Modrý koutek s Tindrell

Liana - Pro Svět Fantazie

Milá Ahmad,
posílám ti pozdrav z Arteiny. Doufám, že nás, tedy mně a Lilianu, přijedeš brzy navštívit.
Liana
Liana už čekala měsíc na odpověď jejího krátkého dopisu, ale ta stále nepřicházela. Vlastně nepřicházely žádné zprávy o její domovině. Je něco špatně?
***
Dveře koleje se otevřely a vešla Flower.
Liana se se zájmem otočila, Flower totiž právě přijela ze Sýrie, což je její bývalé bydliště a bydliště Ahmad. Liana ke svému zděšení zjistila, že Flower se netváří vůbec radostně, ale unaveně a smutně.
Posadila se k Lianě na postel, ale ta se bázlivě odsunula. Co jen může nést za zprávy?
„Ehm..tak tedy, Liano,“ začala Flower, „Vracím se ze Sýrie.“
To vím, pomyslela si nervózně Liana, ale doopravdy řekla:
„Nějaké špatné zprávy?“
Flower si povzdychla. „Bohužel ano. Cissy a Veronika už zachvátily i Sýrii. Rozpoutaly velké Černé tornádo nad jedním městečkem.“
„Nad kterým?“ otázala se nervózně Liana.
„Nad Irhou,“ vydechla Flower. Moc dobře věděla, co to znamená. V Irhě bydlela Ahmad.
„A?“ zašeptala Liana. FLower ale už jen zavrtěla hlavou. Liana ucítila, jak se jí derou do očí slzy. Flower zůčastněně kývla. „Byla mladá.“
***
Černý pohřeb. Šedavý déšť. Bílé růže. Byl vyhlášen den smutku v celém Světě Fantazie. Zemřelo spoustu lidí za následkem Veroničiného a Cissiného dovádění. Jednou z obětí byla i Ahmad.
Liana v sobě skrývala smutek a držela Lilianu za ruku. Ta smrkala do plátěného černého kapesníčku a měla zarudlé oči. Liana nesla bílou kytici růží, jako neposlední vzpomínku na Ahmad. Když přišly k jejímu malému hrobu, obě ovládl smutek.
Na podstavci stála její fotka a u ní malý květináček s malou černou růžičkou, zabalenou do černé stuhy. Liana jí položila na podstavec růže a poslední slza ukápla na fotku, než odešly.
„Sbohem.“