Povídka - Tohle byl osud - Zábava :-) :-D

«Nejnovější články | Zábava :-) :-D

Vytvořit blog | Nápověda

Povídka - Tohle byl osud

Ahoj,

Ve skupině Píšeme povídky a příběhy byl nápad, na napsání povídky o problémech mládeže. Já mám příběh o těhotné 17 letté dívce, tady máte 1. díl, tak snad se vám zalíbí :)

Ahoj, jmenuju se Veronika a budu vám vyprávět svůj příběh, který je podle mě zajímavý. I když se to spoustě lidí nelíbí, žiju styl života, který jsem si sama zvolila. Začalo to tehdy, když jsem se bláznivě zamilovala do mého učitele Lukáše na střední. Bylo mi 16, jemu 23. Byla jsem mladá, bláznivá. Říkala jsem si, proč by si mě nevšiml? Párkrát jsem mu dala nějaký signál, že se mi líbí. Nakonec nás seznámila má kámoška s tím, že je to její bratr. Náš vztah jsme nebrali jako záležitost školy, spíše osobní život. Nikdo o tom nevěděl. Ani má nejlepší kámoška, ani jeho sestra. Stýkali jsme se u něj doma, někdy, když jsme spolu moc chtěli být, tak i v hotelu. Už jsem byla o rok starší, on ještě ne. Měli jsme se skvěle. Až……
Probudím se s bolestí břicha a nevolností. Rychle si sednu, ale nevydržím dlouho a musím se jít vyzvracet. Běžím na záchod a mezitím mi břichem pulsuje bolest. Taktak to stihnu. Dlouhé vlasy mám naštěstí sepnuté gumičkou, tak se mi nepletou do obličeje. Když už cítím, že jsem se dostatečně vyzvracela, tak si sednu vedle záchodu a položím ruku na břicho. Už delší dobu mi je nevolno. Zvednu se a spláchnu záchod, který čpí mými zvratky. V koupelně si vypláchnu pusu a vyčistím zuby. Cestou zpět do pokoje se podívám na hodiny. Je půl sedmé. Musím se nachystat do školy. Zajdu se nasnídat. V sedm se jdu nalíčit. Řasenka, korektor, zvýraznit obočí a lesk na rty. Pak si vykartáčuju vlasy. Přípravy mi zaberou čtvrt hodiny. Jdu se obléknout. Rozhodnu se pro černé tílko a károvanou modrou košili. Na nohy mé oblíbené džíny. Když si oblékám tílko, všimnu si, že mám nafouklé břicho. Hned myslím na nejhorší. Ale okamžitě své myšlenky zaženu tím, že jsem se asi hodně najedla. Ale jsem stále na pochybách. Nějaké příznaky mám. Je mi špatně, často chodím na záchod, bolí mě břicho. Co když jsem v tom? Projedu si rukou vlasy a tílko vyměním za volnou mikinu. Pomalu vyrazím do školy a pořád o tom přemýšlím. Přece beru antikoncepci a používáme kondomy. Usměju se. Prostě mi bylo blbě a moc jsem se najedla. To je všechno. Vydechla jsem a spěchala do školy.
Ve třídě si sednu vedle mé nejlepší kámošky Lucie. Když dokončí rozhovor s naším spolužákem, otočila se ke mně: „Čauky Verčo, jak je?“ zeptala se mě
„Jo dobrý, co ty?“ odpověděla jsem a mezitím si chystala věci na hodinu
„Fajn, není ti něco?“ zeptala se ustaraně
„Ne“ odpověděla jsem hned. Nemůžu jí to říct. Otevřela pusu, aby něco řekla, ale zazvonilo na hodinu. Nevnímala jsem. Jen jsem si dělala zápisky. Dnes nemám hodinu s Lukášem. Nevím, jestli mi to vadí, nebo jsem ráda. Začala jsem málem usínat, když zazvonilo na přestávku. Vstala jsem a ucítila bolest v břiše. Ignorovala jsem ji. Třeba je to příznak toho, že budu mít brzo měsíčky. Neměla jsem je dlouho. Měly mi začít tento týden Šla jsem si do své skříňky pro učebnice a uviděla jsem tam složený papír. Podívala jsem se, jestli kolem mě nikdo není a otevřela ho. Stálo tam: Chci se s tebou dnes vidět, čekej na našem místě. Miluju tě, Lukáš <3. Usmála jsem se. Opět mi dokázal svou lásku. Miluju ho, pomyslela jsem si a má myšlenka byla provázena další bolestí. Neměla bych zajít na gyndu? Co když to není v pořádku? Rozhodla jsem se, půjdu tam hned po škole.

Pokud se vám povídka líbila, tak dejte plusík, nebo koment :), popřípadě sledujte můj blog :). Aho Lisa :)