elise namyšlená, ale dbá na slušné vychování, oblékaní a tak dále. Emma je taky naštvaná, ale nosí šaty které se jí líbí. Ale potají si bere i normální věci. A Agnes, ta si poručila pouze oblečení pro princezny.
,,Ruth, tenhle dům a zahrada je překrásná, ale moje zvyky to nezmění. Bydlím ve velkém domě pro velice bohaté lidi, ale nebudu se oblékat jako dámička. Vím, že tátovi to vadí, ale nemůže mě nutit.´´ oznámila jsem jí.
,,Chápu tě, ale tvůj otec má spoustu starostí. Chybí mu maminka.´´
,,Vždyť má tebe a Mary. A spoustu služebnictva.´´
,,To věci nezmění. Stýská se mu po mamince.´´ mlela dál.
,,Ano, strašně se mu stýská! Já vím co přijede za návštěvu!´´ zařvala jsem na Ruth a rozeběhla se domů.
Uprostřed chodby mě zastavil táta.
,,Marianne, proč běžíš?! Proč nejsi slušně oblečená?!´´ zařval na mě táta ale já ho ignorovala. Schovala jsem se za roh a slyšela jsem, jak přiběhla Ruth.
,,Takhle to nejde! Zjistila to! Ví kdo přijede!´´vykřikla Ruth.
,,Jak to mohla zjistit?! Mělo to být překvapení!´´ rozkřikl se táta.
,,Nevím kdo jí to vyžvanil, ale musíme ji chytit nebo skočí z okna půdy!´´
V tu chvíli jsem se rozeběhla do pokoje a zamkla dveře. Ruth do nich narazila a lomcovala klikou.
,,Zamkla se!´´
Přiběhl i táta. ,,Marianne, Mariannko, vylez ven!´´volal mě táta. Nasadila jsem ignorovací myšlení a zůstala v pokoji dál.
,,Marianne, vylez prosím ven. Mám pro tebe takovou nabídku! Pokud vylezeš, nebudeš muset nikdy nosit šaty a slušně oblékat!´´
,,Nevylezu, stejně bys mě jenom zpohlavkoval a seřval.´´odpověděla jsem mu.
,,Marianne, takhle se z otcem nemluví!´´zakřičela Ruth.
,,Anne, ale sakra už vylez! Nemůžeš tam být věčně!´´ začal se rozčilovat táta.
,,Nevylezu!!!´´ zařvala jsem tak, až přiběhla Emma a Elise a jedním hlasem spustily: ,,Co se stalo tati?´´
,,Emmo, Elise přemluvte jí aby konečně vylezla!!!´´ zařval táta a oddupal pryč s Ruth v patách.
,,Marčo, otevři!´´ zaprosila Emma.
,,Mám nějakou novou přezdívku? Skvěle!´´ vstala jsem a otevřela jim. Jakmile vlezly do pokoje, dveře jsem zamkla a klíč si dala do kapsy.
,,Proč ses zamkla?´´ zeptala se Emma.
,,Je to pravda. Táta má jinou a po mamince už ani nevzdechne!´´ rozbrečela jsem se.
,,Dobře, ale pojď už na večeři. Budeme bojovat s tebou!´´
,,Dasty pojď, půjdeme jíst.´´ přivolala jsem Dastyho který se válel na měkkém koberci.
ˇˇ
Večeřely jsme bez táty, Ruth a Mary. Konečně samy. Agnes zase v kostýmu princezny, Emma v bílých šatech, Elise v levandulových šatech a já v tričku s nápisem ,,Love´´a starými roztrhanými džínami jsme zrovna dojídaly grilované maso s čerstvou zeleninou a anglickými bramborami. Agnes jídlo snědla hned a vydala se do svého pokoje. Elise ji po chvilce následovala a když jsem dojedla i já s Emmou, zašly jsme si do kuchyně udělat čaj. Nikdo tam nebyl, a když Emma otevřela skříňku s čaji, všechny se na ni vysypaly.
,,Emmo, co sakra uděláme?´´ strachovala jsem se.
,,Zítra? No, tak to nevím. Asi tamten plán.´´ odpověděla mi.
,,Bojíš se?´´
,,Trochu ano. Bude to divné žít tu s jinou ženskou, ale myslím že Ruth s Mary nám zkusí pomoct. Mámu měly také moc rády, a myslím že nejsou taky moc nadšené z toho, že tady bude nová ženská. A co teprve s Agnes! Bude mít záchvat zuřivosti a tátu bude nesnášet!´´
,,Já už ho teď nesnáším. Nechci novou mámu, které bude zřejmě nána, a musím zjistit, jak pak uklidníme Agnes!´´
Emma mezitím dodělala čaj, a tak jsme si ho nesly na tácku do salonku. Procházely jsme okolo dveří tátovy pracovny. Slyšela jsem jak se tam baví s Ruth a Mary. Zastavila jsem se a sykla na Emmu. Otočila se a šla se mnou odposlouchávat.
,,Christina mě varovala! Já jsem jí nevěřil!´´ bědoval táta a chodil po pokoji.
,,Budeme jí muset říct pravdu než zmizí! Jednorožci dokážou všechno!´´oznámila Ruth.
,,A zítra má přijet Antoinetta! Co jí řeknu?! U Agnes, Emmy a Elise to v pohodě zvládnu, ale u Marianne?! To mám říct že má jednorožčí magii a co nevidět si ji vezmou do světa jednorožců?´´
,,Pane, nemůžeme to odkládat. Dnes večer zkuste zajít k holkám, řekněte jim co si mají zítra vzít a k Marianne nechoďte. Poradí si sama. Ať se ztrapní, Antoinetta ji pak bude považovat za nečistotnou holku. To bylo přece vaše přání.´´ ozvala se Mary.
,,Geniální Mary! Udělám co poroučíš!´´ oznámil táta.
Podívala jsem se na Emmu. ,,Prcháme!´´ nechala tác tácem a utekly jsme každá do svého pokoje.