HryProDivky.cz
Mayu a Ai - 5
Každý si představuje svoji perfektní realitu.Ne však každému se může taková realita zdát skvělá.
Proč je tomu tak, že je svět,jaký je? Vážne by mě to zajímalo..
"Já toho králíka zabiju!" začala nadávat Ai a začala si ždímat šaty. Totiž, poté co jsme zase spadly do té díry, co se jevila jako portál nebo co, jsme dopadly do jezera.Naštěstí to nebylo nějak hodně hluboké jezero,ale i tak jsme byly po pás ve vodě. Zatím,co Ai nadávala na králíka ždímal si šaty,jsem se porozhlédla po krajině.
Nevypadala jako království duhy,do kterého jsme spadly předtím.Tento svět byl mnohem normálnější.Nebyly zde lízátkové stromy či žvýkačkové keře.Vypadalo to jako normální svět. "Ai,možná jsme se nakonec vrátily!" začnu se veselit. "Myslíš?" řekne Ai ,která si dá ruce v bok. Nechápala jsem. "Nezdá se ti tohle místo nějak divné, Mayu?A i kdyby tohle byl náš svět,tak to rozhodně není Osaka.Osaka je plná života,tady kromě pár stromů,jezera,nás dvou a toho volání o pomoc nic není..." "No jo,když myslíš.." zarazím se ale."Počkat? Řekla si volání o pomoc?!" začnu naslouchat.Opravdu slyším hlas.Chytnu Ai za ruku a řeknu "Jdeme!" a táhnu ji za hlasem."Bože a kam?" ptá se Ai."Samozřejmě mu pomoct? Nemůžeme to přehlížet." odpovím a běžím dál.Hlas je silnější a silnější ,až se náhle před námi objeví sráz,pod kterým leží docela mladý muž. Doběhnu k němu a zeptám se "Jste v pořádku?"
Mladík něco zamumlá a chytí se za krvácející rameno."Oh, vy krvácíte!" vyděsím se a zavolám na Ai "Hej pojď mi pomoct!Myslím,že má zlomenou ruku a navíc krvácí." Ai se zeptá "Co mám podle tebe dělat?" Já se zarazím.No,moc jsem taky nevěděla o první pomoci,ale viděla jsem hodně filmů,s takovými situacemi. "Musíme mu tu ruku znehybnit.Zkus utrhnut nějakou větev.Já mu zastavím krvácení." a roztrhnu si kus sukně ze školní uniformy.Poté mu látkou zavážu ruku a pomalu se krev vsákla do látky a přestala téct.Ai nakonec našla kus dřeva,kterou jsem mohla znehybnit ruku.
"Umm.." zamumlal po chvíli mladík.Nejspíš byl mimo.Podíval se na nás: "Kdo jste?" zeptal se a my se představily."No,já jsem Mayu a tohle je Ai.Našly jsme vás tady zraněneho tak jsme vás ošetřily.A kdo jste vy?" Mladík vstal a sundal si čepici,kterou na sobě celou dobu měl a my jsme se vyděsily. Zpod vlasů mu vystupovaly kočičí uši."Dovolte abych se představil.Jsem Veon,princ zdejšího kočičího království.Mnohokrát vám děkuji za vaší ochotě mi pomoct." řekl a já celá rozrušená, z jeho uší, řekla "Rádo se stalo.Co vlastně jste ale tady dělal,princi Veone?" Princ,který náhle pískl a z nenadání přiběhnul bohatě osedlaný bílý kůň,se začal červenat."No,můj otec by chtěl,abych si našel budoucí královnu,tak jsem ji šel tak nějak hledat." Najednou ale se přestal červenat a chytil mě rukou (tou zdravou) za moje ruce,poklekl a řekl:"Teď jsem si ale uvědomil,kdo by to měl být.Prosím,Mayu, stanete se královnou totoho království a mojí ženou?" To mě celou vyvede zmíry. Nejprve zbělám a pak teprve zrudnu jako rajče."To-to.."začnu koktat a rychle se otočím na Ai,která byla taky mimo a zašeptám "Ai!Pomoz mi!" Ai je však úplně mimo. Najednou mě popadne Veon do náruče a hodí mě na koně,než stačím něco říct."Jsem tak rád,Mayu, že jsi to přijala! Musím tě ukázat otci a to co nejdříve!" "Ale to-to..Ai!" Stačím zavolat,než princ Veon nasedne na koně a v jednom momentě se mnou ujede vyděšené Ai...
"Au!Nechte toho!Když říkám,že mě to dusí,tak mě to vážně dusí!" hněvám se na komorné s kočičími ušima,které mi uvazují mašli kolem svatebnich šatů.Ale asi bych měla vysvětlit co se mezitím stalo. Než jsem se naděla,Veon mě unesl na hrad,kde mě představil starému královi,který přikázal abychom se tedy vzali,že nemá námitky a že svatba se uskuteční o půlnoci ještě dneska.Nevím co je horšího.Jestli to,že si mám vzít kočičího prince,kterého vůbec neznám nebo,že už nikdy se nebudu moct vrátit domů.Možná obojí.
Pomalu se chystalo k půlnoci.Ai však nebyla nikde.Začala jsem se vážně strachovat.Budu muset žít tady v tomhle světě do konce mého života s tím princem.ale kdyby to byl obyčejný princ,on je to navíc kocour! Možnost útěku byla mizivá.V pokoji,kde jsem měla být až do svatby,byly dveře zavřené a navíc jsem byla tak v 8. patře takže seskočit z okna taky nebylo možné.Ach kdyby tu byla Ai!Nevím jak to,ale teď mi docela chyběla. Každou minutou měly velké kyvadlové hodiny začít oznamovat půlnoc. Najednou se něco šustlo u okna.Pomalu k němu přijdu a rozhlédnu se.Nic."Asi sen." pomyslím si,když na mě bafne známá tvář Ai."BU!"
Já samým leknutím jí pěstí udeřím do tváře."Au!Tohle bolelo.Bože!"řekne Ai ,která stojí na něčem,co vypadala jako mini vzducholoď. "Kde si to vzala Ai?" zeptám se "No tak nějak jsem si to půjčila..Ale důležitější si ty.Naskoč!" řekne a napřáhne ke mně ruku. já vylezu na okno."Myslela jsem,že mě tu necháš s tím prince." "To si myslíš,že bych udělala kamarádce?Jme přece kamarádky,ne?" řekne Ai a začne se červenat."Možná ano." zašeptám a už se chci chytit Aininy ruky,když v tom mě chytne za šaty jiná ruka.
"Mayu!Co to děláš?Máme se přeci teď vzít?" Byl to princ Veon.Nastal okamžik upřímnosti. "Promiň,Veone,ale ty víš že si tě nemohu vzít.Vždyť se ani neznáme.Navíc myslím,že bych nebyla pro tebe ta pravá." řeknu s velkým nádechem. Veonovi začali stékat po tváři slzy. "Ale jedinou,koho si chci vzít, jsi ty.Nikdo jiný by mě nechtěl.." Pohladím Veona po tváři a řeknu mu "Vždyť je tolik dívek,co by tě chtěly.Musíš se naučit je doopravdy milovat a ony tě budou milovat,to mi věř." Pak rychle, skrz okno, nastoupím na vzducholoď a ta se začne vzdalovat od pokoje.Veon však ještě stačí zvolat."Pro mě budeš vždycky moje princezna,Mayu.Děkuji za všechno a sbohem!" pak už jenom s Ai sledujeme,jak se hrad vzaluje,až je z něj nic nezbyde.
"Jsem ráda,že jsi zase zpět ,Mayu.Když si mě tam nechala,začala si mě docela chybět,víš to?"řekla po chvíli Ai. No,já ji tam nenechala,to mě ten Veon odnesl,ale raději jsem to nechala být.Spíš jsem se zeptala na něco důležitějšího."Tak a co teď? Nezůstaneme snad tady, ne?" Ai se zamyslela a pak řekla "No,skočíme." Já nevyšla z údivu."COŽE JSI TO ŘEKLA? SKOČIT?Jsi snad blázen?" vyděsím se ale pak pochopím,když se nakloním ze vzducholodě.Přesně pod námi se objevila díra a vedle ní seděl králík a mával na nás. Chytla jsem Ai za ruku."Připravena?" zeptala se. "Myslím že.." chtěla jsem říct,ale Ai byla nedočkavá a vyskočila se mnou,než jsem stačila něco říct.
Pořád nevím,jestli tohle je sen,ale vím,že pro mě už rozhodně není špatný...
Jak asi vypadá Veon.Lepší fotku jsem nenašla :-)
Komentáře
holkajolka
(Svět Fantazie ^^)
Hezké