HryProDivky.cz
Starsčiny šílenosti
povídka- Zakletý altánek
tohle je moje první povídka a taky první článek. doufám, že se bude líbit.
"mami, můžu dneska do parku?" zeptala jsem se. "dobře ale do večera ať jsi doma!" než jsem odešla, zaťukala jsem na dveře s nápisem: POKOJ LAURY! VSTUP NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ! pootevřela jsem je a zeptala se: "jdeš se mnou do..." "CHCÍPNI!!!" uvítala mne moje milovaná sestřička.šla jsem teda dolů ke dveřím, že jako už půjdu, když v tom na mě houkne mamka.
"Anno, máš mikinu?"
"jo"
"mluv slušně!" "ano"
pos" se z toho. ona je fakticky vadná, ta moje nevlastní matka. zatímco její vlastní dcera Laura může nosit i náušnice. no nic. Jdu ven a zapínám si mikinu, protože je na prázdninový letní den nějaká zíma. Jdu chladným městem a vnímám šedé okolí. Když v tom usliším někoho volat moje jméno. " Anno! stůj!" Otočím se a ..... no to snad ne! ..... za mnou běží ten nejdokonalejší kluk pod sluncem. BRANDON!!! I když mě docela štve, že mi všichni říkají Anno. Ale já jsem ANNYE!!! No nic. Opravdu je to on! Boží! zastavím a snažím se spolknout ten velký knedlík v krku. "Anno" (Annye!) "počkej. jde s tebou Laura?" Cože? Opravdu řekl, co si myslím že řekl? "L-Laura? ... no ne." To se snažím zahnat nával přehnaného chování. "Aha." řekne Brandon, zadívá se do země a začne kopat do kamenů. "No... mohla bys jí ode mě vzkázat, ..." miluju tě? Najednou mám hlavu plnou otazníků. "... aby mi vrátila notebook?" "Jo jasně." Uff! "No tak čau." Čau." Ježiš to byl nervák. Teď ale musím do toho parku. Vždy si tam vyčistím hlavu. V parku si lehnu pod svůj oblíbený strom a nějakým nedopatřením usnu. Když se vzbudím, jsem úplně úplně na jiném místě. A tu před sebou spatřím dřěvěný altánek.
Prozatím se s vámi loučím a pokud chcete další díl tak napište do komentářů.
Vaše šílená Starska :P
Komentáře
Starska356
tak co na to říkáte?