Anime povídky atd.

Saikō no nakama- 6

Kapitola 6.- Zapomenutý slib

"...No a tak táta musel koupit novou,ale i tak byla máma docela naštvaná.Docela vtipné,co?" povídám.

Teddy se totiž zastavil na lehčí večeři těsně před zavíračkou,ale musím říct,že vypadal hrozně.

"Hmm,pravda.Uáhh!" hlasitě si zívne a položí se na stůl.

"Nedokážu pochopit,proč se neučíš postupně,Teddy.Pak by si nevypadal jako nedospalá mrtvola.Měl by ses šetřit od toho hraní LOLka." řeknu,když so začnu dívat do jeho hlubokých,unavených očí.

Minulou a předminulou noc musel totiž strávit učením se na pololetní test,protože zbytek svého času na každodenní studium protrávil hraním videohry.

Utekly už tři měsíce a vše bylo prakticky stejné.Hikaru s Lucielem se čas od času stavovali na pokec a když jsem měla čas,zašla jsem se podívat za Zenem.Jeho sláva začínala být pomalu tak velká,jak jeho pohlednost.Momentálně hrál v jednom muzikálu.Myslím,že se jmenuje Rising star a podle něho je to docela dobrá hra.Možná bych tam pak zašla...

"Vlastně co to teď posloucháš,Meru?" zeptá se mě a podívá se mi na displej mobilu.

"Není to ta písnička,co zpívá Zen v tom muzikálu?" diví se Teddy a já přikývnu."Jo,je docela hodně dobrá.Nevěděla jsem ,že má tak dobrý hlas.I když vzato,Zen byl vždy dokonalý.Pravda,ne?" řeknu a Teddy se otočí a začne si mumlat něco jako:"Zen,Zen,furt jen Zen.Co je na něm tak výjmečný?"

"Co?" podivím se,neboť mu moc nerozumím."Ale nic.Je neuvěřitelné,že je Zen tak oblíbený,co?Haha." řekne a já mu to potvrdím."Svatá pravda.Zen byl vždy magnetem pro pozornost a hlavně pro holky.Vzpomínáš,jak s ním vždycky chtěly na začátku školního roku sedět všechny holky z třídy a on si sednul vždy jenom ke mně?Upřímně jsme si měli docela hodně blízko." řeknu a Teddy přikývne."Hmm.Asi jo.Ty a Zen.." řekne ale než dopoví větu,začne mi zvonit telefon.

"Oh promiň,mohu to vzít?" řeknu a Teddy zamává rukou."Eh,jo.V poho."

Já tedy poodejdu pár kroků dál a podívám se na displej:

Zen? Co chtěl v tuto dobu? Opatrně vezmu hovor a řeknu."Ahoj Zene."

Z mobilu se ozve jeho něžný hlas."Ahoj Meru,jsi dneska volná?Ehm..no,tím myslím,totiž,nechtěla by si se mnou někam vyrazit?Myslím jako na čerstvý vzduch?" řekne a zní trochu,jako by se styděl.

"To má být jako výzva na rande,nebo co,Zene?" řeknu a (samozřejmě) to myslím ironicky.

Jenomže nevím,jestli to tak pochopil i Zen.

"Když to tak bereš..tak to ber jak chceš ty." řekne a já se začnu smát."Dobře,dobře.Tak tedy kde a kdy?" zeptám se a on odpoví."Co takhle za půl hodiny v městských zahradách?"

Já vesele přikývnu."Za půl hodiny v městských zahradách?Žádný problém,jen počkám,až mi padne,hodím něco na sebe a jsem tam.Tak tedy domluveno.Čau." řeknu a Zen se semnou rozloučí."Tak potom naviděnou!" a zavěsí.

"Uff,no co si to chtěl doříct,Teddy?" řeknu a otočím se.Teddy ale náhle vypadá jinak.

Vypadá...nešťastně a překvapeně zároveň.

Až teď mě napadlo,že mohl něco z naší konverzace slyšet a vyložit si to špatně.Otázka ale zní,kolik?

"Em,Teddy?" zeptám se a on si náhle bere věci a odchází směrem k ven."Ah,to nic.No..ehm,už musím.Promluvíme si později.Děkuji,že jsem si mohl s tebou promluvit.Ahoj." a než se ho nijak pokusím zastavit,zmizí.

Zase se choval divně...

Zvlášť v okolí mě a Zena.Nechápu ale,proč...

"Na,tady jedna horká káva na zahřátí.Nečekala si dlouho?" řekne Zen a podá mi kelímek."Děkuju." řeknu a usknu si opatrně kávy.

Poté se se Zenem vydáme zase na procházku nočními zahradami.

"Dnes je nádherná obloha,co?Dokonce jdou i vidět hvězdy!" řekne Zen a já se podívám na nebe.

Opravdu.

"Přemýšlela si někdy,jaké by to bylo,kdybychom se po smrti proměnili ve hvězdy?" zeptá se náhle při chůzi a dívá se na zářivé nebe.

Zamyslím se..

Stát se hvězdou po smrti?To není zas tak zlý nápad.Člověk by se pak mohl dívat na ostatní z vrchu a dávat na ně pozor,ale necítili bychom se osaměle,bez možnosti k nim promluvit či jenom se jich dotknut...

"Asi ti furt chybí,že?Někdy nejde uvěřit tomu,že už tu s námi není." řeknu a též se zadívám na nebe.

"Pravda.Myslíš že nás pozoruje?" řekne a já přikývu."Nejspíš ano."

Podívám se na Zenovu tvář.Je neuvěřitelné,že někdo tak pohledný a tak skvělý je svobodný.

Náhle se mi objeví myšlenka v hlavě..

"Zene,ty si nikdy nepřemýšlel o přítelkyni?" řeknu a Zen řekne."A víš,že jo?Bylo by fajn přijít domů s tím,že by mě někdo uvítal s otevřenou náručí,dal by mi pusu,povečeřeli bychom spolu a pak šli spokojeně spát." Poté cítím,jak mojí ruku něžně sevře jeho a začne mi bušit srdce..

Náhle ale ticho přeruší jeho dva hluboké nádechy a slova:"Popravdě,vzpomínáš si na náš slib?"

"He?Slib?" nechápu a Zen vysvětluje:

"No ten,že až dospějeme, vezmeme se a najdeme svoje vlastní štěstí.Vím,že je to hloupé přání a nejspíš nemožné,ale doopravdy tě mám rád Meru.Víš,totiž..Chci ti už nějakou dobu říct...Eh,chtěl jsem ti říct..Chtěl jsem ti říct,že jsem tě vždycky velmi miloval." řekne s menším zasekáváním a jde vidět,že se červená a já jen řeknu..."Co?"

Moje srdce se náhle v tom momentě rozbuší a já cítím strach."Zene,j-já nemám slov."

"Co říkáš na to,jednou ten sen naplnit?" řekne a usměje se.

Abych řekla,nevím,v jakém smyslu myslel to ono slovo "milovat".

Jen vím,že sice jsem vždy měla Zena ráda,to ano,ale abych do něho byla zamilovaná,tak to nejspíš ne.

Nechtěla jsem ho ranit.Vím,že bych mu jen přiváděla potíže a navíc i tak trochu chci,ať jsme jen přátelé.Proto se jen usměju a řeknu tedy:"Pokud bude tomu přáno.."

"Dobře,slib tedy platí,ano?" řekne a podá mi na to malíček.Já udělám totéž a pak se oba náhle pustíme do smíchu...

Vím,že by se nemělo lhát,ale nechci ho ranit.Chci aby bylo vše stejné,jako tenkrát.

Být jenom kamarádi...

No,co dodat.Meru je hold na Friendzone.XD

Ale to neznamená,že se vše hned zjednoduší.Zen si to totiž vyložil podle sebe takže nečekejte,že ji nechá jenom "jako kamarádku".Navíc Hikaru se do toho též hodně zaplete a k tomu chudák Teddy to si vyloží vše špatnou cestou...

Určitě se těšte na další díl a brzy naviděnou!

Ukázka na další díl!

"Meru,všechno nejlepší!" řekne náhle mi Teddy podá kytici růží...

"Co je tak úžasné na něm!Copak nechápeš,jak si pro mě důležitá?Nechci,abych zase přišel o někoho,koho mám rád"...

"Náhle se Luciel při pohledu na displej svého mobilu zděsí."To snad nemyslí vážně.." zarazí se a pak se podívá na nás: "Lidi,podle toho co se tu píše,chce Teddy spáchat sebevraždu.."

+4

Příběhy a povídky

Autor: nika 12   |   Publikováno: 09.10.2016   |   Zobrazeno: 968x