HryProDivky.cz
Sebevědomí ti nechybí | Část 1
Athrea! ... ne, špatně Intie, takhle se už jmenuje tvoje postava.. Sakra, já ten pozdrav nevymyslím.
Okay, takže tu je první kapitola této slátaniny, odehrávající se v království Ainvii někdy ve.. středověku? Eh, to asi ne, jednoduše v jiném vesmíru. Možná někdy 1900, nemají moderní technologie ale zas to nejsou neandrtálci.
Pohled Mikaely
Znovu mi zvoní ten otravný budík.. Upřímně, občas bych se raději neprobouzela. Šáhnu někam k uchu, abych si na chvíli sundala má oblíbená sluchátka - jenže zjistím jednu šílenou věc - žádná sluchátka nemám! Rychle vstanu a hledám je, jenže nenajdu ani mobil.. Jak bez nich mám přežít?! To bude zas den..
Obleču se do jednoduché bílé halenky a šedé sukně - nic jiného v té rychlosti nevyhrabu - a vezmu si stříbrný náhrdelník se srdíčkem.. Můj módní styl je nepřekonatelný. A pokud v tom nevidíte ironii, je s vámi něco špatně.. Vyběhnu z pokoje, ale jakmile překročím práh dveří, zamotá se mi hlava a jdu k zemi..
Pohled Kairy
Šla jsem právě ze snídaně, oblečena v ohromujících světle modrých šatech, když v tom jsem málem zakopla o nějakou dívku.. Nikdy předtím jsem jí neviděla. Je oblečena jako z nižších vrstev, jenom tričko a sukně, dokonce je bez bot. Obrátím jí, abych jí viděla na obličej. I když rozcuchané, má překrásné vlasy v platinové blond až po ramena. Je bez akné, což jí dost závidím.. Možná bych na ní mohla přestat zírat a někoho zavolat, aby mi s ní pomohl. Bratr má komnatu relativně blízko a nerada bych jí odevzdala do moci otce, nebo ještě hůře, do moci císaře Ainvie.. V tom případě se bojím o její osud.
Pohled Athrey
"Athreo, pohni sebou a otevři!" uslyšel jsem křik. Zní jako Kaira, ale takhle naštvanou jsem jí zažil jen dvakrát, takže to buď je někdo jiný a nemusím se obtěžovat a nebo je to ona a musím se bát o svoje zdraví.. Takže tak-či-tak nemá smysl otevírat. Raději tu budu ještě chvíli ležet a číst si..
"To jsi tu vážně udělala tenhle skandál jen kvůli jedné nezajímavé chudačce? Proč jsi jí neodnesla rovnou k otcovi?" zasmál se tak-trochu-hodně rozčílený Athrea.
"Chtěl jsi říct chudince, vždyť tam byla taká samotná a.. spící." pokusila se zasmát Kaira.
"Eh, dobře, vzdávám se. Mám ale jednu podmínku.."
Vím, je to krátké, ale chtěla bych vědět váš názor na tento scénář.. Ještě to můžu přepsat a udělat to v našem vesmíru, s tím, že by se potkali třeba o prázdninách.. Otázka: Mělo by být písmo větší či menší, či takhle ideální?
Děkuji za přečtení a jsem vděčná za jakoukoliv zpětnou reakci.
Komentáře
sasasvachova
(ANIME!)
Slova došla po přečtení této úžasné (sakra to je ten příběh) story (to nedává smysl, ach jo, proč nic nedopadne podle mých představ?)