Game Over... I lose...

Zkus mě zabít znovu...

Jdu sama městem...Musím jít najít tetu...Je zlá...Nevím proč furt já...Najednou mě někdo chytne a vede mě do auta...snažím utéct ale nejde to...Když mě ten chlap posadí do auta, tak se ptá ,,Jak se jmenuješ,a kolik ti je ? " zarazím se...Protože nevím proč to chce vědět...Ale ze strachu odpovím ,, J-Jmenuji s-se Belle Liebeová, a j-je mi p-pět let...". Ten chlap se usměje a řekne si pro sebe ,,Super je to ona...". Ten chlap měl kapuci,sluneční brýle,a šátek přes pusu...Asi se známe...Protože by tohle  neměl...

                                                        O PĚT MIN. POZDĚJI

Přijedeme k nejtemnějšímu lesu, co u nás je...Zeptám se ho ,, Proč zrovna já ?" - ,,Protože na to  že ti je pět let,tak jsi hodně inteligentní...Za chvíli by si zjistila co jsem udělal...Proto tě musím zabít...No já tě nezabiju...Ty umřeš sama...". Jdeme tím temný lesem...značkoval si cestu papírkami...Když jsme došli nejspíš do středu,tak mě shodil  do menší jámy...Šel pryč...Sundával papírky, aby sem se nemohla dostat zpátky....Řvu na něj ,,Hej!! Počkej! " Ale on stále odcházel dál a dál, ode mě...Sedla jsem si a začala brečet...Když jsem se podívala před sebe, uviděla jsem zatoulané mládě lišky...


Začala na mě mluvit...Nikdo neví jak mluví lišky...Ale já jí rozuměla...Jmenuje se Carrie...A kvůli Carrie jsem přežila...


Roky plynuly...A Carrie mě naučila mnoho věcí...Jako odměnu za to že mi pomáhá přežít,od roku 23.2 2013 se jmenuje Carrie Liebeová...Vlastně rok a jeden den po té co jsem " umřela ". No v tomto lese jsem začala žít od 22.2. 2012. Na mé narozeniny...


Je mi 13 let...Ale já to nevím...Nepočítala jsem to... Já a Cerrie se jdeme projít...najednou najdeme takové místo, kde svítí slunce (skoro v celém lese to slunce moc nesvítí ),je tady i vodopád, celé je to zarostlé mechem, rostou tu lesní jahody...Byla to nádhera...Tady jsme žily další dva roky...


Jednou se tak procházíme lesem...Carrie je přede mnou a volá ,, Belle! Pojď slyším zpěv...." že by moje záchrana...Běžíme lesem ,, Carrie už ten zpěv taky slyším..." Les byl zelenější než si ho pamatuji... 

Běžím lesem a dívám se na tu krásu...Zpomaluji...Lítají kolem mě motýlové...Je to nádhera...


Vidím tam jednu vílu...Rozzářím...Protože jsem si myslela že víly neexistují...Ta víla se na mě podívá a říká 

,,Ahoj Belle...Já jsem Claudie...To já jsem ti zachránila život...Jsi už tu 10 let...Asi by jsi chtěla domů co??" - 

,,Ahoj Claudie...Já už tu jsem 10 let...Páni...A ano chtěla bych domů..." Claudie mi podává nějaký nápoj...


,, Tohle vypij...A až uvidíš v noci nebo k ránu září, jdi za ní....Opatruj se..." a Claudie zmizí....

Jdeme zpět k vodopádu...Tam jsem to vypila...Kousek jsem nechala Carrii...Každý den když jdeme spát se těším že uvidím záři....Dny a noci plynuly...Jednou k ránu vidíme záři...Běžíme za tím...Ale furt nic...Tak běžíme dál...Už nemůžu ani Carrie...Ale jestli chceme pryč musíme jít dále...


Najednou začne na mně Carrie volat... ,, Belle! Belle! Našla jsem východ! "  jdeme z lesa ven... ,, Tady mě ten chlápek vysadil...Znám cestu domů...Carrie pojď za mnou...". Jdeme městem lidi se na mě dívají...Kvůli tomu jaké mám oblečení nebo že jdu s liškou...? Asi kvůli všemu...Že mě neznají,jak vypadám, že jdu s liškou...Dojdeme k domu kde jsem bydlela...Kouknu se přes okno jestli tam ještě bydlí...Vidím tam mámu,tátu,tetu,strejdu...A nějaké děcka...Zazvoním...Pro jistotu vezmu Carrii do náručí...Je schopná tam vlítnout...Otevře mi máma a řekne ,,Potřebujete něco...? " - ,,Ahoj Mami...To jsem já Belle...Přežila jsem..." usmívám se a máma omdlí...všichni se jdou podívat co se stalo...Najednou se máma probudí a řekne... ,,Belle pojď dál..." všichni se na mě dívají jak na blázna...Jenom strejda je otočený...Máma přijde do obýváku a říká dětem.... ,,Emily,Lauro toto je vaše sestra... " - ,,Ahoj ty jsi Belle že...Já jsem Emily" - ,,Ahoj já jsem Laura... " obejmou mě...Cerrie zatím se dívá do krbu... Strejda si obleče mikinu a dá si kapuci...nasadí sluneční brýle, a dá si šátek přes pusu... ,,Ty ! " vyhrknu ,,Belle co se stalo? " - ,, To ty jsi  mě hodil do toho lesa...! " - ,, Co? To je pitomost..." jde pryč a zabouchne dveře... ,,Cerrie se mnou! " jdu pryč z domu...strejda jde do nějaké hospody...Sedne si ke stolu kde sedí nějaký další chlap a povídá ,,Co stalo se něco?? " - ,,Ano stalo...Belle to přežila..." - ,,Jestli zjistí co jsme udělali je konec... " - ,, Já vím...Musíme se jí zbavit znovu..." - ,,A jak ?? " - ,, Zabijeme ji sami...". Vracím se domů...Máma mě pošle se převléct...Když přijdu do obýváku tak všichni na mě ,, Všechno Nejlepší!! " teta Cerrii přehlédla...A když jí viděla začala řvát ,,Aaa! Až ta liška zmizne z domu!! " - ,, Ne!  Cerrie je součástí rodiny! "  Všichni se na mě divně podívají...Pokračuji ,, Cerrie není Cerrie Fox tak jak ostatní lišky ... Cerrie se jmenuje Carrie Liebeová ! " - ,,Belle..." začne máma ,, Ty už nejsi Belle Liebeová ale Belle Liebe...Takže Carrie je Carrie Liebe. ... " Liebe je německy Láska...Takže strejda by se neměl jmenovat Liebe, když nemá rád ani svojí rodinu...Na druhý den jdu nějakou  cestou abych našla strejdu...


Kráčím a najednou mě zatáhne  někdo do lesa...Byl to strejda,a  drží mi nůž u krku...Ale Carrie ho kousla do nohy nůž spadne na zem...Vezmu ho a říkám ,, Půjdeš sedět! Za to že jsi vykradl banku,zabil 5 lidí, a ještě ses mě pokusil zabit...To ti neprojde..." - ,, Tak ale to si mě musíš chytit..." začne utíkat...Já za ním...Jsem před ním, a Cerrie vedle mě..dám jí nuž...Cerrie ho bodne do nohy...Nemůže dál utíkat...Zavolám policii...Ta hnedka přijela,zatkla ho a dala mu doživotí...Já jsem si žila spokojený život...Ale né sama... zbytek života jsem prožila s Cerrii...





To by bylo vše doufám že se vám to líbilo...Když tak se omlouvám za pravopis...ČÁU!!!

Pro Lociku 11 Tvoje Sušenka Míša... 

      



Komentáře

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.