zvířata,kreslení a další věci

můj příběh

Čauko lidi  po hodně ale hodně dlouhé době sem se opět dostala na HPD Takže se omlouvám za neaktivitu.

Sem holka která trpí lehkým autismem,a která to neměla v dětství moc lehké...Je mi už 19 a letos sem měla dělat závěrečné zkoušky,na které sem nešla a raději sem ukončila studium.Vidím svět už trochu jinak a čím dál víc se mi nelíbí to že se častěji objevuje šikana a podobně...Takže vám tu dám svůj příběh a názor.

Děkuji všem co si to přečtou do konce a těm co třeba nějak zareagují.

Takže asi začnu od školky když sem tam měla nastoupit do berušek.Od malinka sem se bála ostatních dětí jediný dítě se kterým sem se do té doby bavila byl můj starší bráška,byly mi bližší jakákoliv zvířata než lidi.Když sem nastoupila do školky všechno se změnilo...půl dne sem musela být s dětmi a nebyli tam zvířata (pro mě utrpení) až na nadávky od dětí se to dalo přežít.Další dva roky sem byla v předškolních Motýlcích.(přeskočila jsem ve školce třídu koťata,už v beruškách sem uměla trochu číst psát a počítat)V motýlcích to ze začátku bylo dobrý do doby než mě celá třída vyčlenila jen pro to že mě bavilo hrát si s autíčky.Začaly tam nadávky a vyhrožování...učitelky to neřešily...Postupně sem zůstávala čím dál více doma bylo mi špatně skoro každý den když sem měla jít do školky...Měla jsem odklad a musela si tu třídu zopakovat byli tam jiní děcka,byli však ještě horší...Základní škola a první třída celkem šla používaly pouze nadávky a odstrkování z kolektivu...Ve druhé třídě se to trochu zhoršilo začali my rozbíjet schválně věci...učitelka si na mě zasedla až mi ke konci roku dala třídní i ředitelskou dutku a na konci roku 2 z chování...Ve třetí třídě mě začali už i mlátit začala jsem tedy chodit za školu jen abych nemusela mezi ně...Mamka řekla že to  už tak dál nejde,že když to učitelka a škola nehodlá řešit tak že půjdu na jinou školu.Byla jsem ráda 4. třídu jsem týden byla ještě na staré základce (nemusela sem však do ní chodit) pak jsme tam s mamkou odevzdali učebnice,měla sem pak ještě týden volna než sem šla na tu novou.Zjistila jsem že má nová škola je ,,speciální'' že je pro lidi jako sem já.Byla sem ráda konečně sem nepropadala protože učení nám lépe a trochu opožděně učily a vysvětlovali.V tu dobu se Můj táta otočil myslel si že jsem geniální a že mě mamka dala na spešku schválně...Začal mamce i mě nadávat mě dokonce začal mlátit za každou dvojku...Bratra který nebyl jeho měl rád a mě nenáviděl...Mlátil mě zavíral do sklepa kde byla zima třeba na 3 hodiny bez pití a jídla...Ze začátku to dělal pouze když mě hlídal a byl se mnou sám doma...zlomil mi o záda i násadu od koštěte...časem začal pít...Díky němu jsme neměli moc peněz Ve škole mi znovu začalo peklo (byla sem pro ně socka jen pro to že jsem nenosila značkové oblečení) když fotr pil víc a víc začal si dovolovat už i na mamku...já sem mamku bránila takže mě začal mlátit už i před nimi...Mamka počkala až mi bude 15 let a dala se rozvést (už sem si mohla říct ke komu chci) zůstala sem s mamkou a šla na střední školu...Myslela jsem si že tam šikana už nebude že tam budou už chytrý děcka které to nemají zapotřebí už někoho šikanovat...když sem zrovna 1.září nastupovala na střední tak jsme se zrovna ten den stěhovali z vesnice do města (z rodinného domu do bytu) Nevadilo mi to ve městě kam jsme šli měla zrovna školu a pár lidí se kterými jsem se bavila a měla je ráda (kamarádi) střední sem měla na 3 roky.Tenhle poslední rok mi v únoru zemřela babička(druhá mamka) začali mě ve škole ještě více stěžovat život protože viděli že sem na dně.Těsně před závěrečkami sem ukončila studium (hlavní důvod byla šikana) učitelům sem ale řekla že to je pro to že ten obor je těžký a že mi nesedí...Ale dnes a teď už jsem šťastná!Našla sem lidi co mě berou takovou jaká jsem!Vždy se k vám dobro obrátí čelem (Otec po rozvodu šel za jinou ženou která má 3 děti...měl platit mamce alimenty ale neplatil teď už je řeším já a já to vzala přes soud a agenturu...Když otec nemá peníze pro vlastní dceru ale pro cizí děti a na alkohol ano je to smutné.Stejně jako ŠIKANA

Pokud je někdo z vás šikanovaný nebojte se to říct a věřte že díky tomu budete silnější!Věřím že to vy a vaše rodina vyřeší.

A vy co šikanujete...Nechte toho...K čemu vám to je? Je jedno jesli ostatní lidi mají značkové oblečení a drahé věci...nebo jestli má levné oblečení a tak...Je jedno jak kdo vypadá!Vzhled by jsme soudit neměli...měli bychom soudit charakter!

Buďte vždy sami sebou a na nic si nehrajte

Děkuji všem co si to přečetli až sem a třeba nějak zareagovali :) 

A pro hejtaře .......... Nepíšu to sem jen pro to aby mě lidé litovaly ale pro to abych dala těm co to mají těžké NADĚJI
 

+7

O mně

Autor: romy romis   |   Publikováno: 30.07.2017   |   Zobrazeno: 658x