Nelly

Lehké zamilovat,těžké zapomenout - Tati,...

Lehké zamilovat,těžké zapomenout

Tati,neodsuzuj Harryho!

„Co nechápeš na tom,že se s ním nemáš stýkat?“ zakřičí na mě můj otec.
Je to pár dní od toho,co mi rodiče zakázali se s Harrym stýkat.Ale já dělala opak. Nenechala jsem se zastrašit a scházela jsem se s ním i tak.Vždycky jsem se nějak vykecala,i když to mnohokrát bylo jen o fous.Natally jsem vše řekla a jela v tom se mnou.Často jsem řekla,že jdu za ní,ale doopravdy jsem šla za Harrym.Když jí mojí rodiče volali,řekla,že jsem u ní.Lhala mým rodičům a já jsem jí zavázaná.
„Ne,nechápu.Nechápu,proč mi to děláte.Harryho miluji!“ viděla jsem jejich zmatené pohledy a dodala jsem. „A nevzdám se ho jen proto,že vám se nelíbí. Možná jste se s jeho rodiči nepohodli,ale on je nejlepší.“
Můj otec zvážněl „To jsme si o něm a jeho rodičích také mysleli.Ale změnili se a Harry s nimi.Kdybys to jen věděla…“
„Tak mi to řekněte!Pořád jen,kdybys to věděla.Ale já to chci vědět!“ zakřičela jsem.
Možná jsem to přehnala,ale byla jsem opravdu naštvaná.
Vylíčili mi všechno,co jsem se od Harryho dozvěděla.Že jeho rodiče i on byli strašně nezodpovědní atd.Čekala jsem,že mi toho poví víc,ale nedočkala jsem se.
„Jen kvůli tomuhle?!Bože!Jedno nedorozumění a vy se nesnášíte!“ zakřičela jsem,když můj otec domluvil.Má matka seděla v křesle,nohy měla přes sebe a dívala se na nás dva.Neřekla ani slovo,jen se dívala.
„Mami?“ řekla jsem klidně.Vydala jsem se k ní a chytla ji za ruku.
Přikývla a vydala ze sebe „Jsi dost velká na to,aby ses rozhodla,s kým se chceš stýkat.Sice si myslím,že máš na lepší,ale budiž.Když ho miluješ,bránit ti v tom nebudeme.“
Můj otec se zamračil „Ty možná ne,ale já ano!Nedovolím,aby ses ním setkávala! Bůhví co ti udělá.“
Vstala jsem a založila jsem si ruce v bok „Harry mi nic neudělá!Je jiný,než si myslíte.Zkuste to poznat a až potom ho suďte!“
Otec se na mě opět zamračil a zařval něco ve smyslu,jak si toto můžu dovolit a rychlým krokem se vydal pryč.Slyšela jsem jen hlasité zabouchnutí dveří.
„Mami…já…moc děkuju.“ Usmála jsem se směrem na mou matku.
„Včera jsme s tvým tatínkem vedli dlouhý rozhovor.Přemýšlela jsem o tom,co jsme ti všechno o Harrym řekli.Sice on a jeho rodina udělali něco špatně,ale ne zdaleka tak,jak jsme ti to řekli.Omlouvám se za to.Máš svůj život.Ale opíjet se s ním nemusela.“ Zasmála se a já taky.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

„Viki?“ ¨
Zvedla jsem hlavu a uviděla ve dveřích mého pokoje Isabell.Usmála jsem se a pokynula jsem jí,ať jde dál.Zavřela jsem můj skicák,do kterého jsem začala kreslit „pohled z mého okna“,nějaké ty domy,stromy,chodníky,auta a další. Seděla jsem u okna a ona si přisedla ke mně.
„Zase si budeš říkat,že jsem na to moc malá.Ale teď tě prosím o pravdu.Cos udělala,že se kvůli tobě naši rodiče hádají?“ zeptala se mě a podívala se na krajinu za oknem.
„Harry.“ Řekla jsem sklesle.
Isabell ví o tom,že se s ním nesmím stýkat.Je pravda,že se někdy chová jako malé dítě a ptá se na všechno,ale někdy se chová jako dívka v jejím věku,za což jsem moc ráda.
„Mamka povolila,ale taťka ne.Někam odešel.“
Isabell se na mě podívala a zakroutila hlavou „Nevím co to s ním je.Vždycky byl…jiný.Jiný než je teď.“
Musela jsem jí dát za pravdu.Od té doby,co jsem se začala více stýkat s Harrym je můj otec nějaký divný.Jiný než byl a to mě a zřejmě i mou sestru trápí.
„Víš Isabell,já Harryho miluji,mám ho moc ráda.Otce mám také moc ráda,ale nechci dovolit,abych se kvůli němu s ním nestýkala.Chci ho ujistit,že se mi s ním nic nestane a i kdyby šel Harry do nějaké blbosti,mě by do toho nenatáhl.Jenže on to nějak nechápe.Nevím proč.Trápí mě to a to hodně.Ale štve mě,že mi nevěří a pokládá Harryho za takového,jaký není.“
Isabell vstala a usmála se na mě.Objaly jsme se a ona mi pošeptala „Zkusím s ním promluvit.Možná budu k něčemu dobrá.“ Bez dalšího slova odešla a zabouchla za sebou dveře.
Bylo mi jasné,že ona ničemu nepomůže,ale nechtěla jsem ji přemlouvat,aby za ním nešla.Přeci jen,jeho malá holčička by mohla něčemu pomoct.Ale bojím se, aby do ještě nezhoršila nebo si otec nemyslel,že do toho spadla se mnou a,že mě drží.
„Jo,ségra,podělalas to.A Isabell k němu radši nepouštěj.Budeš ji muset utěšovat,to ti říkám.“ Řekl šibalsy můj brácha,který mi poslední dobou leze dost na nervy.
„Nech mě bejt.“
Došel blíže ke mně a nahlédl do okna „Nemysli si,že za to můžu já.Já jsem se neopil a nenechal jsem se políbit Harrym před naším otcem.“
„Počkat.On mě políbil před ním?“ vykulila jsem oči.
Přikývl a já jsem odvrátila pohled.
Hm,super Harry.Byls opilý,ale tohle sis mohl odpustit!


Do pátku moc kapitol nebude,mám hodně práce,abych se připravila na tu soutěž v Praze.A v pátek,jak už jsem říkala,nevýjde žádná kapitola,protože budu ráda,když dojdu do postele-jdeme na tu soutěž,od 6 do 23 hodin.

Děkuji za přečtení!

Komentáře

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.