Kakajíčko s Otys

Zaseklí ve výtahu! - Aneb jsem prostě magor #5

Vítám vás u mého dalšího článku. 

Tenhle článek bude další z mé série trapasů... No, nebudu to nějak okecávat a jdeme na to! 

  Minulý pátek jsem byla s mým nejlepším kamarádem v obchodním centru. Patrik (ten můj kamarád) má něco okolo patnácti dioptrií (nevím přesně), takže musí nosit brýle. Ale ne... ten dickhead si asi hodinu nasazoval čočky a když už je měl na sobě, tak usoudil, že vypadá líp v brýlích, takže další hodinu si ty čočky sundával, takže mu ujel autobus a já na něj musela čekat další tři čtvrtě hodiny, ale tak... nechme to být. 

  No, prostě... Patrik dojel a chtěli jsme jít do kina na nějaký film, jenže tam zrovna nic nedávali, tak Rick navrhl, že zajdeme na ten největší chemický bullshit aka Bubble Tea. Tak jsme si dali Bubble Tea a šli si sednout do kavárny. Jenže co se nestalo? Kavárny byla samozřejmě plná, takže jsme celý obchoďák znovu obcházeli jako ti největší pitomci.  

  Jediné místo, kde bylo volno, bylo KFC. Takže jsme si řekli, že si tam sedneme a dáme si tam něco na jídlo, jelikož jediné, co jsme za ten den měli bylo Bubble Tea. Tak Rick jakože, že půjde objednat nějaké jídlo... Jenže jak už je to u něj zvykem: Když objednává nějaké pití, jídlo, je u pokladny, kupuje si boty, je v jakémkoliv obchodě, nebo je kdekoliv, kde jsou lidi... dělá ze sebe (amh, jak to říct) totálního trotla. A samozřejmě, že tomu tak bylo i v pátek. 

  Asi půl hodiny jsem ho přemlouvala, že to jídlo půjdu objednat já, klidně ho i zaplatím... Cokoliv, jen aby ze sebe neudělal totálního dementa a já nebyla ta, která to zase odnese a bude se za něj muset cítit trapně... 

Ale samozřejmě, že ani tohle nepomohlo. Ale já už jsem měla celkem hlad, tak jsem jen tiše v koutku čekala, co se bude dít. 

  Můj kamarád je totální blázen do Schyza a snad všeho, co se ho týká... 

A co myslíte, že se stalo? Patrik šel k pokladně a začal na jednu ze zaměstnankyň KFC řvát text Schyzovy písničky - Happy. 

Což bylo něco: 

Čau pi*do, zdraví tě kripl
jsem trochu tlustej a mám malej knipl
...

jsem trochu poblitej a nejsem hezkej
i když můj žalud je prej pěkně lesklej
když jsem nach*anej, tak je mi hej
hola hej, do půllitru vodku dej

...

pí*o, pí*o, dej mi víno

...

A to i s tímhle přístupem na něj byla ta zaměstnankyně (kupodivu) vcelku "milá" a to ho ještě prosila, že pokud nechce nic na jídlo, ať jde otravovat někam jinam... 

Ale ne, Patrik si to celé ještě musel pokazit refrénem, což už nás všichni zaměstnanci a dokonce i nějací bodyguardi (či kdo to byl...) vyháněli a po celém centru se pohybovali policajti, takže jsem vlastně ráda, že to dopadlo jen tak, jak to dopadlo... Ale myslím si, že po tomhle zážitku už asi nikdy nevkročím do KFC, aspoň ne do toho, kde jsem byla s Rickem. 

  ... Ale abych celý tenhle příběh nezakecávala jen jídlem... 

To, o čem bylo tak nějak měl být celý příběh a co je snad největší trapas... (nebo tedy 2 největší trapasy), je: 

Jak už jsem psala: Patrik musí nosit čočky nebo brýle, jelikož má cca 15 dioptrií. A kdyby je neměl, tak by nic neviděl. A víte vy co? 

Když jsme běželi z KFC, aby nás nemuseli vyvádět ti "bodyguardi", Patrik se nedíval na cestu a zakopl o květináč s palmou a vypadla mu peněženka. Takže ji hledal na zemi asi půl hodiny, než ji konečně našel. Ale ne. On by to nebyl Patrik, kdyby se stalo jen tohle... Cestou mu taky spadly brýle a rozbily se mu a věřte mi, že takové brýle nejsou zrovna levná záležitost...

Ale co už, Rick mi řekl, že někde s sebou by měl mít i čočky, tak, že si je půjde na WC nasadit, ať na něho počkám u TESCA. (které je hned naproti záchodů, nevím, který génius to tak vymyslel, ale ok...) 

  Cca po 10 minutách mi došla SMSka, něco jako: ,,brz na hsjl, tak jsem mu volala, že co se děje... 

A on mi ultra tichým šepotem vyprávěl, že jelikož nic nevidí, šel místo pánských na dámské záchody a je zavřený v jedné kabince, tak ať za ním rychle dojdu... 

  V tu chvíli jsem totální záchvat smíchu a chtěla jsem ho tam jen tak nechat a oplatit mu tu trapnou chvíli v KFC, jenže jelikož je Otakarka hodná, tak jsem za ním šla. (a taky protože bych pak nenašla cestu na busák, hehe...) 

Ale přeci jsem si chtěla tu chvíli nějak vychutnat a tak jsem na něj řvala přes celé záchody jeho jménem. Pár ženských se na mě sice dost divně dívalo, jenže v tu chvíli mi to bylo tak nějak jedno a vychutnávala jsem si ten skvělý pocit... 

  Nakonec až na záchodech nikdo nebyl, tak jsme konečně vyšli a chtěli zajít už konečně na nějaké to jídlo, jelikož jsme celý den nic nejedli. Jenže to už bylo 6 a v 6:25 mi jel autobus a další mi jel až v 7. Ono to není jen tak, dojít na busák, který je cca kilometr a půl od centra, takže jsem nechala jídlo jídlem a spěchala jsem na bus. 

  Jelikož jsme si měli vybrat mezi výtahem a schody, rozhodně jsme si vybrali ten výtah, abychom nemuseli šlapat další 3 patra dolů a pak ještě kilometr a půl. Ale víte vy co? 

V tu chvíli nastal ten trapas! 

Výtah se zastavil a bylo to. Nechtěl se rozjet a my trčeli ve výtahu. Poloslepý Patrik nic neviděl a já chytla totální hysterák. Takže jsme byli opravdu "suprově sehraná dvojka".

Já tam hysterčila, že nestihnu autobus a při nejhorším budeme muset přenocovat v tom výtahu nebo i hůř, nikdo nás tam nenajde a my tam umřeme. Také jsem využila mou "skvělou" slovní zásobu sprostých slov a jela jsem je jako Eminem - Rap God. 

A také jsem v tu chvíli začala obviňovat Patrika, že nebýt jeho kravin, nebyl by "slepý", nezabloudil by na dámské záchody a tudíž bychom neměli ani tolik málo času, nemuseli bychom jet výtahem a právě teď tam trčet. 

  Takže jsme si půl hodiny nadávali a vzájemně se obviňovali, kdo za co může... A přesně po 37 minutách (počítala jsem to) se ten výtah rozjel a já byla celá štěstím bez sebe! 

Nějaká paní s kočárkem si ten výtah zavolala, což bylo na jednu stranu fajn, protože jsme byli s Paťou oba šťastní, že nebudeme muset jet opět výtahem a raději půjdeme po schodech... Na druhou stranu si ho ta paní zavolala až úplně v horním patře, takže jsme šlapali dolů celé 3 patry, což nám zabralo asi tak 5 minut. 

  A samozřejmě, že jsem ten dřívější autobus nestihla. Takže jsem musela jet až tím v 7, který jsem stihla jen tak, tak. A doma jsem dostala totálně vynadané, že už nikam nebudu jezdit, když nevím v kolik domů a taky, že týden budu mít zákaz na počítač a já měla zrovna dělat prezentaci do školky, takže skvěle. A když jsem se ospravedlňovala tím, že jsem přijela domů pozdě jen kvůli Patrikovým kravinám a jeho "slepotě", tak mi máma dokonce zakázala kamkoliv s ním jezdit... 

Takže to celé dopadlo vlastně tak, že mám zákaz jezdit kamkoliv s Patrikem a vlastně... se spolu ani nebavíme a myslím, že už ani nebudeme, jelikož dostal doma taky nejspíš vynadané už jen kvůli těm brýlím...

... Takže to byl naprosto "dokonalý" den! 

No, to by bylo pro dnešní příběh všechno, doufám, že se vám tenhle trapas aspoň trochu líbil a u dalšího článku...

TAKOS! 

+14

Vtipy a zábava

Autor: Otakarka El. Petřinská   |   Publikováno: 13.06.2017   |   Zobrazeno: 867x