HryProDivky.cz
Panická ataka :(
Dnes píšu článek dopoledne, protože jsem doma. V noci se mi stalo něco hnusného, a protože deník mi hnije někde v batohu, vypíšu se sem.
Depresemi, hypomaniemi i panickými atakami trpím už od nejútlejšího dětství, takže to je něco, co už dobře znám, nicméně díky lékům, a asi i díky tanci jsem na tom byla dlouho o dost lépe. Mívám panické návaly, to ano, ale obvykle jen v té míře, že jsem celej den podrážděná, nervní a paranoidní z nějakých blbostí, třeba že po odchodu z domu šílím, že jsem nevytáhla fén ze zásuvky, nezamkla atd..a pak se celou cestu bojím, že byt vyhoří a podobně. Nebo tak, že mě to sice chytne silně, ale jen na chvíli a podaří se mi to rozdýchat nebo se pořádně vybrečím a trochu vyhysterčím, a je to zase lepší.
Ale dnes v noci...Opravdu k tomu nebyl žádný důvod. Večer jsem se normálně nachystala do postele, vzala si pilule jako každý večer...Jenže nezabraly. Místo abych do hodiny usnula jako vždy, jsem se převalovala, čučela do stropu a měla nervy. No a protože v pět musím vstávat, chytla jsem dost nervy z toho, že pokud včas neusnu, tak ten den prostě nevstanu a bude z toho průser. A pak jsem najednou nemohla dýchat, třásla se a bylo mi zle od žaludku a chytla jsem křeče do celého těla. Pak koukám na hodiny, půl jedenácté, za šest a něco hodin mám vstávat ( s těmihle léky není možné spát pod osm hodin, prostě mě nepustí) tak už vím, že je to průser, a že zítra budu muset zůstat doma. Zrovna teď je absence něco, co si nemůžu dovolit.
Jenže jsem věděla, co jedinýho mi může pomoct. Vzít si ještě prášek. Popř. kdyby bylo nejhůř, tak si jednorázově vzít diazepam, který mám doma jen pro případ největší nouze...Jenže když si vezmu léky před jedenáctou v noci, pak opravdu nevstanu.
To už jsem se ale bála, že mě klepne, protože mi srdce mlátilo tak, že mě to až dusilo a začalo mě fakt bolet na hrudi, samozřejmě to nebyl žádný infarkt, ale jen šílená panika...No, co jsem mohla dělat. Smířit se s tím, že si budu muset dát jednodenní soukromé prázdniny a vzít si sakra další lék, jinak se tam panikou udávím. Tak ještě v noci volám Lenovi, on stejně před půlnocí spát nechodí...Tak jsme trošku pokecali, nebo spíš on mluvil a já se snažila se rozdýchat...To mi pomohlo z nejhoršího, a pak jsem se rozdýchala, pokusila se o meditaci, né moc úspěšně, a pak už jsem naštěstí usnula pod vlivem větší dávky.
Sice jsem měla šílené noční můry, ale vyspala jsem se z nejhoršího. Vzbudila jsem se rozlámaná, jako kdyby mě v noci někdo zmlátil, ale aspoň jsem už mohla dýchat a moje srdce se nepokoušelo vybubnovat metalovej koncert...
Takže jsem doma. Co nadělám :( Teď mám nervy akorát z toho, že jsem doma a ne tam, kde být mám...Omluvený to mít budu, sice se mi to právě dneska fakt nehodí, ale...V tom stavu, ve kterém jsem byla bych tam ani nedolezla. A i kdyby...jaké výkony bych asi podávala, kdybych celou noc nespala. Takže dnešní den pojmu jako takovou psychickou očistu, dám si jógu, nějaké procházky, pokusím se se zabavit, udělat, co je potřeba...a dnes od sedmi večer už jen cílená relaxace a léky si radši vezmu už v těch sedm, aby to prostě zabralo. Samozřejmě se teď klepu hrůzou, že se mi to večer stane znova :(
Tady je vidět, jak jsou psychické nemoci zrádné. Můžete být sebelíp zaléčení a sebelíp s tím umět pracovat, a stejně se někdy stane tohle, a vy s tím nenadělte vůbec nic, a nic, než vyšší dávka oblbováků vám nepomůže. Nejsem doma proto, že bych byla klasicky nemocná nebo měla chřipku. Nejsem doma proto, že by mi bylo fyzicky zle, ale bylo mi tak zle psychicky, že mě to vyřadilo z provozu :/
Smutný na tom je, že psychiatr si na mě na našich sezeních najde sotva 15 minut, a už snad dobrého půl roku jsem neměla vůbec příležitost mu doopravdy říct, jak na tom občas jsem. Že jsem slyšela i nějaké hlasy, když jsem byla hodně unavená...Sice jsem věděla, že nejsou skutečné a nijak mě to neovlivnilo, takže žádné halucinace v tom slova smyslu se sice nekonají, i tak si ale myslím, že by bylo třeba mít se na pozoru. Už jenom ta moje porucha spánku sama o sobě je blbá, a v kombinaci s bipolárkou a úzkostmi to fakt není nejlepší, i když léky samozřejmě dělají zázraky, ale někdy, jak vidno, nepostačí.
Doufám, že vy se máte lépe, a pokud má někdo podobnou zkušenost, napište mi, třeba si můžeme alespoň vyměnit typy, co s tím dělat a jak úzkosti lépe zvládat, aby nám to nezasahovalo do života. Všem přeji pěkný den.
Komentáře
Butterfly340
(Imagination☆)
Mně se nedávno stalo to, že když jsem měla jít spát, tak mě začalo šíleně bolet břicho. Ale fakt hrozně. Po prášku to bylo sice trochu lepší, ale i tak. Skončilo to tak, že jsem prostě další den zůstala doma. Byl to zrovna den, ve který jsem měla odjíždět na byt a večer jít na přednášky... Takže jsem prostě odjela o den později. Díkybohu to bylo týden, kdy mám povinné semináře pouze jeden den, takže jsem vlastně nic neprošvihla.
Mi pomáhají to všechno zvládnout. Akorát jich mám teda brutální spotřebu 
Ale jako, doteď přemýšlím, z čeho mi mohlo být tak špatně...
Každopádně, jo, občas se člověk necítí dobře. A to je v pořádku.
Si momentálně nedokážu svůj život představit bez zázvorových bonbónů a ricola bonbónů
Gungni
However, due to the severity of my migraines, I often take the pain medication Paralene. I don't have sleeping pills or anything like that rolling ball 3d
Adriana MJ
ja jsem v jednom kuse ve stresu i kdyz se nic nedeje a sotva na me matka promluvi hned na ni jecim protoze ji nesnesu navic jsem hrozne paranoidni a mam pocit ze mi kazdy cte myslenky i kdyz to nejde jestli teda nevyvolali dabla ale myslim ze to nedela kazdy clovek na ulici.... ale zjistila jsem ze si nerozumim s lidmi meho veku ale s dospelimi takze uz se netrapim tim ze nemam kamarady protoze vim ze by to s nimi nedopadlo navic jsem se asi 6 let kamosila s jednou holkou a dost me i memu bratrovi ublizvala i s jinymy detmi a bude to znit divne ale moje nejlepsi kamoska jsem ja sama ale mam taky problemy s nespavosti uz nekolik let nekdy nespim do tri do rana nekdy do pul jedne obcas nespim celou noc ale nemuzu spat ve dne protoze se za to citim provinile jako by se ve dne nemelo spat at uz se v noci delo cokoliv obcas mam v noci halucinace kocek a kotat a nekdy se mi ve tme meni ruzne predmety a jsem uz hodne dlouho uplne mimo napriklad ctu knihu ale i tak to obcas moc nevnimam a pak uz nevim ani poradne co jsem cetla a vubec se nesoustredim i ve skole a proste mi porad treba jeden kluk ze tridy rika ze jsem uplne mimo uz mi to reklo i par ucitelek a jednou jsem sla neco vyhodit do kose a ja jsem stala ve dverich a byla uplne mimo a az pak mi teprve doslo ze vedle me stoji moje teta a chce abych ji uvolnila cestu ze potrebuje projit a uz jsem nekolikrat zpanikarila tak ze jsem nemohla dychat nekdy jsem i brecela a nebo kricela....
je mi lito to co se ti stalo a omlouvam se za chyby a ze je to tak dlouhe
Adriana MJ
RinKagamineCZ: I tak zadne prasky na spani nebo tak nemam ale casto beru paraleny kvuli silnym migrenam
RinKagamineCZ
Adriana MJ: Jsem ráda, že ses mi sem vypsala, i to někdy člověku trochu pomůže. No, vše co popisuješ, znám. Dokud jsem neměla léky, nespala jsem téměř vůbec a nejednou kvůli tomu únavou zkolabovala. To mi bylo devět. A teď se bojím, že mi léky přestávají zabírat, a já zase nebudu spát
Je to dost šílený, kolik lidí má tyhle problémy. Občas si fakt říkám, co se to s lidmi děje, protože je toho všude plno a z daleka to není sranda. Ty výpadky a drobné halucinace mívám také, bohužel můj psychiatr na to řekl, že je to ještě v pohodě, a že když za ním dojdu, tak přece funguju a to je hlavní ( v překladu, to stačí, tak vás ještě nemusíme zavírat, takže na to kašleme) To s tím čtením myšlenek mívám taky, ale naštěstí FAKT vím, že je to blbost. Dokonce jsem to testovala 
Když jsem ty stavy měla, schválně jsem myslela na věci, na které by daná osoba prostě zareagovala atd.