Útes jednorožců-Kapitola 2.

«Nejnovější články | ♥Stories and my World♥

Vytvořit blog | Nápověda

Maršmel!

Přicházím s novou kapitolou.

Agnes už od malička snila, že se stane princeznou. Maminka jí k tomu dávala možnost, ale když zemřela, byla Agnes byla smutná. Tátovi to bylo jedno, ale když se u nás po mámině smrti objevila Ruth s Mary, vše se změnilo. Táta začal s Ruth projednávat koupi nového domu a Mary měla plánovat naše dětské pokoje.
---
Agnes se hnala za Mary celým domem a hledala v každém pokoji ten svůj. Já jsem si však prohlížela patro po patře.
Na parketách chodeb ležely rudé koberce a na béžových zdech visely obrazy. Sem tam se mihlo pár dívek, byly to myslím komorné. Jejich obličeje zářily štěstím a šaty, které na sobě měly oblečené, hrály všemi barvami.

Emma a Elise mě uprostřed třetího patra zastavily a táhly mě do svých pokojů. Elisin pokoj byl v modrém odstínu. Na zdech se pyšnily obrazy vodních živočichů a Sophie, Elisina želva, si hověla ve svém novém příbytku. Postel mé sestry stála u zdi na konci pokoje a světle modré závěsy na posteli doslova zářily. Tmavě modré povlečení krásně ladilo k modrým stěnám a dřevěný nábytek se leskl čistotou. Elisin pokoj byl opravdu nádherný. I Emma ho obdivovala, ale pak mě rychle zatáhla do svého pokoje.
Emmin pokoj byl rozdílný než Elisin. Zdi byly nabarveny pískovou barvou a postel se spousty polštáři k nim skvěle ladila. Modrý nábytek a závěsy se skvěle doplňovaly a Kiki, Emmin králík, vesele hopsala po béžovém koberci. Emmin pokoj byl větší než Elisin, ale Elise to absolutně nevadilo.
Když mě sestry pustily dál, zahlédla jsem Ruth s Mary, jak si organizují své pokoje. Zamávaly mi a já se vydala do čtvrtého patra.

Agnes mě už na schodišti zatáhla do svého pokoje. Byl jako pro princeznu. Všude se rozprostírala růžová barva a Agnes už měla na hlavě malou korunku. Růžový nábytek, růžová postel,…všechno růžové!
,,Já jsem princezna a proto musím mít tenhle pokoj! Tady určitě bydlela princezna!" začala Agnes vyřvávat a vesele poskakovat.
,,Ano Agnes, tady bydlela malinkatá princezna," usmála jsem se na ni a šla najít svůj pokoj. Naštěstí byl naproti pokoji naší malé princezny.
Bylo to tam překrásné. Zdi byly lehce fialové a na jedné z nich byl pověsen obrovský obraz jednorožců. Stáli v kouzelně vyhlížejícím háji, kterým protékala křišťálová říčka.
,,Slečno Marianne, večeře je na stole," odtrhla mě z mého přemýšlení jedna z komorných. Otočila jsem se.
,,Děkuji mockrát, jak pak se jmenujete?" zeptala jsem se vlídným hlasem.
,,Anna, slečno," odpověděla.
,,Dobře. A mě říkejte prosím Marienne," usmála jsem se a vydala se ke dveřím. Anna zamířila do pátého patra, zatímco já musela sejít do druhého. Ocitla jsem se ve velkém sále s dlouhým stolem. Emma, Elise a Agnes už seděly u stolu, oblečené do šatů ladících k jejich pokojům. Jenom já jsem neměla pořádné šaty. Měla jsem kalhoty a starou jezdeckou mikinu.
,,Marienne, jak to, že nejsi slušně oblečená?" vkráčel do místnosti táta ve slušném obleku.
,,Měla jsem se slušně obléknout?" zarazila jsem se.
,,Ano, Marianne. Na tvé posteli měly být nové fialové šaty,"
,,Sestry mi chtěli ukázat své pokoje a nestihla jsem se převléknout. Omlouvám se," sklopila jsem hlavu.
,,Dobře Marianne, ale ať už se to víckrát nestane!" upozornil mě táta a já si sedla vedle Emmy. Mrkla jsem na ni a Emma mrkla na mě.
Večeře proběhla v klidu a já jsem hned po ní pospíchala k Emminu pokoji.
,,Táta se nějak změnil, Emmo! Nikdy po nás nechtěl abychom se slušně oblékaly k jídlu!" brebentila jsem už ve dveřích.
,,Prý k nám má přijít nějaká vzácná návštěva, a komorné říkaly že táta si přítelkyni, s kterou nás chce seznámit," oznámila mi zneklidněným hlasem Emma.
,,Takže my budeme mít macechu?"zeptala jsem se.
,,Asi ano,"
,,To nedovolím! Táta přece miluje mámu,"
,,Mně se to také nelíbí, Marianne. Ale uvědom si, táta nechce do konce života sám,"
,,Ale co Agnes? Víš, jak bude zoufalá?"
,,Ano, to je problém. Zaběhni pro Agnes, já zaběhnu pro Elise,! zavelela Emma.

ˇˇ
Elise, Emma, já a Agnes jsme seděly na koberci v Emmině pokoji.
,,Takže holky, táta má podle informací rád jinou paní. To znamená, že nám ji v nejbližší době přivede ukázat. Musíme uspořádat nějaký plán, abychom nevzbudily velký dojem a zabránily jí vstoupit do našeho života," začala Emma.
,,Takže to myslíš tak, že třeba táta něco řekne o ní a my hned s pláčem utečeme?´´ hádala jsem.
,,Ano, Marianne! Zkusíme to předvést.´´
Emma předváděla tátu, a já nás jak se budeme chovat. Probíhalo to tak, že Emma (táta) nás nechá zavolat. Pak řekne:,,To je moje nová paní, a bude vaše maminka´´ my se zarazíme, a Agnes vykřikne:,,Ty už nemáš rád maminku!´´ a rozbrečí se. Já, Elise a Emma řekneme: ,,Jo, nemáš ji rád!´´ a s pláčem utečeme do mého pokoje.