Povídka- Západ slunce

Maršmel!

Po dlouhé době je tu povídka. Dnes jsem jí nazvala Západ slunce, tak snad se bude líbit :-) Ale ještě než začnu, potřebovala bych Vám sdělit pár věcí.

Hodně z Vás se mě v SZ ptalo, jestli bych byla tak hodná a udělala nějaké Back To School. Snad budu mít nějaké nápady a hlavně náladu :-)

Také se mě ptáte, zda bude další Ask. Nemám žádné otázky, až mi někdo nějaké položí, udělám další Ask :-)

A také se mě jedna holčina ptala, zda budu dělat sérii TOP 10. Bohužel ne.

A teď už se můžeme pustit do povídky!

Bosou nohou jsem se dotkla hladkého, křídově bílého písku. V dálce se třpytilo moře a v něm se odrážel obraz zapadajícího slunce. Ty barvy, ty mě fascinovaly. Taková velká souhra, jako by každá barva byla domluvena s tou a tou barvou. Vzájemně se lišily, ale stejně vypadaly, jako by k sobě odjakživa patřily. I mraky které tu a tam propluly, chytly tón některých barev. Od romantické růžové do rudě červené a od rudě červené do tmavě fialové.

Vzpomněla jsem si, jak jsme se pokoušeli namalovat západ slunce na výtvarném kroužku.

,,Hrajte si s barvami!´´ upozornil nás tenkrát učitel s úsměvem a začal na velkou čtvrtku předkreslovat svůj západ slunce. Dělal to něžně, jako by papír hladil. Křídy držel v ruce tak, aby se žádná nezlomila a aby vykonávala to, co po ní chce. Střídal barvy a nakonec... se před námi objevil západ slunce. Vypadal opravdově.

Otevřela jsem oči a koukla jsem se na zapadající slunce před sebou. Prozkoumala jsem ho jediným pohledem. Opravdu ho učitel tenkrát vystihl. A tenkrát jsem se s tím o výtvarce prala. Můj výtvor byl naprosto příšerný. Přímo katastrofický.

,,Agi, pojď, už musíme jít.´´ uslyšela jsem hlas své mámy.

,,Ano mami, už jdu.´´ odpověděla jsem. Naposledy jsem se podívala na slunce. Poslala jsem mu vzdušný polibek, otočila se a pomalu odcházela.

Doufám že se Vám povídka líbila, mám naplánováno ještě pár povídek a chtěla bych napsat i další kapitolu Jeden kout, jedna sestra. Ale protože jsem zakladatel firmy Lenoch s.r.o., nejspíš budete čekat ještě dlouho.

Zdar a sílu u dalšího článku!