Utopená - Horor - 10. část

10. část

Alexův den začal jako jiný. Probudil se, nasnídal se, oblékl se. Na ranní hygienu samozřejmě nezapomněl.
Skoro si začínal myslet, že se všechno vrací k normálu. Žádní duchové mrtvých kamarádek, vůbec nic nadpřirozeného.
Pak mu ovšem zazvonil mobil. To by ještě nebylo nic hrozného, kdyby hovor nezvedl. Ale kdo ví, třeba, kdyby ho nezvedl, nezachránil by Barbaru.
"Haló?" řekl do mobilu.
"Ahoj Alexi," odpověděl mu dotyčný. Žena.
"Haló? Kdo volá?" Cítil, jak se žena pousmála.
"Znáš mě a já znám tebe. Poslyš, záleží ti hodně na Barbaře?" Alexe zachvátil vztek.
"Kdo jste? Kdo sakra jste? Řekněte mi své jméno!" Trval na tom. Žena se pouze zasmála.
"Vždy jsi byl takový hrdina?"
"Co? Co tím myslíte?" vyštěkl.
"Ještě ji můžeš zachránit," opáčila lhostejně. Alex se neupřímně zasmál.
"Vážně? A koho?"
"Tu tvojí hloupoučkou Barbaru," odvětila žena. Evidentně jí dělalo upřímnou radost, že chlapce může takto trápit.
Alex jako by rázem ožil.
"Co? Jak? Co jste s ní provedla?!" Žena se opět ušklíbla.
"Je přímo teď, tady u mě." Mobil přiložila k něčím ústům, a ten dotyčný zamumlal. Byla to Barbara!
"Co jí chcete udělat?" zašeptal Alex.
"Zatím nic. Vše záleží jen na tobě."
"Jak to myslíte?"
"Zahrajeme si hru."
Potom hovor skončil.